Praha – Společnost Metrostav se poprvé vyjádřila k možným příčinám propadu tunelu Blanka. Na vině mohlo být lidské selhání při výstavbě, nepřesnost projektu nebo skryté vniknutí vody do nadloží. Při sesuvu navíc mohlo dojít ke kombinaci všech tří možností. Český báňský úřad označil minulý týden za možné příčiny chyby v dokumentaci nebo nedodržování technologie. Geologické příčiny označil jako méně pravděpodobné. Rozšířenou zprávu Metrostavu projednávala i Rada hlavního města Prahy.
Podle Metrostavu se do nadloží mohla dostat voda, která skokově změnila jeho vlastnosti. Mohlo se jednat o vodu z neodvodněného parkoviště, mohla přitéct také prostřednictvím barokních opevňovacích staveb nebo jiných nezaznamenaných výkopů.
„Vedení společnosti v tuto chvíli připouští i to, že jedním ze spouštěcích mechanismů havárie mohlo být i případné lidské selhání při dodržování technologického postupu výstavby,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí František Polák. Podle něj bude třeba prověřit i možnou nepřesnost v projektu, která by byla způsobena nějakou anomálií.
Metrostav se podle Poláka po zajištění místa propadu věnuje zkoumání příčin havárie. Podle jejich interního šetření jsou možné tři zmíněné příčiny i jejich vzájemná kombinace. Vedení společnosti se domnívá, že zjištění příčin závalu by mohl pomoci doplňující geologický průzkum, který Metrostav plánuje pomocí průzkumných štol z prostoru Prašného mostu.
Propad tunelu znovu řešili pražští radní
Rada hlavního města Prahy na svém zasedání znovu probírala zprávu Metrostavu o možných příčinách propadu tunelu. Radní už jednu zprávu Metrostavu projednávali v pátek, byla ale příliš stručná, a vedení města ji proto nařídilo firmě doplnit. Podle primátora Pavla Béma má rozšířená verze asi sto stran a obsahuje i kopie stavebních deníků a závěry geologického průzkumu. Svým zaměřením je určená spíše pro odborníky, nicméně pro radu hlavního města už je to prý rozhodně důstojnější materiál. I ten má ale podle Béma mezery, které má Metrostav v příštích týdnech doplnit.
Dušan Havel, Český báňský úřad
„Výpověď pana strojníka, pana bagristy, bude jeden z důležitých důkazních prostředků, a my už tu výpověď máme a pracujeme s ní, takže nebudu zakrývat, že nějaké hypotézy dneska už máme.“
Radní také schválili harmonogram dalších úkonů ohledně Blanky, do poloviny srpna by měla být hotová analýza možného vypovězení smlouvy s Metrostavem, řešit má i možné uplatnění sankcí vůči stavební firmě. Do stejného termínu má být hotový i odhad škod, které měly hlavnímu městu vzniknout. Pražský primátor Pavel Bém (ODS) uvedl, že by sankce vůči Metrostavu mohly být vyšší než pět milionů korun, což je nejvyšší pokuta, kterou může udělit Český báňský úřad. Praha si také nechá vypracovat posudky od nezávislých firem. Hlavní město pak po stavební firmě požaduje, aby do konce měsíce zajistila bezpečnost a trvalou průjezdnost tramvajové trati i všech komunikací v okolí propadu.
Mluvčí Metrostavu ve Studiu ČT24 zdůraznil, že je odpovědnost právě na Metrostavu jako prováděcí firmě. Stavební společnost má prý dostatečné kapacity, ať už lidské, nebo technické, aby byl dodržen termín dokončení celého tunelového komplexu. „Praha nám dala celou řadu úkolu a my je bezesporu splníme, Praha je náš vážený zákazník a my se s ní rozhodně nebudeme nijak dohadovat. To, co po nás chce, tak na to má právo a to také dostane,“ uzavřel Polák.
Blanka se s problémy potýká dlouhodobě
K propadu půdy nedošlo v případě stavby Blanky poprvé. Již 20. května 2008 se v lesoparku Stromovka propadla země, vzniklý kráter měřil 10 metrů. K dalšímu propadu došlo 12. října, tentokrát šlo o jámu 16 metrů hlubokou a 25 metrů širokou. V souvislosti s propady došlo k podání tří trestních oznámení (dvě ze strany hnutí Arnika, jedno ze strany primátora Pavla Béma) pro podezření z trestného činu obecného ohrožení. Metrostav, který stavební práce provádí, musel následně zaplatit 200tisícovou pokutu udělenou báňským úřadem za to, že firma nedodržuje preventivní opatření.
Fakta o Blance:
Tunel Blanka vzniká od roku 2007 a patří mezi nejnáročnější a nejnákladnější stavby v dějinách Prahy. Stavební práce vyjdou na 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun. Po dostavění má být tunelový komplex Blanka součástí severozápadní části městského okruhu, Metrostav ho buduje mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou. Dlouhý bude více než 6 300 metrů, z toho samotné tunely mají měřit asi šest kilometrů. Vznikne tak největší podzemní stavba v Česku a nejdelší městský tunel v Evropě.
