O více než 117 milionů korun na nezaplacené DPH přišel stát kvůli skupině podvodníků, která obchodovala s reklamou v motorsportu. V jejím čele stáli otec Marek a syn Jakub Vlčkovi, závodníci rallye, kteří řídili systém zadávání fiktivní inzerce na auta, trička nebo helmy. Za krácení daní je soud pravomocně potrestal sedmi a pěti lety vězení, zabavil jim také miliony na účtech, nemovitosti a jachtu. ČT na základě rozsudků popisuje příběh včetně odvolaného doznání nebo role podnikatele, který se v minulosti skrýval.
Marek a Jakub Vlčkovi jezdili několik posledních let automobilové rallye. Se svými spolujezdci objížděli pravidelné závody v rámci mistrovství České republiky. Naposledy se oba zúčastnili květnového Rallye Český Krumlov – 58letý Marek skončil na 21. místě, jeho o 23 let mladší syn dojel na konci čtvrté desítky. Na nějakou dobu to byl ovšem jejich poslední společný závod.
Otec a syn Vlčkovi se totiž zapletli do rozsáhlého krácení daní, kvůli kterému sedí od poloviny června ve vězení. Dostal je tam paradoxně právě motorsport, konkrétně obchody s reklamou na něj. Šestičlenná skupina v čele právě s Vlčky podle rozsudku dvou soudů zadávala fiktivní inzerci, díky které si uplatňovali nadměrné odpočty DPH. Stát kvůli tomu přišel o 117 milionů korun, čtyři ze šesti lidí pak dočasně o svoji svobodu.
Česká televize soudní rozhodnutí získala a na jejich základě celý příběh rekonstruuje. Marek Vlček, který v průběhu kauzy odvolal svoje původní doznání, dostal sedm let vězení. Jeho syn Jakub o dva roky méně, podobně jako opavský podnikatel Jiří Koschaný (4 roky a 6 měsíců), který si v minulosti prožil jinou soudní kauzu. Tříletý trest si odsedí Martin Weiss, další dva muži se přiznali a dostali podmínky.
Fiktivní služby
Případ se točí okolo firmy Rentor Racing, jejíž řidiči rallye řadu let jezdili. Společnost pořádala i jeden ze závodů, nabízela také reklamu na autech, bannerech okolo tratí nebo různých předmětech. Právě podnikání s inzercí ji ale nakonec dostalo do problémů.
Ve firmě jako jednatelé působili Vlčkovi, kteří podle obžaloby vybudovali systém zadávání fiktivní reklamy. Pomáhal jim podnikatel Koschaný, který do podvodného řetězce zapojil další tři lidi. Ti na oko vystupovali jako jednatelé několika společností, u nichž si Rentor Racing objednala reklamu na klíčenky, trička, rukavice, helmy nebo bannery. Firmy ve skutečnosti řídil Koschaný a žádnou z objednaných služeb podle policie nevykonaly.
Koschaný však na práci vystavil faktury, a tak si Vlčkové u své firmy uplatnili odpočet DPH. Celkem tak v letech 2016 až 2020 připravili stát o více než 117 milionů korun. Poslední neúplné přiznání k dani předložili za květen 2020, o měsíc později je zadržela policie. K soudu se kauza dostala o dva roky později, letos na jaře pak u olomouckého vrchního soudu padl pravomocný rozsudek.
Obrat ve výpovědi
Zmíněný podnikatel Koschaný nestál před soudem poprvé. Už v roce 1998 se začal zpovídat z údajného milionového podvodu při obchodech s auty. Postupně si vyslechl zprošťující i odsuzující rozsudky, dokonce uprchl před nástupem sedmiletého trestu. Do kauzy ovšem zasáhl Ústavní soud, po jehož verdiktu byl Koschaný v roce 2009 definitivně očištěn.
