Z Maďarska do Rakouska jen s dokladem, kontroly se týkají poloviny hranice

Nahrávám video

Rakousko zavedlo dočasné kontroly na polovině hranice s Maďarskem. Chce tak zabránit pašování lidí a nekontrolovaným přechodům. Žádné migranty ale zatím hlídky neodhalily. V Brennerském průsmyku demonstrovaly o víkendu přes dvě stovky lidí, kteří protestovali proti přísným kontrolám, jež odstartují na frekventovaném přechodu z Itálie do Rakouska nejpozději 1. června.

Jde vláda na ruku Svobodným?

Kdo se chce dostat do Rakouska z východu, může tak nově učinit jen na přechodech a prokázat se platným osobním dokladem. Silniční doprava je na vjezdu do země svedena do jednoho jízdního pruhu. Kontrola osobních automobilů je podle agentury APA rychlá, naopak nákladní vozy musí řidiči odstavit na krajnici, aby policisté mohli nahlédnout do nákladového prostoru.

Se zavedením kontrol se na hranicích začaly tvořit fronty, které se během dne ještě více prodlužovaly. V diskuzi na zpravodajském portálu derStandard.at někteří čtenáři tvrdí, že například u Nickelsdorfu, kudy vede dálniční spojení mezi Vídní a Budapeští, činila doba čekání 45 minut. 

Hraniční kontroly a uzavřené hranice v Evropě
Zdroj: ČT24

„Pravděpodobně je to nepřiznaná reakce vládních stran na nárůst preferencí strany Svobodní, což jsme viděli na výsledcích prezidentských voleb,“ poznamenal zpravodaj ČT David Miřejovský.

Svobodní lákají voliče na protiimigrační politiku a vlasteneckou rétoriku, přičemž podobná opatření slibují už dlouho. „Podle komentátorů se jim vláda takto pokusila vzít triumf z rukou,“ konstatoval Miřejovský. Dalším důvodem je, že řidiči skutečně vozí ilegální migranty právě touto cestou do západní Evropy. „Není výjimečné, že v Maďarsku nebo v Rakousku zastaví dodávku s více než deseti migranty,“ podotkl Miřejovský.

Tlak navíc sílí i ze srbské strany, kde stojí už několik měsíců bariéra. „I tak policisté zadrží po jejím překročení desítky lidí. Minulý týden byl průměr 150 odhalených ilegálních přechodů. Běženci, kterým se podaří pozornosti bezpečnostních sil uniknout, pak zpravidla míří do Rakouska,“ uvedl Miřejovský.

Zavedení dočasných kontrol se týká přechodů ve čtyřech burgenlandských okresech: Neusiedl am See, Eisenstadt, Mattersburg a Oberpullendorf, což odpovídá zhruba severní polovině hranice s Maďarskem.

„V závislosti na dalším vývoji může dojít k zavedení hraničních kontrol i v dalších okresech,“ uvedla policie, které bude s ostrahou zelené hranice pomáhat i vojsko. 

Kromě Maďarska se Rakousko chystá zpřísnit režim také na hranici s Itálií. Na dálnici vedoucí Brennerským průsmykem před časem Rakušani zahájili stavební práce, jejichž cílem je zbudování krytého stání pro kontrolu za špatného počasí, ale i stavba plotu. Kontroly tu chce Vídeň zavést nejpozději 1. června.

Protesty kvůli kontrolám v Brenneru pokračují

Rakousko se totiž obává, že se po uzavření migrační stezky západním Balkánem otevřou nové alternativní trasy, mimo jiné právě přes Maďarsko a Itálii. V Libyi na cestu do Evropy čeká asi 300 tisíc lidí, tvrdí Rakušané. Vídeň má strach, že italské úřady nedokáží proud běženců zastavit.

Itálie chystaná opatření ostře kritizuje a poslala kvůli nim do Bruselu stížnost orgánům Evropské unie. V neděli v Brenneru demonstrovalo asi 250 lidí, které svolali italští organizátoři. Rakousko nasadilo zhruba 300 policistů, kteří drobné potyčky řešili s pomocí pepřového spreje a obušků.

Policie v Brennerském průsmyku
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Demonstrace proti přísnějším kontrolám se v Brenneru uskutečnila už začátkem dubna, tehdy byli zraněni tři policisté a dvacítka demonstrantů měla dýchací problémy kvůli použití pepřového spreje.

Rakousko pohrozilo úplným uzavřením hranice

Podle nedávného prohlášení ministra obrany Hanse Petera Doskozila Rakousko letos obdrželo už asi 16 až 17 tisíc žádostí o azyl. Na počátku roku přitom vláda stanovila horní hranici počtu žádostí, které letos přijme, na 37 500.

„V extrémním případě“ by podle Doskozila mohlo Rakousko hranici s Itálií úplně uzavřít. Došlo by k tomu tehdy, pokud by Itálie umožnila migrantům putovat přes své území svobodně dál do střední Evropy. Hrozilo by totiž, že se kvůli kontrolám na německé hranici z Tyrolska stane čekárna, uvedl ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 17 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.