Funkci předsedy nové Poslanecké sněmovny plánuje obsadit koalice SPOLU. Místo ve vedení dolní komory požaduje i hnutí ANO, které disponuje nejpočetnějším klubem. Včasné uzavření mezistranických dohod, o nichž se začne jednat v nadcházejícím týdnu, by usnadnilo ustavující schůzi, která se má konat 8. listopadu. Strany zastoupené ve sněmovně mezitím také už připravují zákony, o nichž by chtěly co nejdříve jednat.
Noví poslanci napříč stranami už nyní chystají zákony, které po ustavení dolní komory hodlají předložit. Mezi nimi jsou i normy, které sněmovna nedokázala schválit v minulém volebním období, jako například korespondenční volbu. Novou debatou si projde rovněž stavební zákon.
V minulém období to byl jeden z nejdiskutovanějších sněmovních bodů. Nakonec zákon prošel, Senát ho pak zamítl, ale dolní komora znovu prosadila původní verzi. Části normy nabývají účinnosti postupně. Od ledna měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad.
„Úprava stavebního zákona je jedním z velkých úkolů nové Poslanecké sněmovny,“ řekl předseda ODS a kandidát na premiéra koalice SPOLU Petr Fiala. Předseda poslaneckého klubu a první místopředseda STAN Jan Farský považuje za nejakutnější minimálně odsunout účinnost stavebního zákona. „To si myslím, že bude technická věc a shoda.“
- V nové sněmovně zasedne 150 poslanců a 50 poslankyň. Půjde tedy o nejvyšší podíl žen v historii. Průměrný věk zákonodárců bude necelých padesát let. Muži průměrné stáří zvyšují, ženy snižují.
- Přes osmdesát procent nových poslanců má vysokoškolské vzdělání: 88 procent poslanců s diplomem má například hnutí ANO. V koalici SPOLU jich absolvovalo univerzitu 92 procent, u Pirátů a STAN pak 86 procent. SPD má vysokoškolsky vzdělaných členů sněmovny 65 procent.
- Mezi nejčastějšími tituly poslanců vede inženýrský, následovaný magisterským. Zhruba každý jedenáctý nový poslanec je lékař. Ve sněmovně bude také osm profesorů.
Dalším horkým tématem bude korespondenční volba. Návrhy na její zavedení se objevovaly opakovaně, ale dostatek hlasů se doposud nenašel. Prosazují ji například Piráti. „Spousta lidí nemohla volit v zahraničí, nedostali se třeba ani na ambasády kvůli epidemii, kdy museli cestovat ze země do země. Myslím si, že je to jednoduchá legislativa, která se také může schválit,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob v této souvislosti soudí, že sněmovna by mohla v řádu týdnů schvalovat návrh, který jako svou zákonodárnou iniciativu chystá Senát.
ANO chystá znovu zákon o lobbingu
Politici mluví také o zakotvení pravidel pro práci z domova nebo možném růstu slevy na poplatníka. Hovoří se také o novele zákona o pedagogických pracovnících a jejich platech. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný předpokládá, že nový ministr školství to bude mít jako jednu z hlavních priorit. „Musíme zakotvit a podpořit pomáhající profese, speciální pedagogy, psychology, logopedy,“ dodal.
Nejen minulá opozice se bude chtít vracet k návrhům, které se nestihly. Hnutí ANO tak chce znovu předložit zákon o lobbingu. „Mám ambici ho předložit neprodleně, je připravený. Došlo by k registraci lobbistů, měli by vymezené povinnosti,“ řekl končící předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Před třetím čtením skončila v minulé sněmovně i norma SPD, která zpřísňuje podmínky pro dávky v hmotné nouzi. Nejen ji chce klub znovu předložit. Dále to bude zákon o referendu, zákon „můj dům, můj hrad“, zákon na zestátnění exekutorů, vypočítal předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Kdy začne sněmovna pracovat naplno?
Klíčovým tématem pak bude státní rozpočet na příští rok. Ten dokonce někteří chtějí vrátit k přepracování. To vše ale až ve chvíli, kdy se sněmovna dostane k běžné práci. Tedy po jejím ustavení, což se v minulosti odehrávalo někdy v řádu dnů, ale někdy i měsíců.
Například po volebním patu v roce 2006 začala sněmovna jednat na konci června. Předsedu zvolila až v polovině srpna a další organizační věci řešila ještě v září. Jak dlouho jí to potrvá letos, by mohlo být jasnější po jednání stran příští týden.
