V Poslanecké sněmovně se debatovalo o zkušenostech s přesunem úřadů z hlavních měst do regionů. Projekt už úspěšně funguje například v Norsku, Velké Británii nebo Estonsku. V Česku stěhování prosazují mimo jiné Starostové a nezávislí (STAN), kteří úterní konferenci organizovali a sepsali zákon, jenž by přestěhoval několik úřadů z Prahy do krajských měst.
Ve sněmovně vystoupil mimo jiné náměstek generálního tajemníka pro správní politiku Raigo Uukkivi z estonského ministerstva financí. „V koaliční dohodě estonské vlády v roce 2016 bylo stanoveno, že dojde k přesunu tisíce pracovních míst mimo Tallinn. Doposud došlo k relokaci asi 850 a do konce roku dojde k přesunu zbytku,“ říká Uukkivi.
Do projektu se zapojilo zhruba čtyřicet procent úřadů centrální administrativy. Tisíc zaměstnanců tvoří přibližně pět procent z celkového počtu estonských vládních úředníků.
„Ten relokační projekt neznamená, že chceme přesunout konkrétní lidi z hlavního města, ale spíše chceme vytvořit nová pracovní místa mimo Tallinn. Doposud jsme tedy spíše přesouvali některé konkrétní činnosti než celá oddělení,“ přibližuje Uukkivi a dodává, že pro úspěšné stěhování je potřeba vytvořit například odpovídající IT infrastrukturu.
Podle něj na věci panuje shoda vlády s opozicí a politici vědí, že nerovnováha mezi Tallinnem a ostatními regiony je příliš velká a stále roste. Jak Uukkivi dále uvádí, nevýhoda je v tom, že ne všichni zaměstnanci se chtějí stěhovat. Přesun úřadů prý ale podporuje rozvoj regionů nebo zavádění flexibilních způsobů práce.
Praha podle STAN bohatne, regiony chudnou
Hnutí STAN vypracovalo návrh zákona, kterým chtějí přesunout z Prahy do regionů dvě desítky státních úřadů. Poslanec Jan Farský (STAN) na konferenci k předloze řekl, že některé úřady by mohly v metropoli zůstat. Přestěhovat by se naopak mohly jiné, o nichž navrhovaný zákon nepojednává.
„Návrh není dogma,“ zdůrazňuje Farský. Předloha, kterou hnutí podalo loni v říjnu, je v dolní komoře před prvním čtením. Navzdory tomu, že se k ní kabinet ANO a ČSSD postavil záporně, sněmovní plénum by ji podle Farského mělo propustit k posouzení do výborů. Jak uvedl, na postupu se dohodl se zástupci všech ostatních poslaneckých klubů.
Starostové tvrdí, že Praha v současnosti výrazně bohatne, zatímco jiné regiony chudnou. Pokud by se úřady přestěhovaly, regiony by podle nich posílily a hlavnímu městu by ubyly problémy například v dopravě nebo s cenami bydlení. „Nevybírali jsme periferii, ale zpravidla krajská města s vysokou školou, která dokážou komfort poskytnout,“ podotýká Farský.
Návrh předpokládá přesun 23 úřadů, které čítají přes 4800 pracovních míst a na platech vydají ročně asi 2,6 miliardy korun. Například Český statistický úřad s šesti sty zaměstnanci by zamířil do Plzně, Generální finanční ředitelství s pěti sty pracujícími v Jihlavě, kontroloři léků v Hradci Králové, ochránci osobních údajů v Českých Budějovicích a historici z ÚSTRu v Ústí nad Labem.
Vláda předkladatelům vytkla mimo jiné to, že se hlouběji nezabývali dopady stěhování úřadů ani nezdůvodnili smysl jejich přemístění. Zpochybnila také očekávané úspory, které autoři odhadli na desítky milionů korun ročně.
Kabinet naopak poukázal na vysoké jednorázové náklady na přesun technického zabezpečení, stěhování státních zaměstnanců nebo na ukončování pracovních a služebních poměrů. Sám premiér Andrej Babiš u některých institucí změnu adresy připouští.
„Principiálně s tím souhlasíme. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evrop, je velká poptávka po pracovní síle. Zkusme se ale bavit velice konkrétně, vzít jeden úřad a vyřešit jeden takový modelový příklad,“ uvedl.
Úvahy o možném přestěhování některých ministerstev pak předkladatel Farský pokládá v současnosti za příliš radikální. „V této fázi bych měl obavu, že kdybychom měli příliš ambiciózní cíl, nedosáhli bychom ničeho,“ soudí.
