Sněmovní komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů měla v úterý naplánované první výslechy. Dopoledne zahájila slyšení s náměstkem policejního prezidenta Jaroslavem Vildem. Ten před poslanci mluvil o systému trestního řízení. Podle svých slov ale pochybuje, zda se dá zabránit únikům z policejních spisů. Po Vildovi si členové komise pozvali náměstka Nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. S ním poslanci probírali hlavně ochranu informací a spisů a nakládání s nimi.
Odpoledne pak komise sestavila seznam lidí, které si bude chtít pozvat další jednání: mimo jiné ministry či zástupce policie a justice.
„Poslanci se ptali na to, jak funguje systém trestního řízení, nechali si vysvětlit případná slabá místa, která by mohla souviset s úniky informací,“ popisoval po slyšení Vild. Debatovalo se podle něho v obecné rovině, o konkrétních případech se řeč nevedla. Náměstek policejního prezidenta podotkl, že během slyšení nepadlo jméno šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
„Nevím, jestli lze vůbec zabránit únikům ze spisů. Snažil jsem se pánům poslancům vysvětlit, že největší slabinu vidím v lidském faktoru. Zájem o informace z trestních řízení samozřejmě stoupá, tak jak stoupá závažnost jednotlivých kauz,“ uvedl Vild. Tlak na policisty, kteří se takovými případy zabývají, je značný a záleží podle něj na tom, jaké jsou osobnosti.
Také podle Stříže se vedla debata spíše v obecné rovině, pro dnešní slyšení ani nebyl zproštěn mlčenlivosti. Poslance prý seznámil s tím, jak je omezen přístup jednotlivých státních zástupců a pracovníků administrativy do spisů, i s jejich kybernetickou ochranou. „Ne každý státní zástupce ani ne každý zaměstnanec administrativy může nahlédnout do všech spisů, pracují pouze se spisy, které patří do jejich působnosti,“ uvedl Stříž po jednání.
Připustil ovšem, že pokud se někdo ze státních zástupců rozhodne informaci „vypustit“, jen stěží tomu lze zabránit. V minulosti ale takový případ podle Stříže zaznamenán nebyl. „Nepamatuji a nebylo zaznamenáno žádné kárné řízení pravomocně skončené, které nějakým způsobem by usvědčilo nebo potvrdilo, že by státní zástupce informaci z konkrétního trestního řízení poskytl neoprávněně,“ zdůraznil náměstek nejvyššího žalobce.
Koho pozvat příště? Na seznamu nechybí Chovanec, Pelikán ani Babiš
Po výslechu obou mužů pak sestavili členové komise seznam dalších svědků, které si pozvou na některé z příštích jednání. Nechybí na něm ministři vnitra a spravedlnosti Milan Chovanec (ČSSD) a Robert Pelikán (ANO) a také předseda ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO) a novinář Marek Přibil.
„Je zřejmé, že zveřejněná nahrávka Andreje Babiše a Marka Přibila odstartovala podnět k vytvoření vyšetřovací komise. Na nahrávce se hovoří o možném nakládání s informacemi z vyšetřovacích spisů,“ zdůvodnil pozvání obou mužů Plíšek. Komise podle něho bude chtít vědět, s jakými informacemi nakládali a jak je používali.
Před komisi by měli přijít také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan, policejní prezident Tomáš Tuhý, ředitelé Národní centrály proti organizovanému zločinu, Národní protidrogové centrály a Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Mazánek, Jakub Frydrych a Michal Murín a zástupci advokátní komory a Unie obhájců. Většina z pozvaných musí být podle Plíška zbavena mlčenlivosti.
Výslednou zprávu měla komise původně předložit koncem srpna, její předseda chce ale sněmovně navrhnout prodloužení její činnosti až do půlky září.
O úniku živého policejního spisu se mluvilo v souvislosti s nahrávkou, na níž figurují právě Babiš a Přibyl: šéf ANO se ale opakovaně ohradil proti tvrzením, že by od novináře takový dokument dostal.
Nahrávky, které se objevily na twitterovém účtu pod jménem Julius Šuman, prověřuje policie. Babiš v nich také mluví vulgárně o členech vlády včetně premiéra a řeší s novinářem zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš už dříve uvedl, že založení komise pokládá za pokračování kampaně proti sobě.
Komise chce řešit úniky informací obecně
Sněmovní komise však nechce řešit jen tuto konkrétní kauzu, ale úniky z policejních spisů obecně. Má se zaměřit také na to, zda údaje z policejních spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.
„Členové komise se logicky nejdříve chtějí zabývat systémovými záležitostmi, to znamená, kde vzniká problém, že unikají informace z vyšetřovacích spisů. Pak můžeme jít k jednotlivým kauzám a řešit jejich aktéry,“ uvedl už dříve předseda komise Martin Plíšek (TOP 09).
Člen komise za ANO Radek Vondráček připomněl, že se zdálo, že komise by mohla být jen politická záležitost namířená na Babiše. „Musím ocenit, že kolegové mě vyslyšeli a že se skutečně, doufám, budeme zabývat tím, že tady dlouhodobě existují problémy, že unikají informace z živých spisů obecně ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ řekl.
