Na silnice už může skoro dvě stě sedmnáctiletých řidičů, další tisícovka je ve výcviku

Řidičský průkaz skupiny B aktuálně vlastní 186 lidí mladších osmnácti let. Získat ho přitom mohou teprve od začátku roku, a to díky novele silničního zákona. Dalších 1140 řidičů, kteří chtějí nový systém využívat, právě prochází výcvikem. Vyplývá to z dat ministerstva dopravy a Asociace autoškol.

Ministerstvo dopravy je s dosavadním zájmem o systém L17 spokojeno. „Ukazuje to také to, že tu je nemalá skupina zájemců, kteří již s předstihem museli jít do autoškoly v roce 2023, aby mohli získat řidičský průkaz hned v lednu,“ uvedl mluvčí resortu František Jemelka.

Velký zájem o dřívější řidičák potvrdil už v prosinci i předseda Asociace autoškol Aleš Horčička. Podle jeho odhadů bylo asi dvacet až třicet procent z celkového počtu žadatelů o řidičský průkaz mladších sedmnácti let.

To zhruba odpovídá dlouhodobým předpokladům ministerstva dopravy. „Až se vše zaběhne, předpokládáme, že bude využívat systém L17 asi třetina žadatelů, tedy zhruba 30 tisíc zájemců ročně,“ doplnil Jemelka.

Zkušenosti z provozu pod dohledem mentora

Systém Autoškola L17, který umožňuje získat řidičský průkaz už v sedmnácti letech, má za cíl osvojit si pravidla silničního provozu nejprve pod dohledem mentora. Může jím být rodič nebo jiná zodpovědná osoba, která bude se začínajícím řidičem jezdit na místě spolujezdce až do jeho dospělosti. Nový systém má zajistit zvýšení bezpečnosti na silnicích.

Mentor musí mít čisté bodové konto, vlastnit řidičský průkaz přes deset let a mít nepřetržitou pětiletou řidičskou praxi. Mentoři mohou být maximálně čtyři a mladý řidič je má zapsané v kartě řidiče, kterou si vyřídí na úřadě při převzetí řidičského průkazu.

Zatím je mentorů zaregistrovaných 340, ale Horčička očekává v blízké době rychlý nárůst. Dokládá to počet prodaných manuálů pro mentory. Této tištěné brožury se zatím prodalo zhruba sedm tisíc kusů. „Aktuálně na základě vysoké poptávky z objednávek na webu řešíme dotisk dalších přibližně pěti tisíc kusů,“ dodal Horčička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled