Místo přípravy na první semestr na vysoké škole míří 22 tisíc studentů, kteří za sebou již mají čtyři ročníky střední školy, teprve k maturitě. Část z nich na jaře u zkoušek neuspěla, další nepustili k maturitě učitelé kvůli špatnému prospěchu nebo onemocněli. Snad i proto, že podstatnou část podzimních maturantů tvoří ti, kteří na jaře zkoušky nesložili, bývá v náhradním termínu úspěšnost před komisí dvakrát až třikrát nižší.
Ne každý student, který maturuje až v podzimním termínu, skládá zkoušky na své škole. V náhradním termínu se maturuje jen na vybraných školách, kam se scházejí i studenti z dalších středních škol v okolí.
I tak v některých případech usedli studenti k písemným testům osamoceni, například na pražském Gymnáziu Arabská maturoval z ruštiny jediný student, který navíc pochází z jiné školy. U jiných předmětů však již byly třídy zaplněné více. „Gros byly češtiny, to byl pátek. Pak poměrně hodně jich bylo na angličtiny,“ shrnula ředitelka gymnázia Zdeňka Hamhalterová.
Studenti, kteří na jaře u maturity neprospěli, ti, kteří propadli v závěrečném ročníku a nebyli k maturitám připuštěni, a ti, které ke zkoušce dospělosti v řádném termínu nepustila nemoc, zatím výsledky svých podzimních pokusů neznají. Vše se ale dozvědí do 20. září.
Napřesrok čekají maturanty změny
Pokud některý z 22 tisíc studentů neuspěje ani u podzimního termínu maturity a bude muset čekat do příštího jara na další pokus, bude ho čekat opět trochu jiná podoba zkoušek. Hlavní změna spočívá v návratu centrálního opravování písemných prací z českého jazyka. To tady přitom už jednou bylo.
V roce 2012 si na výsledky centralizovaných oprav slohových prací stěžovaly tisíce studentů, kteří dostali špatné známky, přestože se slohy nikdy neměli problémy. Více než pětina maturantů tehdy vůbec neuspěla, tehdejší ministr školství Petr Fiala (ODS) však stížnosti uznal a hodnocení písemek vrátil školám.
Podle ředitele CERMATu Jiřího Ziky se ale podobné excesy v příštím roce opakovat nebudou. Kontrola správnosti klasifikace bude dokonce třístupňová. „Nad každým hodnotitelem by bděl vedoucí hodnotitelského týmu a nad všemi vedoucími hodnotitelských týmů by zase bděli ještě vedoucí hodnocení předmětů,“ shrnul Jiří Zika připravovaný systém.
V posledních letech již nebyla nejobávanějším maturitním předmětem čeština, nýbrž matematika. Letos na jaře ji nezvládlo asi 23 procent maturantů. Naopak v češtině je nyní neúspěšnost podstatně nižší než v roce 2012. Přesto meziročně stoupla z loňských 635 na letošních 8,4 procenta.
