Letní dovolená bez železné opony. Před třiceti lety mohli Čechoslováci vyrazit na Západ za rekreací

Nahrávám video

Před 30 lety vyjížděli Čechoslováci poprvé svobodně na dovolenou na Západ. Bez víz se tehdy mohlo v létě 1990 cestovat do Dánska, Francie, Švédska, Norska, Velké Británie nebo západní části Německa. Na více než pár dnů si to ale mohl dovolit málokdo, za hranicemi bylo pro tuzemské turisty extrémně draho.

V místech, kde bývala železná opona, na začátku července roku 1990 vzniklo sedm nových hraničních přechodů. Zájem alespoň nakouknout tam, kam se za totality nemohlo, byl přitom enormní. Denně přes přechody totiž projelo deset až patnáct tisíc lidí, někdy i dvojnásobek.

Prázdninový nápor cestujících zároveň zvládalo až pět celníků ve směně. Do kapsy měli Čechoslováci tehdy hodně hluboko, oficiálně se daly vyměnit valuty jen za dva tisíce korun.

Problém vyjet ale mohli mít i ti, kteří na to měli. V červenci roku 1990 začalo kvůli potížím s dodávkami ropy ze Sovětského svazu kolabovat zásobování benzinem. Na podzim roku 1990 už kabinet zavedl přídělový systém – limit byl pětadvacet litrů na hlavu a měsíc. 

Do Československa putovali lidé ze Skandinávie nebo Itálie

Před třiceti lety zároveň začali proudit turisté ze západoevropských zemí do tuzemských kempů. Do tehdejšího Československa se přitom vydali většinou ze zvědavosti nebo kvůli levným cenám. 

Klientela se v roce 1990 začala měnit i v kempu v pražském Braníku. Návštěvníků z NDR tehdy sice o jednu třetinu ubylo, plně je však nahradili turisté z jiných zemí. Nejvíce ze Skandinávie, ale i z Itálie, Španělska nebo Francie.

Kromě chatek zde tehdy bylo 150 míst pro stany, přívěsy a obytná auta. V červenci tak bylo v kempu plně obsazeno. Letos je však louka na vltavském břehu s výhledem na barrandovskou skálu po několika desetiletích prázdná.

Poslední turisté se zde mohli naposledy ubytovat v loňském létě, tenkrát se kemp po více než padesáti letech provozu uzavřel. Podle jeho správce musel ustoupit budoucí cyklostezce.

Před třiceti lety byly výdělky jedenáctkrát nižší

Co se týče cen, před třiceti lety byly v tuzemsku průměrné výdělky zhruba jedenáctkrát nižší. V roce 1990 se pohybovaly zhruba okolo tří tisíc korun. V dnešní době je sice vyšší mzda, ceny zájezdů se ale příliš nezměnily. Například týden v chorvatském apartmánu před třiceti lety stál tři tisíce korun na osobu, dnes se dá sehnat i za čtyři tisíce na osobu.

Cestování výrazně zlevnilo po zavedení charterových spojů v roce 1997, v oboru je také větší konkurence. Původně na trhu fungovalo pouze patnáct cestovních kanceláří a zprostředkovatelů – mezi nimi třeba Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Dnes se jejich počet blíží třinácti tisícům.

Kdo chce trávit dovolenou v Česku, má nyní k dispozici přes devět tisíc penzionů a hotelů, což je čtyřikrát více než před třiceti lety. Zatímco na začátku devadesátých let se v nich ubytovalo přes osm milionů lidí, vloni jich bylo 22 milionů – půl na půl cizinci a čeští občané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů ze jmenování Lašáka namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 5 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 16 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.