Uprchlická krize je celosvětový problém, který vyžaduje globální řešení. Pouhé vracení běženců zpět nebude fungovat, varoval Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi s odkazem na turecko-unijní dohodu. Tu kritizují i Lékaři bez hranic, podle nichž ujednání ohrožuje právo lidí žádat o azyl a péči o běžence přesouvá na Ankaru. Do budoucna může navíc zpochybnit samotný status uprchlíka.
Unie chce pomocí dohody s Turky snížit počty běženců přicházejících na starý kontinent. Za každého vráceného nelegálního migranta mají unijní státy přijmout jednoho běžence s právem na azyl přímo z Turecka.
Počty migrantů proudících toutou trasou skutečně klesly, uprchlíci i lidskoprávní organizace ale mimo jiné varují, že Turecko není pro utečence bezpečná země. Více z nich navíc volí ještě riskantnější – přes Středozemní moře do Itálie.
Lékaři bez hranic si stěžují na důsledky dohody v otevřeném dopise adresovaném Bruselu. „Tato dohoda vysílá celému světu špatný signál: země se mohou vykoupit z povinnosti poskytnout azyl. Pokud toto chování budou opakovat další státy, status ,uprchlíka' přestane existovat,“ prohlásila šéfka organizace Joanne Liuová.
„Je druhá světová válka už tak vzdálená, že si vy – evropské státy – nepamatujete základní lidskou potřebu utéct před násilím a pronásledováním, když nezbývá jiná možnost?“ napsala Liuová s tím, že chápe, že migrace se stala kontroverzní politickou otázkou. Podle Lékařů bez hranic by ale pro osmadvacítku mělo být nejdůležitějším úkolem zajištění humanitární pomoci.
Angelina Jolie: Systém péče o běžence se hroutí
Zvláštní vyslankyně Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky, herečka Angelina Jolie, si myslí, že humanitární systém se v důsledku vysokého počtu běženců hroutí. Připomněla, že v tuto chvíli je na světě přes 60 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy, což je nejvíce od konce druhé světové války.
Systém péče o uprchlíky by podle ní měl normálně fungovat tak, že se jim v táborech poskytne dočasné ubytování, strava a zdravotní péče, než se budou moci vrátit do svých domovů. Těm nejzranitelnějším se pak dá možnost azylu.
Země musí na řešení krize spolupracovat – bylo by naivní myslet si, že jednotlivé státy mohou migraci v globalizovaném světě zvládnout individuálně, je přesvědčena Jolie. Sám vysoký komisař OSN pro uprchlíky v pondělí zdůraznil, že migrace je celosvětový fenomén, jenž si žádá celosvětovou reakci.
Břemeno péče o uprchlíky dosud neslo několik zemí, jež se starají o statisíce utečenců, připomněl Grandi s odkazem na blízkovýchodní země, jako je Turecko, Libanon nebo Jordánsko. Podle něj je možné najít řešení jen na základě dlouhé a obtížné diskuse, reakcí ale nemůže být uzavření hranic a vracení běženců zpět, protože takové řešení nemůže fungovat.
Z dětských uprchlíků prý může vyrůst „ztracená generace“
Nezisková organizace Save the Children mezitím vyzvala k uzavření nové mezinárodní dohody, která by zajistila dětským uprchlíkům školní docházku. V současné době chodí na střední školu jen jeden ze čtyř běženců, tvrdí organizace.
Podle nové dohody, k jejímuž uzavření vyzvala vlády a humanitární organizace, by se děti neměly ocitnout mimo školní lavice po dobu delší než měsíc – jinak hrozí, že z nich vyroste „ztracená generace“, která se nedostane z bídy.
