Z Maďarska do Rakouska jen s dokladem, kontroly se týkají poloviny hranice

Nahrávám video

Rakousko zavedlo dočasné kontroly na polovině hranice s Maďarskem. Chce tak zabránit pašování lidí a nekontrolovaným přechodům. Žádné migranty ale zatím hlídky neodhalily. V Brennerském průsmyku demonstrovaly o víkendu přes dvě stovky lidí, kteří protestovali proti přísným kontrolám, jež odstartují na frekventovaném přechodu z Itálie do Rakouska nejpozději 1. června.

Jde vláda na ruku Svobodným?

Kdo se chce dostat do Rakouska z východu, může tak nově učinit jen na přechodech a prokázat se platným osobním dokladem. Silniční doprava je na vjezdu do země svedena do jednoho jízdního pruhu. Kontrola osobních automobilů je podle agentury APA rychlá, naopak nákladní vozy musí řidiči odstavit na krajnici, aby policisté mohli nahlédnout do nákladového prostoru.

Se zavedením kontrol se na hranicích začaly tvořit fronty, které se během dne ještě více prodlužovaly. V diskuzi na zpravodajském portálu derStandard.at někteří čtenáři tvrdí, že například u Nickelsdorfu, kudy vede dálniční spojení mezi Vídní a Budapeští, činila doba čekání 45 minut. 

Hraniční kontroly a uzavřené hranice v Evropě
Zdroj: ČT24

„Pravděpodobně je to nepřiznaná reakce vládních stran na nárůst preferencí strany Svobodní, což jsme viděli na výsledcích prezidentských voleb,“ poznamenal zpravodaj ČT David Miřejovský.

Svobodní lákají voliče na protiimigrační politiku a vlasteneckou rétoriku, přičemž podobná opatření slibují už dlouho. „Podle komentátorů se jim vláda takto pokusila vzít triumf z rukou,“ konstatoval Miřejovský. Dalším důvodem je, že řidiči skutečně vozí ilegální migranty právě touto cestou do západní Evropy. „Není výjimečné, že v Maďarsku nebo v Rakousku zastaví dodávku s více než deseti migranty,“ podotkl Miřejovský.

Tlak navíc sílí i ze srbské strany, kde stojí už několik měsíců bariéra. „I tak policisté zadrží po jejím překročení desítky lidí. Minulý týden byl průměr 150 odhalených ilegálních přechodů. Běženci, kterým se podaří pozornosti bezpečnostních sil uniknout, pak zpravidla míří do Rakouska,“ uvedl Miřejovský.

Zavedení dočasných kontrol se týká přechodů ve čtyřech burgenlandských okresech: Neusiedl am See, Eisenstadt, Mattersburg a Oberpullendorf, což odpovídá zhruba severní polovině hranice s Maďarskem.

„V závislosti na dalším vývoji může dojít k zavedení hraničních kontrol i v dalších okresech,“ uvedla policie, které bude s ostrahou zelené hranice pomáhat i vojsko. 

Kromě Maďarska se Rakousko chystá zpřísnit režim také na hranici s Itálií. Na dálnici vedoucí Brennerským průsmykem před časem Rakušani zahájili stavební práce, jejichž cílem je zbudování krytého stání pro kontrolu za špatného počasí, ale i stavba plotu. Kontroly tu chce Vídeň zavést nejpozději 1. června.

Protesty kvůli kontrolám v Brenneru pokračují

Rakousko se totiž obává, že se po uzavření migrační stezky západním Balkánem otevřou nové alternativní trasy, mimo jiné právě přes Maďarsko a Itálii. V Libyi na cestu do Evropy čeká asi 300 tisíc lidí, tvrdí Rakušané. Vídeň má strach, že italské úřady nedokáží proud běženců zastavit.

Itálie chystaná opatření ostře kritizuje a poslala kvůli nim do Bruselu stížnost orgánům Evropské unie. V neděli v Brenneru demonstrovalo asi 250 lidí, které svolali italští organizátoři. Rakousko nasadilo zhruba 300 policistů, kteří drobné potyčky řešili s pomocí pepřového spreje a obušků.

Policie v Brennerském průsmyku
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Demonstrace proti přísnějším kontrolám se v Brenneru uskutečnila už začátkem dubna, tehdy byli zraněni tři policisté a dvacítka demonstrantů měla dýchací problémy kvůli použití pepřového spreje.

Rakousko pohrozilo úplným uzavřením hranice

Podle nedávného prohlášení ministra obrany Hanse Petera Doskozila Rakousko letos obdrželo už asi 16 až 17 tisíc žádostí o azyl. Na počátku roku přitom vláda stanovila horní hranici počtu žádostí, které letos přijme, na 37 500.

„V extrémním případě“ by podle Doskozila mohlo Rakousko hranici s Itálií úplně uzavřít. Došlo by k tomu tehdy, pokud by Itálie umožnila migrantům putovat přes své území svobodně dál do střední Evropy. Hrozilo by totiž, že se kvůli kontrolám na německé hranici z Tyrolska stane čekárna, uvedl ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 57 mminutami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 59 mminutami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 6 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 7 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled