Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v pátek představila chystanou novelu zákona o státním zastupitelství. Návrh počítá mimo jiné s tím, že nejvyšší státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu, nikoliv vlády. Novela by ale měla platit až od roku 2022. Kvůli obavám, že ministryně plánuje vyměnit nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, začaly současné protesty.
Ministryně Benešová představila novelu zákona o státním zastupitelství. Měla by platit až od roku 2022
Ministerstvo spravedlnosti poslalo už ve čtvrtek do připomínkového řízení návrh novely, která mění proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanovuje délku jejich funkčního období na sedm let.
Benešová počítá s účinností návrhu od 1. ledna 2022, což je období až po dalších parlamentních volbách a ustanovení nové vlády. „Navržený termín účinnosti novely je od roku 2022, z mé strany tady šlo o velkorysost, aby bylo zaručeno, že tato vláda nebude již zasahovat do soustavy státního zastupitelství,“ uvedla Benešová na tiskové konferenci.
Navržený termín účinnosti novely ale kritizuje opozice. „Novela Marie Benešové tak neřeší problém, že vláda trestně stíhaného premiéra bude moci i nadále kdykoli a bez udání důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce. Novela tak nesplňuje požadavky občanských protikorupčních iniciativ,“ tvrdí šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek prohlásil, že opoziční strany chtějí ve zrychleném řízení schválit svůj alternativní návrh zákona o státním zastupitelství, aby mohl nabýt účinnosti ještě letos. Vlastní podobu novely připravili poslanci Pirátů, ODS a lidovců.
Účinnost zákona od roku 2022 kritizuje také ředitel české odbočky organizace Transparency International David Ondráčka. „Rok 2022 je výsměch, musí to být brzo. Jinak současná vládní garnitura může P. Zemana později vyhodit, dát tam svého člověka (buď kompetentního, nebo zastavovače), ten bude prakticky neodvolatelný,“ napsal na Twitteru.
Unie státních zástupců má k návrhu několik výhrad, i když podle ní obsahuje i nepochybně kladné body.
Jak návrh Benešové, tak opoziční počítají s tím, že vedoucí státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu. „Ruší se dosavadní možnost vlády bez uvedení důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce, rovněž tak jako oprávnění ministra spravedlnosti odvolat ostatní vedoucí státní zástupce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z výkonu této funkce,“ napsalo ministerstvo.
Opoziční poslanci navrhují funkční období pro nejvyšší státní zástupce desetileté, pro ostatní vedoucí žalobce též sedmileté. Návrhy ministerstva i opozice vycházejí i nadále z toho, že nejvyššího státního zástupce může jmenovat pouze vláda na návrh ministra spravedlnosti. Ostatní vedoucí státní zástupce jmenuje ministr na návrh nadřízeného vedoucího žalobce nebo nejvyššího státního zástupce.
Ve funkci nejvyššího státního zástupce jenom jednou
Novely nově stanovují minimální požadavky na osoby, které mohou být do funkce jmenovány. Kromě obecných podmínek jde o minimální délku předchozí praxe. Obě novely se ve stanoveném počtu let mírně liší, v případě kandidáta na nejvyššího státního zástupce se ale shodují v tom, že by měl mít nejméně desetileté zkušenosti z pozice žalobce nebo soudce.
Nejvyšší státní zástupce nemůže být podle obou návrhů jmenován opakovaně. Vládní návrh počítá s tím, že ani vrchní a krajští žalobci nemohou u téhož zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce dvakrát po sobě, okresní žalobce může maximálně dvakrát.
Znamená to, že Pavel Zeman by se po účinnosti novely už nemohl o funkci ucházet. „Bude to muset být někdo nový,“ uvedla Benešová. Vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan by podle ní ve funkcích pokračovat mohli, ovšem museli by si vyměnit státní zastupitelství, na kterých působí, tedy pražské a olomoucké.
Opozice navrhuje u vrchních, krajských i okresních státních žalobců možnost vykonávat funkci u téhož zastupitelství dvakrát po sobě.
Odvolatelnost vedoucích státních zástupců jen cestou kárného řízení hodnotí prezident Unie státních zástupců Jan Lata v ministerském návrhu kladně. „Jako sporné vidíme pouze sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce, zatímco předsedové nejvyšších soudů jsou ve funkci deset let,“ sdělila unie.
„Je také otázkou, zda je vhodné, aby novela zamezila současným vedoucím, aby se po její účinnosti přihlásili do výběrového řízení,“ upozornil Lata. Unie také míní, že ministr spravedlnosti by neměl jmenovat tři z pěti členů výběrových komisí, když právě ministr pak následně jmenuje vedoucí státní zástupce do funkce.
Navržený způsob výběru nových vedoucích státních zástupců kritizuje také opozice. Upozornila na to, že pokud tři z pěti členů výběrové komise určí ministerstvo spravedlnosti, bude mít rozhodující vliv na konečný výběr. Benešová to odmítla, podle ní žádné ovlivnění ze strany ministerstva nehrozí, protože jeden ze tří členů komise, které úřad navrhne, bude muset být nezávislý soudce.