Návštěva Babiše v Bílém domě byla pro vzájemné vztahy historický okamžik, říká americký velvyslanec

Nahrávám video

Schůzka českého premiéra Andreje Babiše  s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě byla historickým setkáním ve vztazích Prahy a Washingtonu. V exkluzivním rozhovoru pro ČT24 to prohlásil americký velvyslanec v Česku Stephen King, podle kterého vztahy obou zemí stojí na třech pilířích – přátelství, bezpečnosti a ekonomice.

Jak podstatná byla podle vás návštěva premiéra Andreje Babiše ve Spojených státech amerických z ekonomického pohledu?

Řekl bych, že to byla historická schůzka. Myslím, že to, co obě země v bilaterálních vztazích zažily v oblasti podnikání, bylo opravdu velmi dobré – ba skvělé, na základě této třídenní návštěvy pana premiéra a jeho delegace.

Je vlastně potřeba, aby politici ve standardních zemích otevírali byznysu a byznysmenům dveře? Často slýcháme, že v zemích bývalého Sovětského svazu nebo v Číně je obvyklé, že si na přítomnost politiků na jednáních o byznysu potrpí. Je to ale nutné v nejzápadnější ze všech západních zemí?

Jsem velký fanoušek toho, čemu říkám partnerství veřejného a soukromého sektoru. Myslím, že je to velmi užitečné pro vládu, aby tam, kde může, podpořila ekonomickou prosperitu a růst a samozřejmě výměnu mezi regiony a zeměmi. A myslím si, že platforma, na níž se rozvíjí vztah mezi Spojenými státy a Českou republikou, spočívá vlastně na třech pilířích – a to je přátelství, bezpečnost a ekonomická prosperita.

Řekl bych, že ekonomická prosperita je určitý tmel, který bezpečnost a přátelství drží pohromadě. Návštěva premiéra minulý týden byla, myslím, velice prospěšná pro všechny tři pilíře.

A když zůstaneme u toho ekonomického pilíře, jaké jsou podle vašich znalostí zkušenosti amerických byznysmenů tady v Česku? Předpokládám, že s vámi mluví a říkají třeba „pane velvyslanče, v Česku je obtížné podnikat proto a proto“. Nebo jsou naopak spokojení?

Obecně lze říci, že američtí podnikatelé jsou se svými operacemi tady v České republice velmi spokojeni, protože se tyto operace rozrůstají. To povzbuzuje americké podniky, aby investovaly do České republiky a aby se podniky, které už tady investovaly, dál rozrůstaly a rozšiřovaly své podnikání. A aby to samozřejmě šlo i opačným směrem. To znamená tisíce pracovních míst jak v České republice, tak ve Spojených státech. A o to nakonec jde, protože to zvyšuje růst prosperity prostřednictvím zaměstnanosti.

Není to ale tak dlouho, co se i američtí byznysmeni tady v Česku docela angažovali v různých protikorupčních aktivitách. Jako by tím vzkazovali, že Česko je fajn, ale ta korupce a s tím související firemní kultura není na takové úrovni. Máte pocit, že tohle už je minulost?

Rád bych si myslel, že to je minulost. Předpokládám, že premiéra Babiše zvolili právě proto, že zastával protikorupční platformu, a mohu vám říci, že o tom mluví velice často a velmi silně to zdůraznil i při své návštěvě minulý týden u prezidenta Trumpa.

A když se řekne: americké investice v Česku, většinou se hned mluví o jaderných technologiích. Co dalšího ale konkrétně Američany v Česku zajímá? Jaké další oblasti?

Kromě ekonomické prosperity?

Ano.

Sdílíme hodnoty mezi oběma zeměmi. A proto jsme spojenci. Česká republika má příležitost být jedním z nejsilnějších spojenců ve střední a východní Evropě na základě sdílení těchto hodnot. Především je to svoboda, demokracie, transparentnost a vláda práva. A to vše platí mezi oběma zeměmi a umožní to, aby naše vzájemné vztahy byly ještě lepší, k čemuž i já přispívám ve své práci.

