Novela vinařského zákona pomohla výrazně omezit nejhorší prohřešky, kterých se dopouštěli dovozci a prodejci sudových vín. Ukázaly to výsledky kontrol. Vinaři musí postupovat podle nového předpisu téměř dva roky. Se změnami se musely vypořádat i vinotéky. Někteří provozovatelé si stěžují na úbytek zákazníků.
Bronislav Vajbar se vínu věnuje už pětadvacet let. Kvůli novele vinařského zákona, ale musel některé zažité postupy změnit. Například místo do nerezových sudů plní víno pro zákazníky do jednorázových fóliových sáčků, takzvaných bag in boxů. Do nové plnící linky investoval miliony korun. „Byla to velká investice a museli jsme se také naučit boxy správně plnit, aby byl zákazník spokojený,“ řekl vinař.
Denně tímto způsobem zpracuje pět tisíc litrů vína. Vzniká u toho ale i množství odpadu. „Vinařství produkuje spoustu papíru a plastu. Snažíme se odpad recyklovat. Tak, abychom byli k životnímu prostředí šetrní,“ vysvětlil Bronislav Vejbar.
- Ochrana spotřebitelů
- Zvýšení garance kvality a pravosti původu
- Zlepšení konkurenčního prostředí na trhu
- Zamezení anonymizace sudového vína
- Celkové omezení černého trhu s vínem
Vinoték za rok přibylo
Novela vinařského zákona se dotkla i vinoték. „Dnes už nemůžeme natočit víno zákazníkovi do přinesené lahve nebo do jakékoliv nádoby, ale musíme víno předtáčet, mít ho vystavené v regálech. Pro zákazníky to mnohdy může mít i odrazující efekt. Pravda je, že nám zákazníci ubyli,“ postěžovala si provozní vinotéky Jitka Černá.
Každá lahev musí být označená speciální etiketou s přesnými údaji o víně. „Tato opatření zamezují falšování a záměně jednotlivých vzorků,“ vysvětlil ředitel SZPI Martin Klanica. Podle něj na trhu výrazně ubylo nekalé konkurence. To, že by zkolaboval trh se sudovým vínem nebo že budou zavírat vinotéky, se však nepotvrdilo. „Naopak mezi lety 2016 a 2018 se jejich počet zvýšil z pěti na šest tisíc,“ vyčíslil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Žádná voda ani víc cukru
Podle ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce se opatření od zavedení novely vinařského zákona osvědčila ve všech směrech. „Naprosto hmatatelný výsledek je výrazně nižší počet vín, u kterých byly závažným způsobem porušeny enologické postupy. Ubyla vína falšovaná a vína s obsahem přidané vody,“ řekl ředitel SZPI Martin Klanica.
Zatímco podíl nevyhovujících vzorků vín se mezi lety 2013 a 2016 pohyboval mezi pětatřiceti a třiačtyřiceti procenty, po novele se snížil zhruba o polovinu. „Problémy s kvalitou vína jdou nyní za výrobci a dovozci a ti si tak prakticky nedovolí uvádět na trh nekvalitní víno. Řada subjektů dobrovolně přistoupila k ověřování parametrů vín, aby splňovala všechno, co splňovat mají. Dávají do toho nemalé peníze,“ řekl Martin Klanica. Zdůraznil také, že díky novele se výrazně zvýšila vymahatelnost zákona.
Zlepšila se i možnost kontroly
Zlepšila se také možnost kontroly, protože SZPI díky podpoře ministerstva zemědělství koupila nový přístroj do laboratoře. „Jedná se o zařízení nukleární magnetické rezonance. Pomáhá například s určením, odkud daný vzorek pochází,“ vysvětlil ředitel inspekce.
Loni, kdy byla novela účinná poprvé po celý kalendářní rok, SZPI zkontrolovala tisíc tři sta šarží vína, přičemž nevyhověla čtvrtina vzorků. Kromě toho, že poklesl podíl nevyhovujících vzorků, zároveň nejsou provinění tak fatální jako dříve. Vína nevyhovovala například v senzorickém hodnocení, měla jiný obsah zbytkového obsahu cukru nebo alkoholu.
Pravomocně udělené pokuty loni činily osmnáct milionů korun, což je proti roku 2017 nárůst o více než šest milionů. V předchozích třech letech se pohybovaly kolem dvaceti milionů.
