Ministr obrany zrušil tendr na radary. Navrhuje nákup přímo od Izraele

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zrušil kvůli pochybnostem výběrové řízení na radary pro armádu za tři miliardy korun. Spolu s tím vládě navrhl, aby byly radary MADR koupeny přímo od izraelské vlády bez výběrového řízení. Šéf resortu obrany také informoval kabinet o nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Výběr dodavatele podle něj proběhne formou vícekolové zakázky.

Původní tendr na armádní radary za 2,9 miliardy korun bez DPH vyhrál izraelský státní podnik Elta Systems. Metnar navrhl vládě, aby kvůli nutné potřebě byly radary koupeny přímo od izraelské vlády.

„Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací zřízení zrušit,“ uvedl Metnar.

Dodal, že armáda ale nutně mobilní radiolokátory potřebuje. Náčelník generálního štábu Aleš Opata už dříve řekl, že současná technika bude fungovat maximálně do roku 2020. „Proto jsem navrhl vládě nejrychlejší možný postup, tedy přímý nákup MADR od izraelské vlády,“ dodal ministr.

Je podle něj otázka, jak se budou dařit vyjednávání, ale rád by měl podle svých slov uzavřený kontrakt v roce 2019.

Ministr už dříve řekl, že zakázka má mnoho vad, které ale nejsou v rozporu se zákonem. Minulá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) ve funkci poukazovala na nebezpečí, že nebude možné přístroje začlenit do systému NATO. Navíc podle ní zakázku, stejně jako tendr na nákup víceúčelových vrtulníků, doprovázela závažná pochybení. Prověřuje je proto Vojenská policie. Výsledky zatím nezveřejnila.

Historicky největší armádní zakázka má být podepsána v srpnu

Nákup 210 BVP bude podle dostupných informací největší zakázkou v historii Česka. Smlouvu chce ministerstvo obrany podepsat v srpnu 2019. Metnar řekl, že termín považuje za realistický. Poznamenal, že už dříve byl vytvořen jedenáctičlenný tým, který na tendru pracuje. Ministr se domnívá, že zakázka je připravena dobře.

Předpokládaná hodnota zakázky bez životního cyklu a případné opce činí podle ministerstva obrany 42,7 miliardy korun bez DPH, tedy více než padesát miliard korun s DPH.

Úřad nyní oficiálně osloví čtyři výrobce, aby předložili své nabídky. Nová BVP by české armádě mohly dodat firmy BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS) nebo společnosti PSM a Rheinmetall Landsysteme.

Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod. Německá firma Rheinmetall Landsysteme by chtěla uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.

Tatra Export nemá prověrku, obrněná vozidla dodá jiná firma ze stejného konsorcia

Metnar předložil vládě také informace o změně dodavatele 62 obrněných vozidel Titus asi za 5,52 miliardy korun bez DPH včetně pětileté servisní podpory. O nákupu Titů už vláda v minulosti jednala, zakázka měla být zadána společnosti Tatra Export. Firma ale nezískala bezpečnostní prověrku.

Ministerstvo proto v srpnu rozhodlo, že se dodavatelem stane firma Eldis Pardubice. Obě společnosti patří do konsorcia Czechoslovak Group. Smlouvu chce ministerstvo uzavřít v dubnu, vozidla by vojáci měli dostávat v letech 2020 až 2025.

Ministři také dostali informaci o chystané rámcové smlouvě s Českou zbrojovkou Uherský Brod na nákup až 34 tisíc ručních zbraní za 2,1 miliardy korun bez DPH. Pořídí především 14 tisíc nových útočných pušek Bren a 20 tisíc pistolí. Zbraně z České zbrojovky používá česká armáda už nyní, od roku 2010 jich nakoupila téměř 40 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 4 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 4 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 5 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 5 hhodinami

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 7 hhodinami
Načítání...