Mnozí exekutoři by měli vracet peníze, které neoprávněně vymáhali. Heslo: rozhodčí doložka

Nahrávám video

Až 130 tisíc exekucí by se mohlo podle ministerstva spravedlnosti zastavit. A to kvůli takzvaným rozhodčím doložkám: klienti, kteří si půjčovali u soukromých společností, je měli často malým písmem uvedené ve smlouvách. Tito dlužníci pak nekončili u soudu, ale u soukromých rozhodců. O neplatnosti takových smluv ale rozhodl už v roce 2011 Nejvyšší soud, přesto na základě nich posílaly úvěrové firmy své klienty do exekucí. Soudy je teď ruší i s odměnou exekutorům, kteří exekuce provedli. Ti se ale nechtějí svých odměn vzdát. Zjistila to reportérka pořadu 168 hodin Kateřina Stibalová.

Už osm let rozhodují soudy o neplatnosti exekucí vymáhaných podle takzvané rozhodčí doložky u spotřebitelských úvěrů. Nejčastěji exekuce ruší pro netransparentnost rozhodce nebo kvůli rozporu s dobrými mravy.

„Úvěrové společnosti vědí minimálně od roku 2011, že ty exekuce jsou protiprávní a mají být zastavené. Všem nákladům, které exekutorům od té doby vznikly, mohly úvěrové společnosti předejít,“ zdůraznil advokát Petr Němec, který se podobnými případy zabývá.

Pro úvěrové společnosti, věřitele a zřejmě i soudy ovšem bylo výhodnější zaběhnutou praxi neměnit. „Věřitel by tratil a zkomplikovala by se mu cesta k vymožení pohledávky. Exekutor by přišel o zakázku a o náklady. Soud by si přidělal práci. Všechny tři subjekty to vědí a nezastaví to. A to já považuju za nemravné u všech tří, hlavně u věřitele a u soudu. Ten dlužník to nezná, protože jde o právně složitou agendu,“ zdůraznil analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. 

Advokát Němec má se zastavením takové exekuce zkušenosti. Jenže tím to neskončilo: najatý exekutor totiž nevymáhal jen dluh, ale i odměnu pro sebe. V případě, který Němec řešil, to bylo skoro 19 tisíc korun.

„To, co vymohl jako svoji odměnu, by měl vrátit. My jsme ho o to požádali a on to nevrátil. Rozhodli jsme se proto pohledávku od klientky odkoupit a žalovat soudního exekutora na vydání bezdůvodného obohacení,“ popsal Němec.

Ať platí i stát kvůli jednání soudů, žádají exekutoři

S tím, že by měli exekutoři dlužníkovi vracet odměnu, kterou si za provedenou a následně zrušenou exekuci naúčtovali, jejich komora nesouhlasí. „Soudní exekutor je nezávislá úřední osoba, která je pověřená provedením nestranné a nezávislé exekuce. Není žádnou stranou. Za svou práci prostě musí mít zaplaceno,“ myslí si prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

Podle ministerstva spravedlnosti by jim měl zaplatit věřitel, tedy úvěrové společnosti. „Když vezmeme exekuce, které jsou vedeny na základě rozhodčích doložek, a podíváme se na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, tak judikát se přiklání k tomu, že náklady nese oprávněný, tedy ten, kdo exekuci požaduje,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Exekutoři to vidí jinak. „Čistě z morálního pohledu by to měl platit stát, protože soudy, konkrétní soudci, vyšší soudní úředníci nás provedením těch exekucí pověřili. Oni měli prioritně zkoumat, zdali je exekuce důvodná, nebo není,“ myslí si Plášil.

Platíme, ale je to nefér, říká Home Credit

Rozhodčí doložku nechávala své klienty podepisovat i největší úvěrová společnost v Česku Home Credit, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

„Děláme, co po nás soudní rozhodnutí chce. Zastavujeme ty doložky a 80 procent exekucí bylo zastaveno,“ uvedl ředitel komunikace skupiny Home Credit Milan Tománek. V tomto případě jde o 158 475 zastavených případů.

Podle něj je nefér, že se na uhrazení nákladů exekutorů nepodílí stát, jehož soudní aparát o doložkách rozhodl. Mohlo by totiž jít i o stovky milionů korun. „Retroaktivní rozhodnutí soudu po nás chce, abychom odpustili v našem případě více než miliardu nesplacených úvěrů a k tomu ještě zaplatili nemalé peníze exekutorům. My to děláme, ale přinejmenším v případě exekutorů a právních kanceláří nám to připadá nespravedlivé,“ dodal Tománek.

Co společnost udělá s exekucemi na základě doložek, které byly nařízeny po roce 2011, nechtěl Tománek upřesnit: „Proces zastavování exekucí je poměrně složitý. Je velice důležité, že klienti, exekutoři a právní kanceláře by se měli rozhodnutí dozvědět nejprve od nás, ne z televize.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled