Praha - Sbírkový den pořádá 17. listopadu Národní muzeum. Během sbírkového dne může každý přispět k vytvoření unikátní sbírky k revolučnímu roku 1989. „Pracovníci muzea budou digitalizovat vše, co přispěje k uchování obrazu života v období turbulentních let 1986-1992 v celé jeho šíři. Například předměty spojené s exilem nebo rozdělením ČSFR, tiskové a reklamní letáky, pohledy, fotografie, dobové spotřebiče nebo hračky,“ přiblížila Petra Belaňová z oddělení vnějších vztahů NM. Přinesené předměty mohou jejich majitelé v muzeu i zanechat a rozšířit tak jeho sbírky.
Listopad 1989 v Národním muzeu: Svou vzpomínkou může přispět každý
Zaznamenat za pomoci veřejnosti pomocí příběhů, fotografií, videí i zvukových záznamů co nejrozmanitější obrázek běžného života i revolučních událostí v Evropě je cílem projektu Europeana 1989 - Psali jsme dějiny.
Sbírkové dny začaly v červnu v Polsku a pokračovaly v Pobaltí, následovat bude i sběr předmětů v někdejším východním Německu a v Maďarsku. „Smyslem je porovnat vzpomínky lidí v jednotlivých státech na revoluční rok 1989 a zpřístupnit je prostřednictvím moderních technologií. Sbírka bude od začátku prosince přístupná na internetu,“ vysvětluje Pavel Douša z Národního muzea.
Organizátoři projektu vyzývají veřejnost, aby svým příběhem a dobovými předměty do digitálního archivu přispěla. Pracovníci muzea ocení také nehmotné vzpomínky, které by mohly budoucím generacím vykreslit, jak vypadala společnost na přelomu 80. a 90. let, kdy se hroutila železná opona.
- „Každý příběh a vzpomínka pomáhá doplnit obraz událostí, které vedly k transformaci ve střední Evropě. Osobní příběhy, vzpomínky a zážitky mohou pomoci ostatním lépe pochopit, jaké to bylo, a vidět události z jiného pohledu,“ řekl český ambasador projektu Europeana 1989 Petr Janyška.
Součástí sbírkového dne bude celodenní program v podobě projekcí dokumentů, filmů, koncertu a autorského čtení. Přinesené předměty se mohou příští rok stát součástí výstavy k 25. výročí sametové revoluce.
GALERIE
Listopad 1989 autor: Hroch Pavel, zdroj: ČTK
Sbírkové dny začaly v červnu v Polsku a pokračovaly v Pobaltí. Možnost zapojit se do projektu měli už obyvatelé Plzně a Hradce Králové, kde se sbírkové dny už konaly. Plzeňané přinesli tolik materiálu, že ho historici budou třídit ještě několik měsíců.
Svými vzpomínkami, fotografiemi i dokumentárními snímky se mohou do mapování revolučních událostí roku 1989 zapojit také Olomoučané. V Olomouci akci zaštiťuje Vlastivědné muzeum a své příspěvky - například samizdaty, fotky z dovolené v Jugoslávii, předměty spojené s exilem nebo rozdělením Československa, dobový tisk, reklamní letáky, pohledy, jízdenky MHD, lístky na koncerty, transparenty či legitimace - mohou lidé přinést do muzea 23. listopadu. „Uvítáme třeba i dobové hračky, obaly od potravin nebo domácí spotřebiče. Zkrátka předměty s příběhem, které se vztahují k době přibližně od roku 1986 až do 1992,“ uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek.
30. listopadu pak budou mít možnost podělit se o své vzpomínky na rok 1989 také návštěvníci Slezského zemského muzea v Opavě.
Rozhovor s Jiřím Žáčkem a Pavlem Doušou (zdroj: ČT24)