Shromáždění na Václavském náměstí uctilo památku obětí homofobní vraždy v Bratislavě. Organizátoři a vystupující vyzvali k zastavení šíření předsudků vůči LGBT+ lidem a přijetí zákona, který by umožnil uzavřít manželství párům stejného pohlaví. Ve středu se na Slovensku konaly také pohřby zavražděných.
„Musíme společně zastavit, aby se šířily předsudky, které krmí nenávist. Motivace toho teroristy byla krmená veřejnými vyjádřeními veřejných osobností včetně politiků a političek,“ prohlásil Czeslav Walek z iniciativy Jsme fér. Připomněl také nedávnou výzvu třiadvaceti organizací, které vyzvaly českou vládu a parlament k přijetí legislativy k ochraně LGBT+ lidí. Výzvu doposud podepsalo přes sedmnáct tisíc lidí.
„Jsou tu osobnosti z řad kulturní, sportovní i politické sféry. Především ale lidé z řad LGBT+ komunity. Zaznívají zde jasná hesla, jasné požadavky,“ uvedl krátce po 19. hodině redaktor ČT Richard Samko. Dodal, že komunita se domáhá například novely trestního zákoníku tak, aby zajistila ochranu a práva lidem z této komunity.
„Podle Kláry Kalibové ze společnosti In IUSTITIA pachatelé homofobních a transfobních útoků nejsou policií nebo soudy vyšetřováni tak, jako například pachatelé rasových nebo etnických národnostních útoků nebo politiků,“ dodal Samko.
Zrovnoprávnění LGBT+ lidí na shromáždění podpořila také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ta uvedla, že požadavky komunity vnímá jako oprávněné. „Ať už jde o lepší trestní systém ochrany proti předsudečným útokům vůči lidem LGBT+ komunity, nebo změnu nutnosti podmínky absolvovat kastraci pro úřední změnu pohlaví, nebo ať už jde o otázku manželství pro všechny. Domnívám se, že rovná práva by měla patřit všem a jen tak bude naše společnost silnější,“ uvedla.
Shromáždění se podle zpravodaje ČTK jako divák účastnil i senátor Miloš Vystrčil (ODS), či pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Legislativa by mohla výrazně pomoci
„To, že vás někdo zastřelí v bezpečném místě, které jste si sami vytvořili, protože společnost vám dává najevo, že to nepatří na veřejnost a i tam někdo přijde a i tam nás zavraždí, tak to je rovina, která námi zatřásla,“ uvedl v pořadu 90' manažer kampaně HateFree Culture Lukáš Houdek.
Dodal, že právě změna legislativy by mohla komunitě významně pomoci. „Ukazují to i okolní státy. Kvalita života queer lidí se s těmito zákony zlepšuje. Může se sice říct, že to jen na papíře, ale velká část lidí se řídí tím, co říkají politici, tím, co je psáno v zákoně. Že je to někde uzákoněno, je výrazný signál k tomu, že jsme právoplatnou součástí této společnosti,“ uvedl Houdek.
Zmínil například, že jako gay nemůže darovat krev, aniž by lhal o tom, že je gay. „Je to podle mě skandální a dokud se taková nařízení neodstraní, nebude LGBT+ komunita právoplatnými členy společnosti.“
Klára Kalibová rovněž zmínila, že LGBT+ lidé se v rámci EU se pohybují na čelních místech z hlediska své viktimizace. „Jedenáct procent LGBT+ lidí se stává terčem předsudečných útoků. V Česku se pětapadesát procent gayů, leseb nebo trans osob se někdy v životě setkalo s vyhrožováním, zastrašováním nebo fyzickými útoky, to je enormní číslo,“ dodala.
Poslanec a náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Navrátil (KDU-ČSL) poznamenal, že pražské setkání bylo iniciováno proti nenávisti, která do společnosti nepatří. „Již nyní je možné šíření nenávisti vůči skupinám obyvatel, mezi které patří i lidé LGBT+ komunity, trestně stíhat,“ uvedl s tím, že je však nutné, aby orgány činné v trestním řízení důsledně chránily práva všech občanů, včetně sexuálních, náboženských a jiných menšin. „Do společnosti něco takového nepatří, aby někdo útočil na někoho jen kvůli tomu, že je odlišný vůči většinové společnosti.“
Sociolog Zdeněk Sloboda řekl, že Česko je společnost, která vykazuje poměrně vysokou míru tolerance, ale tolerance není totéž co respekt nebo akceptování. „Hodně věcí nám nevadí, když je nevidíme, nebo když je nemusíme řešit a jakmile je něco příliš viditelné. Chodí do ulic nebo chce po nás, abychom o tom více přemýšleli, tak s tím míváme problém,“ podotkl s tím, že česká společnost je latentně, a tedy ne úplně otevřeně xenofobní. „Nemá moc ráda nějaké novinky, jinakosti, zvláštnosti.“
Zároveň ale zmínil, že například manželství pro všechny je nakloněno 52-67 procent Čechů, což je v postsocialistickém bloku poměrně vysoké číslo. Naopak ve srovnání se západními státy či Skandinávií jsme na tom o dvacet až třicet procentních bodů hůře.
U rakve stála čestná stráž
V Bratislavě v polovině října devatenáctiletý mladík zastřelil dva muže ve věku třiadvaceti a šestadvaceti let a vážně poranil osmadvacetiletou ženu před barem Tepláreň, který navštěvují lidé z komunity LGBT+. Střelec z místa činu uprchl a později spáchal sebevraždu.
Na sociální síti podle slovenské prokuratury před činem umístil manifest namířený proti členům komunity a také Židům. Slovenská policie případ vyšetřuje jako terorismus. Muž podle ní u gaybaru zaútočil poté, co mu nevyšel záměr útoku na slovenského premiéra Eduarda Hegera.
Ve středu se v Bratislavě a v Žilině konala poslední rozloučení s oběťmi vraždy. Smuteční obřady začaly odpoledne a kromě příbuzných a známých zastřelených se jich zúčastnili i vojáci prezidentské čestné stráže. Ti v bratislavském krematoriu podle televize Joj stáli u rakve s pozůstatky jedné z obětí střelby, Matúše Horvátha, který byl studentem bratislavské Univerzity Komenského.
V severoslovenské Žilině se s druhým zastřeleným, Jurajem Vankuličem, přišlo podle listu Plus Jeden deň rozloučit kolem stovky lidí. Prezidentka Zuzana Čaputová pozůstalým poslala dopisy s vyjádřením soustrasti.
