Ústavní soud odmítl stížnost programátora původem z Afriky, kterého v roce 2017 napadli pravděpodobně kvůli barvě pleti v Praze v tramvaji fotbaloví fanoušci. Pachatele se nepodařilo s potřebnou jistotou určit a justice kauzu předala do přestupkového řízení. Podle ústavních soudců nedošlo k porušení práva oběti útoku na účinné vyšetřování.
„Ani existence celé řady předsudečných indikátorů nemůže vést soud automaticky ke konstatování, že obžalovaný je vinen spácháním určitého trestného činu z nenávistné pohnutky,“ stojí v usnesení. Soud zdůraznil zásadu in dubio pro reo, která znamená nutnost rozhodnout v pochybnostech ve prospěch obviněných. To i za situace, kdy se jejich vina či nenávistná motivace útoku mohou jevit jako pravděpodobné.
„Taková situace může být samozřejmě obětí trestného činu vnímána úkorně, avšak jiný přístup není v právním státě myslitelný. Pravidlo in dubio pro reo je natolik podstatnou součástí záruk práv jednotlivce proti zneužití moci ze strany státu, že její (navíc takto zásadní) prolomení nelze ani z ,bohulibých‘ pohnutek připustit,“ napsal v usnesení senát se zpravodajem Josefem Fialou.
Programátor dlouhodobě žijící v Praze cestoval v listopadu 2017 tramvají, do které přistoupila skupina olomouckých fanoušků mířících na zápas s pražskými Bohemians. Podle obžaloby čelil nejprve rasistickým urážkám, kterých si nevšímal. Když na něj ale někdo z davu vymačkal citron, snažil se chránit. Část fanoušků ho napadla pěstmi a kopy. Muž skončil na chirurgii se zhmožděnou hlavou a nosem. Z incidentu si odnesl také posttraumatickou stresovou poruchu.
Obžaloba směřovala proti třem mužům. Nepopřeli, že se útok v tramvaji odehrál. Tvrdili však, že s ním neměli nic společného. Obvodní soud pro Prahu 10 je opakovaně zprostil obžaloby, jeho rozhodnutí rušil Městský soud v Praze. Nakonec obvodní soud předal kauzu do přestupkového řízení. Úřad se ale neměl zabývat napadením, ale tím, že mladíci spolu s dalšími lidmi v tramvaji skandovali hesla a rušili další cestující.
Kritika rozhodnutí soudů
Napadený v ústavní stížnosti kriticky poukazoval na to, že justice neuvěřila jemu jako oběti agrese, ale spíše fotbalovým chuligánům. Ty označil jako pachatele, kteří byli prokazatelně na místě činu. Justice by podle něj v obdobných případech neměla hledat záminky, jak obžalované zprostit, ale svým rozhodováním by naopak měla přispívat k vytváření tolerantní a otevřené společnosti, jasně odsuzující jakékoliv projevy nenávisti.
Podle organizace In IUSTITIA, která se zabývá předsudečným násilím, se soudy shodují, že šlo o trestný čin. Naprosto ale podle jejího tvrzení selhaly při jeho postihu. Favorizovaly recidivující pachatele rasově motivovaných trestných činů před bezúhonným poškozeným tmavé barvy pleti.
„Celé řízení před soudem bylo pro poškozeného náročné a stresující, přesto vše snášel velmi statečně. Je naprosto nepochopitelné, že mu soudy na jednu stranu uvěřily ohledně popisu útoku, nikoli však ohledně identifikace konkrétních pachatelů,“ stojí v tiskové zprávě In IUSTITIA, kterou poskytla advokátka Petra Vytejčková. Napadený muž má nyní ještě možnost obrátit se na Evropský soud pro lidská práva.
