Koronavirus odrazuje lidi od preventivních vyšetření. Včasné odhalení některých chorob je přitom klíčové

2 minuty
Události: Ženy se kvůli koronaviru bojí přijít na vyšetření mamografem
Zdroj: ČT

Kvůli strachu z pandemie koronaviru prudce klesl zájem Čechů o preventivní vyšetření. Například mamocentra mají o stovky pacientek méně, než je obvyklé. Bojí se možné nákazy při vyšetření, a tak se mu raději vyhýbají. Lékaři ale varují, že pro vyléčení onemocnění, jako je rakovina prsu, hraje klíčovou roli právě včasné diagnostikování.

Například v mamocentru v Ústí nad Labem měly pacientky nejmenší zájem o vyšetření v březnu. Nyní se pomalu začínají vracet, i tak je jich ale zhruba polovina z obvyklého počtu.

„Máme ještě mamocentra v Bílině a v České Lípě, tam byl pokles razantnější,“ přiblížil primář centra Petr Váša. Mamografy v těchto městech jsou totiž přímo v areálu nemocnice a ženy by musely kvůli vyšetření projít rozřazovacím stanem.

Průměrně v ústeckém mamocentru odhalili jeden případ rakoviny prsu denně. S úbytkem vyšetření nicméně klesl i počet odhalení nemoci v raném stádiu. A právě z toho mají lékaři obavy.

„Potřebujeme nacházet nádory v tom nejčasnějším stadiu. Pokud nádor najdeme včas, tak v těch raných stadiích je téměř stoprocentně vyléčitelný,“ vysvětlil Váša.

U pozdějších nálezů je již léčba komplikovanější. I proto vyzývají lékaři ženy, aby prevenci neodkládaly. Zároveň je ujišťují, že přístroj po každé pacientce dezinfikují, navíc dodržují doporučenou vzdálenost dva metry.

Není už vážnějších důvodů kvůli vyšetřením nepřijít, míní šéf Homolky

Sníženou účast na mamografických vyšetřeních potvrdil i Petr Polouček, ředitel pražské Nemocnice Na Homolce, ve které účast klesla dokonce až na 10 procent. „Chtěl bych pozvat naše pacienty zpátky. Byli jsme překvapeni tím, jak moc nám klesla účast na preventivních prohlídkách. V této chvíli není vážnějších důvodů se do nemocnice nevrátit,“ řekl v pořadu 90' ČT24. Dodal, že odkládat onkologická vyšetření není vhodné, a také určitě ne ta, kterým předchází různé bolestivé potíže.

Podle Poloučka současná pandemie potvrdila, že má Česko poměrně zdravý a robustní systém a skvělé zdravotníky.

„Jsem přesvědčen, že pokud přijde druhá vlna, tak ji zvládneme. My jsme byli jednou z těch prvních nemocnic, které musely zajistit kapacity pro pacienty s nemocí COVID-19. Museli jsme poskládat tým téměř 50 lidí, přitom ani nemáme plicní oddělení. Nyní už toto oddělení rozpouštíme, pacienti se buď uzdravili, nebo jsme je poslali jinam,“ dodal. 

52 minut
90’ ČT24 – Návrat zdravotnictví k normálu
Zdroj: ČT24

Ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant uvedl, že během vládních opatření museli omezit provoz pouze na nutné zákroky. V posledních dnech ale opět pacienty obvolávají a plánují operace. V průběhu května a června totiž budou muset dohnat desítky až stovky diagnostických výkonů.

„Když jde například o zánět žlučníku, může se stát, že se z plánovaného zákroku stane zákrok akutní. Je důležité, aby se tyto výkony provedly v určitém čase. To samé platí třeba v případě operace kýl,“ nastínil.

Pandemie pomůže telemedicíně

Přednosta Onkologické kliniky z 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboš Petruželka uvedl, že důležité onkologické operace odkládat nemohli.

