Až 130 tisíc exekucí by se mohlo podle ministerstva spravedlnosti zastavit. A to kvůli takzvaným rozhodčím doložkám: klienti, kteří si půjčovali u soukromých společností, je měli často malým písmem uvedené ve smlouvách. Tito dlužníci pak nekončili u soudu, ale u soukromých rozhodců. O neplatnosti takových smluv ale rozhodl už v roce 2011 Nejvyšší soud, přesto na základě nich posílaly úvěrové firmy své klienty do exekucí. Soudy je teď ruší i s odměnou exekutorům, kteří exekuce provedli. Ti se ale nechtějí svých odměn vzdát. Zjistila to reportérka pořadu 168 hodin Kateřina Stibalová.
Mnozí exekutoři by měli vracet peníze, které neoprávněně vymáhali. Heslo: rozhodčí doložka
168 hodin: Exekutoři mají vracet dlužníkům peníze, které neoprávněně vymáhali (zdroj: ČT24)
Už osm let rozhodují soudy o neplatnosti exekucí vymáhaných podle takzvané rozhodčí doložky u spotřebitelských úvěrů. Nejčastěji exekuce ruší pro netransparentnost rozhodce nebo kvůli rozporu s dobrými mravy.
„Úvěrové společnosti vědí minimálně od roku 2011, že ty exekuce jsou protiprávní a mají být zastavené. Všem nákladům, které exekutorům od té doby vznikly, mohly úvěrové společnosti předejít,“ zdůraznil advokát Petr Němec, který se podobnými případy zabývá.
Pro úvěrové společnosti, věřitele a zřejmě i soudy ovšem bylo výhodnější zaběhnutou praxi neměnit. „Věřitel by tratil a zkomplikovala by se mu cesta k vymožení pohledávky. Exekutor by přišel o zakázku a o náklady. Soud by si přidělal práci. Všechny tři subjekty to vědí a nezastaví to. A to já považuju za nemravné u všech tří, hlavně u věřitele a u soudu. Ten dlužník to nezná, protože jde o právně složitou agendu,“ zdůraznil analytik Člověka v tísni Daniel Hůle.
Advokát Němec má se zastavením takové exekuce zkušenosti. Jenže tím to neskončilo: najatý exekutor totiž nevymáhal jen dluh, ale i odměnu pro sebe. V případě, který Němec řešil, to bylo skoro 19 tisíc korun.
„To, co vymohl jako svoji odměnu, by měl vrátit. My jsme ho o to požádali a on to nevrátil. Rozhodli jsme se proto pohledávku od klientky odkoupit a žalovat soudního exekutora na vydání bezdůvodného obohacení,“ popsal Němec.
Ať platí i stát kvůli jednání soudů, žádají exekutoři
S tím, že by měli exekutoři dlužníkovi vracet odměnu, kterou si za provedenou a následně zrušenou exekuci naúčtovali, jejich komora nesouhlasí. „Soudní exekutor je nezávislá úřední osoba, která je pověřená provedením nestranné a nezávislé exekuce. Není žádnou stranou. Za svou práci prostě musí mít zaplaceno,“ myslí si prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.
Podle ministerstva spravedlnosti by jim měl zaplatit věřitel, tedy úvěrové společnosti. „Když vezmeme exekuce, které jsou vedeny na základě rozhodčích doložek, a podíváme se na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, tak judikát se přiklání k tomu, že náklady nese oprávněný, tedy ten, kdo exekuci požaduje,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Exekutoři to vidí jinak. „Čistě z morálního pohledu by to měl platit stát, protože soudy, konkrétní soudci, vyšší soudní úředníci nás provedením těch exekucí pověřili. Oni měli prioritně zkoumat, zdali je exekuce důvodná, nebo není,“ myslí si Plášil.
Platíme, ale je to nefér, říká Home Credit
Rozhodčí doložku nechávala své klienty podepisovat i největší úvěrová společnost v Česku Home Credit, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
„Děláme, co po nás soudní rozhodnutí chce. Zastavujeme ty doložky a 80 procent exekucí bylo zastaveno,“ uvedl ředitel komunikace skupiny Home Credit Milan Tománek. V tomto případě jde o 158 475 zastavených případů.
Podle něj je nefér, že se na uhrazení nákladů exekutorů nepodílí stát, jehož soudní aparát o doložkách rozhodl. Mohlo by totiž jít i o stovky milionů korun. „Retroaktivní rozhodnutí soudu po nás chce, abychom odpustili v našem případě více než miliardu nesplacených úvěrů a k tomu ještě zaplatili nemalé peníze exekutorům. My to děláme, ale přinejmenším v případě exekutorů a právních kanceláří nám to připadá nespravedlivé,“ dodal Tománek.
Co společnost udělá s exekucemi na základě doložek, které byly nařízeny po roce 2011, nechtěl Tománek upřesnit: „Proces zastavování exekucí je poměrně složitý. Je velice důležité, že klienti, exekutoři a právní kanceláře by se měli rozhodnutí dozvědět nejprve od nás, ne z televize.“