Ve vyšších polohách, hlavně od 600 do 900 metrů nad mořem, se může od úterka do středečního dopoledne tvořit při mrznoucím dešti ledovka. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v souvislosti s tím vydal doporučení pro řidiče, ať jezdí opatrně. Starší a méně mobilní lidé by pak měli omezit vycházení ven.
Upozornění ČHMÚ před ledovkou a námrazou platí v částech Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, Vysočiny a v okolí města Dačice na Jindřichohradecku. S ledovkou by měli počítat rovněž lidé ve vyšších polohách části Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
Řidičům meteorologové vedle výzvy, aby jezdili rozvážně, doporučují také sledování dopravního zpravodajství. Počítat mají s prodloužením doby jízdy. Pozor by si měli dávat i chodci. ČHMÚ zmiňuje „nebezpečí úrazů při uklouznutí.“ Podle úřadu je třeba chodit velmi opatrně.
Námrazy jsou důsledkem příchodu slabé studenté fronty. Ta se na území České republiky dostala přes Německo. „Ve vrstvě zhruba od 600 do 900 metrů nad mořem bude teplota povrchů většinou pod bodem mrazu, proto na nich bude při mrznoucím dešti vznikat ledovka. Na ostatním území je pravděpodobnost ledovky nižší,“ uvedli meteorologové.
Ledovka vzniká jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch kapičky přechlazené vody (tedy kapičky vody, která zůstává v kapalném skupenství i při teplotách pod bodem mrazu) anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou. V takovém případě voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především mnohdy naprosto hladká. Právě z toho důvodu je ledovka riziková zejména v dopravě – je obávanější než náledí.
Padající srážky mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení. V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie.
Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu Slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.
Zdroj: www.infomet.cz, ČHMÚ, www.chmi.cz