King: Největší hrozbou pro NATO je Rusko a Čína

Vaše Excelence, Česko si připomíná 20 let od chvíle, kdy vstoupilo do NATO. Většinou to vnímáme jako symbolické datum, jako okamžik, kdy jsme se definitivně dostali i politicky na Západ. Jsou ale i konkrétní věci. Když se vrátíme k návštěvě premiéra ve Spojených státech, napadá mě, že někteří komentátoři říkají, že to nejpodstatnější setkání nebylo v Bílém domě, ale v jiném domě. Je také bílý, nebo spíše světlý a já ho znám jen z filmů. Je v oblasti, které se říká Langley. Bylo to (návštěva sídla CIA) důležitější setkání než to v Bílém domě?

To bych neřekl. Ta schůzka měla zase pracovat na vztazích mezi oběma zeměmi. Tady jsou samozřejmě podnikatelské vztahy, samozřejmě i vztahy v oblasti bezpečnosti a další vztahy, které se k tomu pojí – energetická bezpečnost, národní bezpečnost a celkové bilaterální vztahy. Jak už jsem říkal, na základě této návštěvy minulý týden se tohle vše dramaticky zlepšilo. Určitě nás pojí i starost o bezpečnost a i o tom jsme hovořili s panem premiérem a jeho delegací.

Není úplně obvyklé, byť se jedná o spojence v Severoatlantické alianci, aby byl premiér nějaké země zván do centrály ústřední zpravodajské služby CIA. Proč právě pan Babiš v tuhle chvíli?

Není to tak neobvyklé. Jak možná víte, váš ministr zahraničí před pár týdny právě Langley také navštívil. Takže to není zas tak neobvyklé. Co je neobvyklé, jakého slyšení se dostalo vašemu premiérovi v Bílém domě. A myslím, že tím se skutečně každá země pochlubit nemůže. Byl tam prezident, vicepremiér, bylo tam i několik ministrů, několik poradců, šéf generálního štábu a celá řada dalších velice významných osobností. Takového publika jako panu Babišovi se jen málokomu dostane. Myslím, že cílem této návštěvy skutečně bylo ještě posílit tuto velmi silnou alianci a spojenectví mezi oběma zeměmi.

Sestava, kterou měl kolem sebe váš prezident, byla u nás hodně komentována, šlo o sestavu opravdu vysoce postavených politiků. Nicméně v té souvislosti zaujme, že o tom, co nás v Alianci nejviditelněji spojuje, tedy o misi v Afghánistánu, nebyla v Bílém domě řeč. Proč?

Nejsem si jist, jestli na tuhle otázku můžu odpovědět. Vím, že premiér Babiš o tomto tématu, nebo si to alespoň myslím, mluvil při schůzce mezi čtyřma očima, ale u toho nikdo nebyl.

Vy jste před pár dny otevřeně řekl, že za největší hrozby pro Alianci považujete Rusko a Čínu. Řekl jste to v zemi, kde je řada lidí nakloněna byznysu s těmito státy a i někteří politici dávají najevo, že právě tyhle země považují za partnery. Trváte na tom i v této zemi, že Rusko a Čína jsou pro naši Severoatlantickou alianci největší hrozbou?

Ano, řekl jsem to a tady to opakuji. Myslím si, že skutečně největšími hrozbami, a to nejen pro Českou republiku, ale pro celé NATO a celou Evropskou unii je jak Rusko, tak i Čína, byť v trošku jiném smyslu. Je tady kyberbezpečnost, energetická bezpečnost s ohledem na zásobování zdroji, energií a surovinami. A tam je zapotřebí diverzifikace v Evropě a tam je náš pevný názor, že tohle je důležité, aby Evropa posilovala tak, aby nemohla být obětí toho, že se z energií stávají zbraně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled