Výslechem ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) zahájila své zasedání poslanecká vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Poslance zajímalo, jaké jsou možnosti únikům zabránit, Chovanec je označil za velkou bolest a rakovinu systému. Po ministrovi do sněmovny dorazili také novinář Janek Kroupa, bývalý náměstek Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušan Brunclík a na závěr i policejní prezident Tomáš Tuhý.
Ministr vnitra u výslechu. Úniky ze spisů jsou rakovinou systému, přiznal před komisí
Komise k únikům informací vyslechla i Chovance (zdroj: ČT24)
Ačkoli se komise k únikům informací má zabývat například možnými úniky v kauze sportovních dotací na ministerstvu školství nebo privatizace OKD, ústředním tématem zatím zůstávají údajné nahrávky rozhovorů předsedy ANO, exministra financí Andreje Babiše s novinářem Markem Přibilem. Poslanci vyslýchali například někdejšího Přibilova nadřízeného, manažera vydavatelství Mafra Františka Nachtigalla, či vrcholné představitele bezpečnostních složek.
Nyní na ně navázal výslech ministra vnitra Milana Chovance, jehož jméno se v rozhovorech Přibila s Babišem několikrát objevilo. Komisi zajímalo, zda se ministr s Markem Přibilem osobně zná, ten to však popřel. Řekl, že spolu pouze jednou telefonicky hovořili, a to před dvěma lety. „Od té doby jsme spolu nemluvili a osobně jsme se nesetkali,“ řekl Chovanec.
Martin Plíšek: Redaktora Přibila pozveme ještě jednou (zdroj: ČT24)
Chovanec: Výslechy nemohou být v médiích on-line
Členové komise měli ale připravené i obecnější otázky. „Hovořil o svých zkušenostech z resortu ministerstva vnitra – kam spadá i Policie ČR – z hlediska rizik pro možné úniky z vyšetřovacích spisů,“ přiblížil předseda komise Martin Plíšek.
Milan Chovanec poslancům přiznal, že jsou úniky problém. Označil je za velkou bolest, ba i rakovinu systému, protože některá média „mají hlubší vhled do živých kauz“. To může poškodit obviněné osoby, protože se nakonec může ukázat, že jsou nevinné – proto má být trestní stíhání neveřejné. To by si podle ministra měla uvědomit i média, která informace zveřejňují.
Nejde mu však o to prolomit ochranu novinářů, kteří nemají povinnost prozradit své zdroje. „Spíše je to otázka na některou z tajných služeb, aby se tomuto fenoménu začala věnovat. Já to vnímám jako obrovskou rakovinu toho, co se děje v České republice. Není možné, aby některé výslechy svědků byly přenášeny v médiích de facto on-line,“ uvedl Chovanec.
Další zpovídaní: Kroupa, Brunclík, Tuhý
Po ministrovi předstoupil před poslance novinář Janek Kroupa. Toho poslanci pozvali hlavně proto, že chtěli vědět, jak je složité informace ze živých spisů získat. „Dozvěděli jsme se znepokojující informace, že v rámci některých bezpečnostních složek existují neformální paralelní struktury, které spolu horizontálně i vertikálně nějak komunikují,“ uvedl předseda komise.
Janek Kroupa také řekl, že práci Marka Přibila dlouhodobě sledoval a zjistil, že „kolem sebe měl a má skupinu lidí, kteří mu opatřují informace (…), v některých případech vytvářeli kompromitující materiály“.
Dalším vyslýchaným byl bývalý náměstek Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušan Brunclík. O něm se Přibil a Babiš na nahrávkách také zmiňují jako o zdroji informací o poměrech v GIBS. Sám se ke své výpovědi veřejně nevyjádřil a příliš sdílní nebyli ani poslanci. Martin Plíšek však uvedl, že kvůli novým informacím „bude znovu pozván pan redaktor Přibil“.
Jako poslední přišel na řadu policejní prezident Tomáš Tuhý. Na něj mířily otázky podobné těm určeným pro ministra. „Byly to otázky obecného charakteru o fungování trestního řízení,“ upřesnil. Vysvětloval například, jak jsou elektronické policejní spisy zabezpečeny proti zásahům zvenčí.
Příliš mnoho mlčenlivosti
Členové komise si již před zasedáním stěžovali, že někteří lidé, které chtějí vyslechnout, dosud nebyli zbaveni mlčenlivosti. Komise proto vyzvala ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby to změnili. „Stále nemáme zbavení mlčenlivosti státních zástupců, tedy v působnosti ministerstva spravedlnosti,“ poukázal Plíšek. Na příštím jednání přitom chtějí poslanci vyslechnout olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana.
Na druhé straně poslanci ocenili, že dostali od bezpečnostních složek statistiky počtu spisů, kterých se úniky týkají. „Co už nekvituji pozitivně, jsou pozitivní statistické nárůsty úniků z policejních spisů,“ podotkl předseda komise. Jen u Generální inspekce bezpečnostních sborů jich v roce 2014 bylo 37, o rok později 31, ale loni 52 a letos v prvním pololetí 21. V závěrečné zprávě tak komise bude navrhovat posílení kontrolních nástrojů vůči orgánům činným v trestním řízení.
Komise, která se sešla již popáté, prověřuje případné protiprávní jednání v souvislosti s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit také na to, zda údaje z těchto spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.
Na svých minulých zasedáních vyslechli členové komise mimo jiné Andreje Babiše i Marka Přibila. Komisi mimo jiné zajímalo, zda se Přibil skutečně dostal k živým spisům a zda chtěl informace z nich využít proti politické konkurenci hnutí ANO. Novinář zdůraznil, že s Babišem žádné živé policejní spisy neprobíral.