Majitelé motocentra u D3 se postavili ministerstvu dopravy, které navrhlo vyvlastnit jejich majetek

Bratři Bratránkovi, kteří vlastní motocentrum poblíž dálnice D3 u Tábora, bojují proti vyvlastnění své nemovitosti. Podali rozklad proti rozhodnutí ministerstva dopravy. Resort minulý měsíc přerušil stavební řízení na přibližně 500 metrů dlouhý úsek a vyzval Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), aby nemovitost v těsné blízkosti dálnice vyvlastnilo. Silničáři na konci března oznámili, že o vyvlastnění požádají.

O rozkladu rozhodne ministr dopravy. Neměl by to být už Dan Ťok (za ANO), ale Vladimír Kremlík, který bude do funkce jmenován 30. dubna. Možné jsou dvě varianty. Buď dřívější rozhodnutí ministerstva dopravy zruší, nebo rozklad zamítne a usnesení bude platné. Pokud by rozhodl v neprospěch Bratránkových, budou se moct obrátit ještě na soud.

V rozkladu bratři upozorňují například na to, že finanční odškodnění v blízkosti jejich nemovitosti stavebník už jednou řešil. A to s firmou Armex Oil, která v lokalitě dříve vlastnila a provozovala čerpací stanici. Podle dokumentu silničáři tehdy v souvislosti se stavbou dálnice odškodnili firmu částkou 49 milionů korun. Návrh finanční kompenzace pro Bratránkovy a Milana Krále, který vlastní pozemky u motocentra, ale byl ze strany ŘSD jen dvacet milionů korun.

Spor o nájezd

Problém se řeší už patnáct let. Týká se motocentra bratrů Petra a Pavla Bratránkových, které je v těsné blízkosti dálnice. Na konci devadesátých let byla stavebním úřadem v Táboře jejich nemovitost zkolaudována jako trvalá, třebaže mělo jít pouze o dočasnou stavbu.

K motocentru vedla jediná přístupová cesta, tehdy ještě ze silnice I/3. S těmito nájezdy k pozemkům se ale po přestavbě silnice na dálnici D3 už nepočítalo. Na to však Bratránkovi přišli v roce 2004.

Městský soud v Praze v roce 2013 nařídil, že ŘSD musí zaplatit majitelům motocentra odškodné za to, že není možný přístup k jejich pozemku, nebo nájezdy zachovat. Zachovat sjezd nebylo podle ŘSD z bezpečnostních důvodů možné, proto se rozhodlo pro finanční odškodnění. Majitelé ale na nabízenou kompenzaci nepřistoupili. Kvůli sporu musí řidiči už roky počítat s dopravním omezením.

Ze 171 kilometrů dálnice D3 je zprovozněno padesát. Dalších téměř  čtyřicet kilometrů je v současnosti ve výstavbě. Podle plánů silničářů by se měl v červnu zprovoznit osmikilometrový úsek mezi Bošilcem a Ševětínem, příští rok z Ševětína do Úsilného u Českých Budějovic.

Letos na jaře začala stavba dalších dvou úseků D3, které po dokončení budou tvořit obchvat Českých Budějovic. Až na hranice s Rakouskem by dálnice mohla vést v roce 2025. Chybí ale celý středočeský úsek, který by mohl být podle silničářů dokončen nejdříve v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...