V neděli se mění čas ze středoevropského na středoevropský letní. Při jarní změně „zmizí“ hodina, což nepotěší ty, kdo musí v neděli ráno vstávat, nebo cestující v nočních vlacích, které budou mít ráno zpoždění. Letní čas zůstane jen do října, ačkoli v současnosti sílí hlasy, podle kterých by bylo vhodné právě letní čas zachovat celoročně.
Léto celý rok? Zatím ještě ne, změna času bude jen na sedm měsíců
Jarní změna času je oproti té zimní „nebezpečnější“. Kdo si nepřeřídí hodinky, tomu hrozí, že v neděli ráno něco nestihne, protože bude rázem o hodinu více. Letní čas začíná v neděli 26. března ve 2:00, kdy se hodiny posunou na 3:00.
Tradičně největší vliv má změna na veřejnou dopravu. Vlaky nebo dálkové autobusy, které jedou přes noc, dorazí do cíle až s hodinovým zpožděním. Pro provozovatele nočních linek městské hromadné dopravy je naopak jarní změna času příznivá, protože jim zpravidla odpadne jedna sada spojů.
Dálková doprava: Pozdě pojede 17 vlaků
Na konci loňského roku téměř zanikla síť nočních vlaků v Německu, což mělo vliv i na jejich provoz v Česku, když zanikly vlaky do Curychu a Kolína nad Rýnem.
Přesto ještě několik nočních vlaků v Česku zbývá, jezdí z Prahy do Varšavy, Krakova, Košic, Humenného a Budapešti, Českem také projíždí vlaky Berlín–Budapešť a Varšava–Vídeň a jezdí i několik přímých lůžkových vozů. Ve většině z nich musí cestující počítat se zpožděním. Současně se však ti, kdo budou přistupovat až po 3:00, nemohou spolehnout na to, že vlaky pojedou přesně o hodinu později.
Noční vlak
„Aby se z těchto nočních vlaků nepřenášela zpoždění na ostatní denní spoje, ranní přípoje vesměs nebudou na tyto zpožděné vlaky čekat,“ varoval mluvčí Českých drah Petr Pošta.
- EN 403 Silesia (Bohumín–Krakov s přímými vozy z Prahy, Vídně a Budapešti): zpoždění bude mít již z Bohumína, kde počká na přímé vozy
- EN 405 Vltava (Praha–Moskva): změna času nastane v Polsku
- EN 406 Chopin (Vídeň–Varšava s přímými vozy z Prahy a Budapešti): zpoždění bude mít z Bohumína
- EN 407 Chopin (Varšava–Vídeň s přímými vozy do Prahy a Budapešti a z Krakova): zpoždění bude mít z Bohumína
- R 408 (Nice–Moskva): změna času nastane v Itálii, zpoždění bude mít po celou dobu průjezdu ČR
- EN 442 Bohemia (Humenné–Praha): zpoždění bude mít z Čadce
- EN 443 Bohemia (Praha–Humenné): zpoždění bude mít z Ostravy-Svinova
- EN 444 Slovakia (Košice–Praha): zpoždění bude mít z Bohumína
- EN 445 Slovakia (Praha–Košice): zpoždění bude mít z Ostravy hl. n.
- EN 476 Metropol (Budapešť–Berlín s přímými vozy do Polska a z Vídně): zpoždění bude mít z Pardubic
- EN 477 Metropol (Berlín–Budapešť s přímými vozy do Vídně a z Polska): zpoždění bude mít z Brna
- RJ 1012 Regiojet (Košice–Praha): kvůli čekání na soupravu nočního vlaku bude mít zpoždění již z Košic
- RJ 1020 Regiojet (Košice–Praha): zpoždění bude mít z Havířova
- RJ 1021 Regiojet (Praha–Košice): zpoždění bude mít z Čadce
- LE 1350 Leo Express (Košice–Praha): zpoždění bude mít z Vrútek
- LE 1367 Leo Express (Praha–Košice): zpoždění bude mít z Liptovského Mikuláše
- Ex 1540 F. A. Gerstner (Linec–Praha s přímým vozem z Curychu): bude mít zpoždění v celé trase, podle ČD pojede kvůli čekání na vůz z Curychu o 20 až 30 minut požději
Ještě větší zpoždění budou mít přímé vozy, které jezdí na nočních vlacích z Prahy do Zvolena a ze slovenských měst do Chebu. Ty obvykle přecházejí na ranní rychlíky, které však nebudou čekat. Například vůz Košice–Cheb tak pojede z Prahy do Chebu až na dalším rychlíku o dvě hodiny později než obvykle.
Ačkoli do většiny destinací jezdí přes noc pouze České dráhy, své vlastní noční vlaky provozují i soukromí dopravci Regiojet a Leo Express, kteří shodně jezdí do Košic. Oba dopravci provozují také autobusy, které jezdí přes noc, přechod na letní čas tak může mít vliv na jejich jízdu. Regiojet nicméně vzkázal cestujícím, že „odjezdy všech autobusových spojů po 2:00 starého (zimního) času se budou řídit již podle času nového (letního)“.
Autobus RegioJet
MHD: Pojede méně spojů, dopravci ušetří
Zatímco na železnici nebo v dálkové autobusové dopravě je změna času nepříjemnost, v noční MHD je jarní posun času pro dopravce naopak příznivý. Řada z nich totiž ušetří nejméně za jednu sadu nočních spojů, které vypravují každou hodinu (nebo častěji).