„Například karcinom prsu, slinivky břišní, plic, to všechno jsou zákroky, u kterých odklad i jeden měsíc může způsobit vážné komplikace.“ Dodal, že návrat do plného provozu bude na jeho klinice pomalý, neakutní kontroly jsou nadále odloženy a screeningové programy budou také postupovat pomaleji. Pokud ale pandemie přinesla něco dobrého, je to dle něj otevření dveří pro telemedicínu.

Také vedoucí Oddělení srdečního selhání z IKEMu Vojtěch Melenovský konstatoval, že i u nich museli omezit běžný provoz. „Po chirurgické stránce to kleslo asi na pětinu, teď už jsme zpět skoro na 60 procentech,“ přiblížil.

Dle lékaře moderní civilizace již zapomněla na to, že vůbec infekční nemoci existují a že může přijít náhlá pandemie. „Myslím, že budeme muset uplatňovat více vakcinačních programů, to je další užitečná lekce. Asi budeme medicínu do budoucna dělat jinak, tahle pandemie je takové 11. září pro zdravotnictví,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů mluvili o volbě generálního ředitele ČT

Novým generálním ředitelem České televize bude od července Hynek Chudárek, který dosud zastával post obchodního ředitele. V tajné volbě ho na příštích šest let podpořila většina radních poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich z volby sám odstoupil. V předchozích dvou kolech totiž obdržel stejný počet hlasů jako Chudárek, a volba tak byla prakticky zablokovaná. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení. V pořadu Události, komentáře mluvili o volbě předseda Rady ČT Karel Novák, zástupce šéfredaktora portálu Mediář.cz Jan Potůček a socioložka médií Marína Urbániková. Do vysílání byl pozván i samotný Chudárek, ale pozvání nepřijal.
před 5 hhodinami

Policie odhalila pokus o zapálení synagogy v Brně

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump ocenil závazek členů NATO ke zvýšení výdajů na obranu

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zajištění bezpečnosti má být základem všeho ostatního, míní Pavel

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.
před 5 hhodinami

Provoz metra mezi Holešovicemi a stanicí Pražského povstání tři hodiny stál

Souprava pražského metra ve stanici Hlavní nádraží srazila ve středu večer člověka, který na místě zemřel. Kvůli nehodě se zastavil provoz metra na lince C mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání, vyplývá z informací pražské zdravotnické záchranné služby a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle webu podniku byl provoz obnoven ve 20:50.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hromadné žaloby mají posílit práva spotřebitelů. Soud řeší první případ

Nový právní institut hromadného občanského soudního řízení má posílit práva spotřebitelů, kteří se tak mohou kolektivně bránit, aniž by museli cokoliv platit nebo se účastnit samotného soudního jednání. Zastupovat stěžovatele mohou při soudním řízení zatím dvě akreditované spotřebitelské společnosti. První případ takzvané hromadné žaloby ve středu projednával Městský soud v Praze.
před 7 hhodinami

Soud uložil Březinovi čtrnáctiletý trest v lihové kauze

V lihové kauze celníků uložil ve středu zlínský krajský soud Radku Březinovi souhrnný trest čtrnáct let vězení a propadnutí celého majetku. Podstatnou část trestu vězení si odpykal už dříve v hlavní větvi lihové kauzy, v níž soudy organizátorovi obchodů s nezdaněným lihem v minulosti uložily trest třinácti let. Z něj si před nedávným podmíněným propuštěním odpykal dvanáct let a sedm měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Část peněz ze sbírky na pomoc obyvatelům Stebna po bouři propadla kraji

Před čtyřmi lety se obcí Stebno na Lounsku přehnala ničivá bouře, která místním způsobila škody za desítky milionů korun. Na pomoc zasaženým zřídila obec veřejnou sbírku, vybralo se 21 milionů. Peníze z ní ale nedokázala utratit, část tak propadla Ústeckému kraji. Některým místním by přitom peníze pomohly – své domy totiž stále dávají dohromady.
před 7 hhodinami
Načítání...