Litoměřice jednají s krajem o převodu nemocnice, město nemá na provoz

Vedení Litoměřic jedná s krajem o převodu místní nemocnice, protože město nemá peníze na její další provoz. Město nemocnici každoročně dotuje až dvaceti miliony korun. Převod by se mohl uskutečnit na jaře 2020.

V pátečním referendu se proti prodeji nemocnice vyslovilo 95,87 procenta zúčastněných. Převodu nemocnice na kraj bude podle místostarosty Karla Krejzy (ODS) předcházet znalecké zpracování posudků. „Může to být na konci roku, může to být v lednu i na jaře,“ poznamenal Krejza.

„Samozřejmě, bude se to odvíjet od dalších jednání, protože musíme najít způsob, jak to udělat, aby to bylo v pořádku po všech stránkách,“ uvedl starosta města Ladislav Chlupáč (ODS). Podle něj je nemocnice pro občany i vedení města citlivé téma.

Starosta zhodnotil i financování nemocnice. „Všechna města, která mají nemocnice, musí ze svého rozpočtu přispívat na provoz,“ řekl Chlupáč. Podle něj se příspěvky zvýšily. Doplnil, že menší nemocnice jsou znevýhodněny pojišťovnami, které jim platí méně než těm větším, a navíc pojišťovny nepřispívají na provoz nemocnice. Vše se hradí z rozpočtu nemocnice.

Litoměřice už na konci minulého volebního období začaly řešit budoucnost nemocnice, jejíž provoz každoročně dotují deseti až dvaceti miliony korun. Nemocnice potřebuje podle radních peníze na rozvoj. Zájem o provozování nemocnice dlouhodobě projevuje Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět nemocnic.

Účast v referendu předčila očekávání

Starosta ve svém vyjádření upozornil na nedostatek zdravotního personálu. S tím se potýkají nemocnicemi po celé republice. V zájmu města je podle něj zajistit kvalitní zdravotní péči a provoz nemocnice. „Nastal určitý odpor ke všemu, co je soukromé,“ řekl k vyhlášení referenda Chlupáč.

Referendum mělo původně být až za rok, souběžně s krajskými volbami kvůli obavám, že jindy by se nedostavil dostatečný počet občanů a referendum by tak bylo neplatné. Páteční hlasování to ovšem nepotvrdilo, přišlo přes 52 procent lidí. K tomu, aby bylo referendum platné, je třeba, aby se ho zúčastnilo 35 procent oprávněných voličů.

„Rozhodli jsme se, že referendum vyhlásíme pokud možno s otázkou, kde bylo to slůvko bezodkladně,“ uvedl Chlupáč. Měl důvěru, že přijdou občané v hojném počtu, což se také stalo. „Účast překonala naše očekávání,“ řekl starosta. Původně se domníval, že se dostaví 37 procent voličů. K velké účasti podle starosty přispěl i dostatek informací o situaci kolem
nemocnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
Právě teď

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 1 mminutou

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 2 hhodinami

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 4 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 5 hhodinami
Načítání...