V Praze a okolí zůstanou obvyklé dvaceti až třicetiminutové intervaly u většiny nočních linek s tím, že po spojích v 1:40 pojedou rovnou ve 3:00. Pouze příměstské linky, které nejezdí v pravidelných intervalech, mohou jet hodinu opožděné. Podle zvláštních jízdních řádů potom pojedou noční spoje linek 602, 605, 606, 608 a 610.
Noční linka v Praze
Brněnské rozjezdy změna času prakticky neovlivní, pouze ubude jeden spoj. U nočních regionálních autobusů v Jihomoravském kraji pak pojedou spoje, kterých se dotkne změna času, hodinu zpožděné (jde například i o spoje linek 405, 501 a 505, které mají odjíždět z Brna krátce po 2:00 a pojedou až ve 3:00). Na lince 403 bude jeden spoj z Ostopovic do Brna zcela zrušen.
V Ostravě bude mít změna času na noční MHD jen nepatrný dopad, podobně jako v Praze a Brně. V regionální dopravě v Moravskoslezském kraji pojede jeden regionální autobus z Ostravy do Havířova o hodinu později (z Ostravy ve 3:48 SELČ) a zpoždění bude mít také noční spoj havířovské městské linky 408.
Plzeňská noční MHD pojede s drobnými změnami, kdy některé spoje, které obvykle jezdí po 3:00, budou mít zpoždění. Například linka N5 bude z Koterova odjíždět ve 3:41 SELČ (místo 2:41 SEČ), obvykle však odjíždí již ve 3:22.
Olomoucký dopravní podnik pak v noci nevypraví jeden spoj linky 52 a částečné omezení se dotkne také jednoho spoje linky 50.
Drobné změny spočívající ve vynechání spojů jedoucích mezi 2:00 a 3:00 oznámily také dopravní podniky v Českých Budějovicích, Pardubicích či Ústí nad Labem.
Není čas měnit čas?
Změna času na letní a zpět na středoevropský není jen technikálie. Má své zastánce a své kritiky. Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (přesněji času šetřícího denní světlo, tedy daylight saving time) byl v minulosti Brit William Willett.
Jeho argumenty znějí dodnes: Když se hodiny posunou o hodinu před přirozený čas, je v létě světlo o hodinu déle, přičemž po většinu léta je současně dostatek světla i ráno. Naproti tomu při zachování přirozeného času po celý rok je ráno světlo snad až zbytečně brzy a večer se stmívá rovněž zbytečně brzy. Willett ovšem přišel s myšlenkou na postupný posun času ve dvacetiminutových krocích, nikoli jednorázovou změnou.
Jistým paradoxem je, že Willett sám se zavedení časových posunů nedočkal, ale zavedeny byly bezprostředně po jeho smrti v roce 1915. Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas (a místy také zimní čas, který byl oproti přirozenému času naopak o hodinu zpožděn) povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu.
obrázek
O přínosech pravidelného seřizování hodin v březnu a říjnu ale pochybuje čím dál více lidí. Na tlak lidoveckých politiků, kteří chtěli posuny zatrhnout, sice loni odpověděla vláda docela jednoznačně tím, že schválila pravidelné změny na dalších pět let, politickým tématem však změny času zůstávají.
„Chceme díky tomu odstranit negativní dopady na náš organizmus, jako jsou únava, stres, bolesti hlavy, nespavost a podobně. V neposlední řadě se odstraní zvýšená dopravní nehodovost, děti nebudou rozmrzelé a unavené a zmizí i další vlivy, které s sebou posun času nese,“ řekl senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který dlouhodobě bojuje za ponechání jednoho času po celý rok.
Česko ale zdaleka není jediná země, kde diskuse o posunech probíhá. Své kritiky má posouvání na letní čas a zpět v celé Evropě i jinde ve světě. Vznikají výzkumy, z řady z nich potom vyplývá, že posuny některým lidem škodí.
„Z našeho výzkumu vyplývá, že náhlé, i když malé, změny spánku mohou mít ničivý efekt,“ citovala agentura Reuters Amneeta Sandhu z Coloradské univerzity. Podle jeho výzkumu se po začátku letního času zvýšil počet infarktů o 25 procent.
Některé státy od pravidelných posunů v posledních letech ustoupily. Zatím se tak sice nestalo v Evropské unii, ale v Rusku dokonce od posouvání hodinek odstupovali ve dvou etapách. Ruská zkušenost ovšem klade velký otazník nad současné směřování evropské diskuse. Rusko totiž nejprve zůstalo celoročně na letním čase, ale nakonec od toho ustoupilo a definitivně se přesunulo na svůj přirozený čas. Ukázalo se totiž, že při ponechání letního času více lidí vstává během roku za tmy – vlastně o hodinu dřív. To se nesetkalo s velkým pochopením.
Evropou přitom v současnosti znějí spíš argumenty pro to zachovat po celý rok právě letní čas. Daily Telegraph odkázal na výzkumy, podle kterých i v zimě přijde vhod odpolední hodina světla navíc. Ta by mohla například zvýšit bezpečnost v dopravě i napomoci ke snížení kriminality.