Litoměřice jednají s krajem o převodu nemocnice, město nemá na provoz

Vedení Litoměřic jedná s krajem o převodu místní nemocnice, protože město nemá peníze na její další provoz. Město nemocnici každoročně dotuje až dvaceti miliony korun. Převod by se mohl uskutečnit na jaře 2020.

V pátečním referendu se proti prodeji nemocnice vyslovilo 95,87 procenta zúčastněných. Převodu nemocnice na kraj bude podle místostarosty Karla Krejzy (ODS) předcházet znalecké zpracování posudků. „Může to být na konci roku, může to být v lednu i na jaře,“ poznamenal Krejza.

„Samozřejmě, bude se to odvíjet od dalších jednání, protože musíme najít způsob, jak to udělat, aby to bylo v pořádku po všech stránkách,“ uvedl starosta města Ladislav Chlupáč (ODS). Podle něj je nemocnice pro občany i vedení města citlivé téma.

Starosta zhodnotil i financování nemocnice. „Všechna města, která mají nemocnice, musí ze svého rozpočtu přispívat na provoz,“ řekl Chlupáč. Podle něj se příspěvky zvýšily. Doplnil, že menší nemocnice jsou znevýhodněny pojišťovnami, které jim platí méně než těm větším, a navíc pojišťovny nepřispívají na provoz nemocnice. Vše se hradí z rozpočtu nemocnice.

Litoměřice už na konci minulého volebního období začaly řešit budoucnost nemocnice, jejíž provoz každoročně dotují deseti až dvaceti miliony korun. Nemocnice potřebuje podle radních peníze na rozvoj. Zájem o provozování nemocnice dlouhodobě projevuje Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět nemocnic.

Účast v referendu předčila očekávání

Starosta ve svém vyjádření upozornil na nedostatek zdravotního personálu. S tím se potýkají nemocnicemi po celé republice. V zájmu města je podle něj zajistit kvalitní zdravotní péči a provoz nemocnice. „Nastal určitý odpor ke všemu, co je soukromé,“ řekl k vyhlášení referenda Chlupáč.

Referendum mělo původně být až za rok, souběžně s krajskými volbami kvůli obavám, že jindy by se nedostavil dostatečný počet občanů a referendum by tak bylo neplatné. Páteční hlasování to ovšem nepotvrdilo, přišlo přes 52 procent lidí. K tomu, aby bylo referendum platné, je třeba, aby se ho zúčastnilo 35 procent oprávněných voličů.

„Rozhodli jsme se, že referendum vyhlásíme pokud možno s otázkou, kde bylo to slůvko bezodkladně,“ uvedl Chlupáč. Měl důvěru, že přijdou občané v hojném počtu, což se také stalo. „Účast překonala naše očekávání,“ řekl starosta. Původně se domníval, že se dostaví 37 procent voličů. K velké účasti podle starosty přispěl i dostatek informací o situaci kolem
nemocnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel: Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, ANO by mělo nabídnout jiného kandidáta

Pokud by šéf hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí nabídlo jiného kandidáta. Pokud by Babiš v okamžiku jmenování premiérem vlastnil Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Místopředseda ANO Karel Havlíček sdělil, že Babiš je jediným kandidátem.
10:19Aktualizovánopřed 7 mminutami

Minutu po minutě„Třicet šest let svobody.“ Česko si připomíná události 17. listopadu

Po celém Česku si lidé od rána připomínají sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety, dne 17. listopadu 1989, ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
06:51Aktualizovánopřed 11 mminutami

Svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, řekl Pavel na Národní třídě

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL Pirátů nebo Motoristů.
10:56Aktualizovánopřed 41 mminutami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje vyzdvihovali důležitost vzdělání

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.
11:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Týden bude chladný, meteorologové varují před náledím

Česko má před sebou chladný týden. Nejvyšší teploty mají být většinou pouze kolem pěti stupňů Celsia. V noci má mrznout, meteorologové proto varovali před tvorbou náledí, následně vydali i příslušnou výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Na horách bude sněžit, sníh nebo smíšené srážky se ale mohou objevit i v nižších polohách, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 4 hhodinami

Povinné menstruační potřeby některé školy nabízí už od září, jinde mají obavy

Nejasné ceny od dodavatelů nebo obavy ze znečištěných toalet teď řeší ředitelé některých škol, které se připravují na novou povinnost zajistit na toaletách od ledna 2026 základní menstruační potřeby. Část škol novinku nicméně zavedla už od září. Peníze navíc na to nedostaly, někde ale pomohlo město nebo sponzoři.
před 5 hhodinami

Pánek a Mlynář debatovali o „ukradené revoluci“ a změnách ve společnosti

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.
před 5 hhodinami
Načítání...