Majitelé motocentra u D3 se postavili ministerstvu dopravy, které navrhlo vyvlastnit jejich majetek

Bratři Bratránkovi, kteří vlastní motocentrum poblíž dálnice D3 u Tábora, bojují proti vyvlastnění své nemovitosti. Podali rozklad proti rozhodnutí ministerstva dopravy. Resort minulý měsíc přerušil stavební řízení na přibližně 500 metrů dlouhý úsek a vyzval Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), aby nemovitost v těsné blízkosti dálnice vyvlastnilo. Silničáři na konci března oznámili, že o vyvlastnění požádají.

O rozkladu rozhodne ministr dopravy. Neměl by to být už Dan Ťok (za ANO), ale Vladimír Kremlík, který bude do funkce jmenován 30. dubna. Možné jsou dvě varianty. Buď dřívější rozhodnutí ministerstva dopravy zruší, nebo rozklad zamítne a usnesení bude platné. Pokud by rozhodl v neprospěch Bratránkových, budou se moct obrátit ještě na soud.

V rozkladu bratři upozorňují například na to, že finanční odškodnění v blízkosti jejich nemovitosti stavebník už jednou řešil. A to s firmou Armex Oil, která v lokalitě dříve vlastnila a provozovala čerpací stanici. Podle dokumentu silničáři tehdy v souvislosti se stavbou dálnice odškodnili firmu částkou 49 milionů korun. Návrh finanční kompenzace pro Bratránkovy a Milana Krále, který vlastní pozemky u motocentra, ale byl ze strany ŘSD jen dvacet milionů korun.

Spor o nájezd

Problém se řeší už patnáct let. Týká se motocentra bratrů Petra a Pavla Bratránkových, které je v těsné blízkosti dálnice. Na konci devadesátých let byla stavebním úřadem v Táboře jejich nemovitost zkolaudována jako trvalá, třebaže mělo jít pouze o dočasnou stavbu.

K motocentru vedla jediná přístupová cesta, tehdy ještě ze silnice I/3. S těmito nájezdy k pozemkům se ale po přestavbě silnice na dálnici D3 už nepočítalo. Na to však Bratránkovi přišli v roce 2004.

Městský soud v Praze v roce 2013 nařídil, že ŘSD musí zaplatit majitelům motocentra odškodné za to, že není možný přístup k jejich pozemku, nebo nájezdy zachovat. Zachovat sjezd nebylo podle ŘSD z bezpečnostních důvodů možné, proto se rozhodlo pro finanční odškodnění. Majitelé ale na nabízenou kompenzaci nepřistoupili. Kvůli sporu musí řidiči už roky počítat s dopravním omezením.

Ze 171 kilometrů dálnice D3 je zprovozněno padesát. Dalších téměř  čtyřicet kilometrů je v současnosti ve výstavbě. Podle plánů silničářů by se měl v červnu zprovoznit osmikilometrový úsek mezi Bošilcem a Ševětínem, příští rok z Ševětína do Úsilného u Českých Budějovic.

Letos na jaře začala stavba dalších dvou úseků D3, které po dokončení budou tvořit obchvat Českých Budějovic. Až na hranice s Rakouskem by dálnice mohla vést v roce 2025. Chybí ale celý středočeský úsek, který by mohl být podle silničářů dokončen nejdříve v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...