MotoGP se příští rok vrátí do Brna

4 minuty
Události v regionech: Návrat Moto GP do Brna
Zdroj: ČT24

Závody mistrovství světa silničních motocyklů se vrátí příští rok po pěti letech do Brna. Na pořádání závodů MotoGP se domluvil promotér šampionátu společnost Dorna Sports s Autoklubem ČR, vládou, Jihomoravským krajem, Brnem a majitelem okruhu Automotodromem Brno. Hlavní část nákladů mají nést soukromé firmy, stát na akci finančně přispěje prostřednictvím Národní sportovní agentury.

„Příští rok se už v Brně pojede velká cena, součást mistrovství světa. Včetně té nejsledovanější kategorie –MotoGP,“ oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj jsou závody přínosem nejen z ekonomického hlediska, ale jedná se i o akci, která má kulturní rozměr s velkou tradicí.

Zatímco v posledních letech byl pořadatelem spolek, který založily společně město a kraj, nyní pořadatelství zajistí Autoklub. Finančně podpoří pořádání závodů i Jihomoravský kraj a Brno, ale podle prezidenta Autoklubu Jana Šťovíčka zajistí velkou část peněz soukromé subjekty.

„Jsme nesmírně šťastní, že jsem dosáhli dohody se všemi zúčastněnými stranami v České republice na pokračování v Brně na dalších pět let,“ řekl generální ředitel Dorna Sports Carmelo Ezpeleta.

Částka ze státního rozpočtu ještě není daná

Brněnští a také krajští radní schválili příspěvek třicet pět milionů korun na každý rok po dobu pěti let, což je doba, na kterou má pořadatel podepsanou smlouvu s promotérem. Kolik přispěje stát, není zřejmé. Podle Fialy ještě není částka pevně daná a bude součástí státního rozpočtu na příští rok. „Rozhodně však půjde o vyšší desítky milionů korun,“ řekl premiér.

Není ale zřejmé, jaká je výše zalistovacího poplatku, což jsou peníze, které musí pořadatel zaplatit promotérovi. Kvůli tomu, že v minulosti pořadatel, tedy město a kraj, dostával informaci o příspěvku ze státního rozpočtu na poslední chvíli, pořádání v dalších letech zkrachovalo. Naposledy činil zalistovací poplatek zhruba sto šedesát milionů korun.

„Jeho současná výše je obchodním tajemstvím,“ prohlásil Šťovíček. Podle něj ho kromě veřejných zdrojů z velké části zaplatí příjmy ze vstupného. Dodal, že důležitý je i hlavní partner brněnských závodů skupina Creditas. „Spojit jméno Creditas s něčím tak legendárním jako je Velká cena Brna, je obrovskou ctí,“ řekl generální ředitel společnosti Jiří Hrouda.

Termín závodů ještě není jasný

V minulosti odpůrci závodů zpochybňovali příspěvky z veřejných zdrojů. Fiala k tomu řekl, že šlo o jednu z nejnavštěvovanějších a nejsledovanějších akcí v Česku, která „přináší nepochybně profit pro širší region i celé Česko a je podporou podnikatelů v regionu“. „Veřejné prostředky se mnohonásobně vrátí,“ prohlásil premiér.

Šťovíček ho doplnil tím, že ekonomická výhodnost vychází i z odborných studií. Pořadatelé si je nechávali zpracovávat v minulosti jako argument na obhajobu využití veřejných peněz. Šťovíček také řekl, že zatím není jasné, v jakém termínu se v Brně pojede. Usiluje ale o to, aby to bylo jako v minulosti v polovině či druhé polovině srpna.

Do okruhu je nutné výrazně investovat, před lety se mluvilo o tom, že je potřeba za sto milionů korun rekonstruovat závodní dráhu. „Bez toho by se závod jet nemohl, ale nejedná se pouze o dráhu, ale o řadu technických věcí. Investice by měla jít kompletně ze soukromých zdrojů,“ řekl novinářům současný majitel společnosti Automotodrom Brno Karel Hubáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...