V roce 2020 pak ale dostal podmínku za milionový podvod. A několik měsíců nato byl zatčen právě v kauze s reklamou v motorsportu a skončil ve vazbě. Jeho výpověď byla nakonec zásadní – Koschaný sice při prvních výsleších vinu odmítl, postupně ale začal s kriminalisty spolupracovat. Z organizace podvodů obvinil Marka Vlčka, který podle něj vyřizoval všechny fiktivní doklady. „Skutku lituje, do podobné akce by se již nikdy nepouštěl, je si vědom, že byla za hranicí zákona,“ shrnuje jeden z verdiktů jeho doznání.
Soudci jeho výpovědi uvěřili, a naopak odmítli slova Marka Vlčka. I on se přitom po původním popírání přiznal, podvody ale podle něj probíhaly jinak – k dodání reklamního zboží došlo, s Koschaným, který podle něj s nápadem přišel, ale navýšili hodnotu faktur a peníze navíc si rozdělili. Poté ovšem Vlček starší obrátil a potvrdil, že všechny doklady od Koschaného byly fiktivní. U soudu se však zase vrátil k původní výpovědi o umělém předražení některých faktur za skutečně dodané zboží.
„I při plném respektování práva obžalovaného na volbu své obhajoby v průběhu celého trestního řízení nelze přehlédnout, že obžalovaný Marek Vlček prezentoval v průběhu dosavadního řízení několik diametrálně odlišných verzí,“ pozastavuje se brněnský krajský soud, který v kauze vynesl první rozsudek. Vlčkova slova podle něj kromě Koschaného vyvracejí i výpovědi zástupců firem, které skupina do řetězce bez jejich vědomí zapojila. Soud připomněl i listinné důkazy, pochybnosti ohledně plateb v hotovosti nebo rozsáhlý majetek zajištěný u otce a syna Vlčkových.
„Nad rámec uvedeného je třeba dodat, že si lze stěží představit důvod, proč by obžalovaný Jiří Koschaný v případě, že by předmětné obchody proběhly řádně, či alespoň v rozsahu, jaký aktuálně tvrdí obžalovaný Marek Vlček, toto důrazně popíral a doznával se k takto rozsáhlé daňové trestné činnosti se škodou významně přesahující 100 milionů korun, kterou navíc spáchal zčásti ve zkušební době předchozího podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody v nezanedbatelné výši,“ píše soud.
Zabavená jachta
Olomoucký vrchní soud, jenž řešil podaná odvolání, upozornil také na to, že Koschaným ovládané firmy nevyvíjely žádnou činnost. „Vesměs (se) jednalo o společnosti bez zázemí, pouze s formálním sídlem, bez zaměstnanců a bez finančních zdrojů, když na jimi deklarovaných účtech neprobíhaly žádné transakce a platby v celém relevantním období, pokrývajícím značný rozsah transakcí deklarovaných v průběhu několika let, měly probíhat výlučně v hotovosti,“ všímá si soud.
Odvolací senát rozhodnutí nižší instance ve většině potvrdil, zmírnil pouze tresty jednateli jedné z firem Martinu Weissovi (z 5,5 na 3 roky) a Jakubu Vlčkovi, který místo šesti let dostal pět. Weiss obvinění odmítl s tím, že o obchodech vůbec nevěděl. Také Vlček mladší obžalobu rozporoval, očistit se ho snažil i jeho otec. Podle soudů ale právě on na trestné činnosti vydělával, proto mu také zabavil přes osm milionů korun, nemovitosti včetně domů v Opavě nebo motorovou jachtu kotvící v Chorvatsku. Soud rozdal i zákazy činnosti ve firmách a zrušil společnost Rentor Racing.
Na podezřelé transakce upozornil moravskoslezský finanční úřad, vyšetřovatelé na případu před obviněním pracovali dva roky. Během nich nechali mimo jiné odposlouchávat telefon Marka Vlčka, sledovali také pohyb jeho auta. Razii spustili v červnu 2020, kdy provedli domovní prohlídky v Ostravě, Opavě, Frýdku-Místku nebo Zlínu. Obviněným hrozilo pět až deset let vězení. Bránit se můžou ještě dovoláním u Nejvyššího soudu, případně pak ústavní stížností.
