Ministerstvo dopravy slibuje jednodenní dálniční známku. Zavede ji zároveň se zdražením té roční

Nahrávám video
Události: Změny u dálničních známek
Zdroj: ČT24

Od března příštího roku by mělo být možné koupit si jednodenní dálniční známku, oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Doplní stávající nabídku desetidenních, měsíčních a ročních známek, jejichž ceny se zároveň změní. Roční známka docela výrazně zdraží na 2300 korun, krátkodobé budou naopak levnější.

Že dálniční známky zdraží, vyplynulo ze čtvrteční tiskové konference k vládnímu konsolidačnímu balíčku, podle ministra dopravy Martina Kupky se to ale týká jen ročních elektronických kuponů. Za ně řidiči zaplatí od března 2024 místo dosavadních 1500 korun již 2300 korun, tedy zhruba o polovinu více. 

„Počítáme s tím, že tak jako v Rakousku bude nově ta dálniční známka spojená s růstem spotřebitelských cen. A také procentuelně poměr nově zprovozněných úseků dálnic,“ podotkl Kupka.

Změnu kritizoval opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Je to asociální a je to proinflační krok. Já budu připraven s kolegy z hnutí ANO připravit pozměňovací návrh, který by se tomu snažil zabránit,“ uvedl. 

Měsíční a desetidenní známky budou naopak levnější. Cena měsíční se sníží z 440 na 430 korun a cena desetidenní z 310 na 270 korun. Novinkou bude jednodenní kupon za 200 korun. „Hledali jsme kompromis, jak udržet cenu ročního kuponu na dostupné úrovni a zároveň aby krátkodobé známky mohly být významným příjmem za využití dálniční sítě,“ řekl ke změnám cen Kupka. Stát si slibuje, že se napřesrok zvýší celkový výnos z prodeje známek o 1,3 miliardy korun z loňských zhruba 5,8 miliardy. 

Zdražení roční známky bude ovšem mírnější, než vládě doporučovala její ekonomická rada (NERV). Její doporučení znělo zvýšit cenu dvojnásobně na 3000 korun. Při stanovení cen se Česko muselo řídit evropskou směrnicí Euroviněta, která určuje, že měsíční známka musí být maximálně devatenáct procent ročního poplatku, desetidenní do dvanácti procent a denní do devíti procent.

Návrh zákona, který změny v cenách dálničních známek zavede, by měl také umožnit Státnímu fondu dopravní infrastruktury přístup k údajům v registru silničních vozidel, podle kterých ověří, zda vozidlu náleží zvýhodněná sazba. Zvýhodněna, ale už ne zcela osvobozena mají být hybridní vozidla s kombinovaným množstvím emisí do 50 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Jejich provozovatelé od března příštího roku zaplatí 25 procent sazby časového poplatku. U aut poháněných zemním plynem nebo biometanem zůstane zvýhodnění na 50 procentech sazby.

Úseky dálnic jsou v Česku zpoplatněné od roku 1995 a původně se prodávaly pouze dálniční známky s celoroční platností. Měsíční a desetidenní přibyly až o pět let později. Později byly několik let v nabídce také dvouměsíční či týdenní známky, po zavedení mýta pro nákladní vozy se ale nabídka známek pro auta do 3,5 tuny vrátila k rozvržení deset dní – měsíc – rok. Dílčí změnu přineslo ještě zavedení elektronických kuponů v roce 2021. Předtím platila roční známka vždy kalendářní rok plus v prosinci předchozího roku a lednu následujícího. Elektronické známky se vždy prodávají s platností přesně rok od zvoleného libovolného data.

Ceny ročních dálničních známek pro osobní auta se měnily v historii pětkrát. Původně stál roční kupon 400 korun, brzy ale zdražil na dvojnásobek. Mezi lety 2004 až 2012 se cena ve třech krocích zvýšila až na dosavadních 1500 korun, pak ale zůstala dlouho neměnná.

Kupka počítá s tím, že v budoucnu nezůstanou ceny neměnné opět tak dlouho. Chtěl by, aby se pravidelně zvyšovaly s ohledem na inflaci. Ceny známky se budou zvyšovat kumulativně, aby se cena stanovila vždy na celé stokoruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...