Letní dovolená bez železné opony. Před třiceti lety mohli Čechoslováci vyrazit na Západ za rekreací

Nahrávám video

Před 30 lety vyjížděli Čechoslováci poprvé svobodně na dovolenou na Západ. Bez víz se tehdy mohlo v létě 1990 cestovat do Dánska, Francie, Švédska, Norska, Velké Británie nebo západní části Německa. Na více než pár dnů si to ale mohl dovolit málokdo, za hranicemi bylo pro tuzemské turisty extrémně draho.

V místech, kde bývala železná opona, na začátku července roku 1990 vzniklo sedm nových hraničních přechodů. Zájem alespoň nakouknout tam, kam se za totality nemohlo, byl přitom enormní. Denně přes přechody totiž projelo deset až patnáct tisíc lidí, někdy i dvojnásobek.

Prázdninový nápor cestujících zároveň zvládalo až pět celníků ve směně. Do kapsy měli Čechoslováci tehdy hodně hluboko, oficiálně se daly vyměnit valuty jen za dva tisíce korun.

Problém vyjet ale mohli mít i ti, kteří na to měli. V červenci roku 1990 začalo kvůli potížím s dodávkami ropy ze Sovětského svazu kolabovat zásobování benzinem. Na podzim roku 1990 už kabinet zavedl přídělový systém – limit byl pětadvacet litrů na hlavu a měsíc. 

Do Československa putovali lidé ze Skandinávie nebo Itálie

Před třiceti lety zároveň začali proudit turisté ze západoevropských zemí do tuzemských kempů. Do tehdejšího Československa se přitom vydali většinou ze zvědavosti nebo kvůli levným cenám. 

Klientela se v roce 1990 začala měnit i v kempu v pražském Braníku. Návštěvníků z NDR tehdy sice o jednu třetinu ubylo, plně je však nahradili turisté z jiných zemí. Nejvíce ze Skandinávie, ale i z Itálie, Španělska nebo Francie.

Kromě chatek zde tehdy bylo 150 míst pro stany, přívěsy a obytná auta. V červenci tak bylo v kempu plně obsazeno. Letos je však louka na vltavském břehu s výhledem na barrandovskou skálu po několika desetiletích prázdná.

Poslední turisté se zde mohli naposledy ubytovat v loňském létě, tenkrát se kemp po více než padesáti letech provozu uzavřel. Podle jeho správce musel ustoupit budoucí cyklostezce.

Před třiceti lety byly výdělky jedenáctkrát nižší

Co se týče cen, před třiceti lety byly v tuzemsku průměrné výdělky zhruba jedenáctkrát nižší. V roce 1990 se pohybovaly zhruba okolo tří tisíc korun. V dnešní době je sice vyšší mzda, ceny zájezdů se ale příliš nezměnily. Například týden v chorvatském apartmánu před třiceti lety stál tři tisíce korun na osobu, dnes se dá sehnat i za čtyři tisíce na osobu.

Cestování výrazně zlevnilo po zavedení charterových spojů v roce 1997, v oboru je také větší konkurence. Původně na trhu fungovalo pouze patnáct cestovních kanceláří a zprostředkovatelů – mezi nimi třeba Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Dnes se jejich počet blíží třinácti tisícům.

Kdo chce trávit dovolenou v Česku, má nyní k dispozici přes devět tisíc penzionů a hotelů, což je čtyřikrát více než před třiceti lety. Zatímco na začátku devadesátých let se v nich ubytovalo přes osm milionů lidí, vloni jich bylo 22 milionů – půl na půl cizinci a čeští občané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident pojede na summit NATO, v čele delegace bude premiér, oznámil Babiš

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel. Doplnit na seznam Pavla uložil vládě Ústavní soud. Pro prezidenta Pavla schválil kabinet jeho vlastní let do Ankary. Vláda také řešila regulaci cen pohonných hmot, pokračovat mají do 19. července.
02:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
13:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 1 hhodinou

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
08:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Teplotní rekordy opět padají, podívejte se kde

Na řadě míst v Česku padají i v pondělí dopoledne rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především jde o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týká se to i Jičína. Děje se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V sobotu padl v Doksanech po čtrnácti letech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 40,9 stupně Celsia, který byl v neděli tamtéž o celý stupeň překonán.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 7 hhodinami

VideoBabiš nechtěl svědka, míní o summitu Hřib. Dle Rajchla bude Pavel tlačit své lidi

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.
před 7 hhodinami

Evropský pohled