Před 30 lety vyjížděli Čechoslováci poprvé svobodně na dovolenou na Západ. Bez víz se tehdy mohlo v létě 1990 cestovat do Dánska, Francie, Švédska, Norska, Velké Británie nebo západní části Německa. Na více než pár dnů si to ale mohl dovolit málokdo, za hranicemi bylo pro tuzemské turisty extrémně draho.
Letní dovolená bez železné opony. Před třiceti lety mohli Čechoslováci vyrazit na Západ za rekreací
V místech, kde bývala železná opona, na začátku července roku 1990 vzniklo sedm nových hraničních přechodů. Zájem alespoň nakouknout tam, kam se za totality nemohlo, byl přitom enormní. Denně přes přechody totiž projelo deset až patnáct tisíc lidí, někdy i dvojnásobek.
Prázdninový nápor cestujících zároveň zvládalo až pět celníků ve směně. Do kapsy měli Čechoslováci tehdy hodně hluboko, oficiálně se daly vyměnit valuty jen za dva tisíce korun.
Problém vyjet ale mohli mít i ti, kteří na to měli. V červenci roku 1990 začalo kvůli potížím s dodávkami ropy ze Sovětského svazu kolabovat zásobování benzinem. Na podzim roku 1990 už kabinet zavedl přídělový systém – limit byl pětadvacet litrů na hlavu a měsíc.
Do Československa putovali lidé ze Skandinávie nebo Itálie
Před třiceti lety zároveň začali proudit turisté ze západoevropských zemí do tuzemských kempů. Do tehdejšího Československa se přitom vydali většinou ze zvědavosti nebo kvůli levným cenám.
Klientela se v roce 1990 začala měnit i v kempu v pražském Braníku. Návštěvníků z NDR tehdy sice o jednu třetinu ubylo, plně je však nahradili turisté z jiných zemí. Nejvíce ze Skandinávie, ale i z Itálie, Španělska nebo Francie.
Kromě chatek zde tehdy bylo 150 míst pro stany, přívěsy a obytná auta. V červenci tak bylo v kempu plně obsazeno. Letos je však louka na vltavském břehu s výhledem na barrandovskou skálu po několika desetiletích prázdná.
Poslední turisté se zde mohli naposledy ubytovat v loňském létě, tenkrát se kemp po více než padesáti letech provozu uzavřel. Podle jeho správce musel ustoupit budoucí cyklostezce.
Před třiceti lety byly výdělky jedenáctkrát nižší
Co se týče cen, před třiceti lety byly v tuzemsku průměrné výdělky zhruba jedenáctkrát nižší. V roce 1990 se pohybovaly zhruba okolo tří tisíc korun. V dnešní době je sice vyšší mzda, ceny zájezdů se ale příliš nezměnily. Například týden v chorvatském apartmánu před třiceti lety stál tři tisíce korun na osobu, dnes se dá sehnat i za čtyři tisíce na osobu.
Cestování výrazně zlevnilo po zavedení charterových spojů v roce 1997, v oboru je také větší konkurence. Původně na trhu fungovalo pouze patnáct cestovních kanceláří a zprostředkovatelů – mezi nimi třeba Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Dnes se jejich počet blíží třinácti tisícům.
Kdo chce trávit dovolenou v Česku, má nyní k dispozici přes devět tisíc penzionů a hotelů, což je čtyřikrát více než před třiceti lety. Zatímco na začátku devadesátých let se v nich ubytovalo přes osm milionů lidí, vloni jich bylo 22 milionů – půl na půl cizinci a čeští občané.