Mnozí exekutoři by měli vracet peníze, které neoprávněně vymáhali. Heslo: rozhodčí doložka

Nahrávám video

Až 130 tisíc exekucí by se mohlo podle ministerstva spravedlnosti zastavit. A to kvůli takzvaným rozhodčím doložkám: klienti, kteří si půjčovali u soukromých společností, je měli často malým písmem uvedené ve smlouvách. Tito dlužníci pak nekončili u soudu, ale u soukromých rozhodců. O neplatnosti takových smluv ale rozhodl už v roce 2011 Nejvyšší soud, přesto na základě nich posílaly úvěrové firmy své klienty do exekucí. Soudy je teď ruší i s odměnou exekutorům, kteří exekuce provedli. Ti se ale nechtějí svých odměn vzdát. Zjistila to reportérka pořadu 168 hodin Kateřina Stibalová.

Už osm let rozhodují soudy o neplatnosti exekucí vymáhaných podle takzvané rozhodčí doložky u spotřebitelských úvěrů. Nejčastěji exekuce ruší pro netransparentnost rozhodce nebo kvůli rozporu s dobrými mravy.

„Úvěrové společnosti vědí minimálně od roku 2011, že ty exekuce jsou protiprávní a mají být zastavené. Všem nákladům, které exekutorům od té doby vznikly, mohly úvěrové společnosti předejít,“ zdůraznil advokát Petr Němec, který se podobnými případy zabývá.

Pro úvěrové společnosti, věřitele a zřejmě i soudy ovšem bylo výhodnější zaběhnutou praxi neměnit. „Věřitel by tratil a zkomplikovala by se mu cesta k vymožení pohledávky. Exekutor by přišel o zakázku a o náklady. Soud by si přidělal práci. Všechny tři subjekty to vědí a nezastaví to. A to já považuju za nemravné u všech tří, hlavně u věřitele a u soudu. Ten dlužník to nezná, protože jde o právně složitou agendu,“ zdůraznil analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. 

Advokát Němec má se zastavením takové exekuce zkušenosti. Jenže tím to neskončilo: najatý exekutor totiž nevymáhal jen dluh, ale i odměnu pro sebe. V případě, který Němec řešil, to bylo skoro 19 tisíc korun.

„To, co vymohl jako svoji odměnu, by měl vrátit. My jsme ho o to požádali a on to nevrátil. Rozhodli jsme se proto pohledávku od klientky odkoupit a žalovat soudního exekutora na vydání bezdůvodného obohacení,“ popsal Němec.

Ať platí i stát kvůli jednání soudů, žádají exekutoři

S tím, že by měli exekutoři dlužníkovi vracet odměnu, kterou si za provedenou a následně zrušenou exekuci naúčtovali, jejich komora nesouhlasí. „Soudní exekutor je nezávislá úřední osoba, která je pověřená provedením nestranné a nezávislé exekuce. Není žádnou stranou. Za svou práci prostě musí mít zaplaceno,“ myslí si prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

Podle ministerstva spravedlnosti by jim měl zaplatit věřitel, tedy úvěrové společnosti. „Když vezmeme exekuce, které jsou vedeny na základě rozhodčích doložek, a podíváme se na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, tak judikát se přiklání k tomu, že náklady nese oprávněný, tedy ten, kdo exekuci požaduje,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Exekutoři to vidí jinak. „Čistě z morálního pohledu by to měl platit stát, protože soudy, konkrétní soudci, vyšší soudní úředníci nás provedením těch exekucí pověřili. Oni měli prioritně zkoumat, zdali je exekuce důvodná, nebo není,“ myslí si Plášil.

Platíme, ale je to nefér, říká Home Credit

Rozhodčí doložku nechávala své klienty podepisovat i největší úvěrová společnost v Česku Home Credit, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

„Děláme, co po nás soudní rozhodnutí chce. Zastavujeme ty doložky a 80 procent exekucí bylo zastaveno,“ uvedl ředitel komunikace skupiny Home Credit Milan Tománek. V tomto případě jde o 158 475 zastavených případů.

Podle něj je nefér, že se na uhrazení nákladů exekutorů nepodílí stát, jehož soudní aparát o doložkách rozhodl. Mohlo by totiž jít i o stovky milionů korun. „Retroaktivní rozhodnutí soudu po nás chce, abychom odpustili v našem případě více než miliardu nesplacených úvěrů a k tomu ještě zaplatili nemalé peníze exekutorům. My to děláme, ale přinejmenším v případě exekutorů a právních kanceláří nám to připadá nespravedlivé,“ dodal Tománek.

Co společnost udělá s exekucemi na základě doložek, které byly nařízeny po roce 2011, nechtěl Tománek upřesnit: „Proces zastavování exekucí je poměrně složitý. Je velice důležité, že klienti, exekutoři a právní kanceláře by se měli rozhodnutí dozvědět nejprve od nás, ne z televize.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 7 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 7 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 7 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 8 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 10 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.