České hlavní železniční tratě se za poslední roky obalily do betonových protihlukových stěn. Je jich už kolem 240 kilometrů, na některých úsecích dokonce víc než otevřené krajiny – a to komplikuje už i práci záchranářů. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) teď zkoumá, jak na výhrady reagovat.
Kolem kolejí přibývá protihlukových stěn. Komplikují práci hasičům
Železniční tratě už dávno nejsou jen pražce a kolejnice. Z jedné nebo i z obou stran jsou kilometry betonu. Protihlukové stěny mají chránit obyvatele okolí. Na současnou podobu ale míří čím dál víc stížností. Naposledy asi před měsícem u Přelouče shořela lokomotiva i kvůli tomu, že se k ní přes stěnu nemohli dostat hasiči. Kritika na přílišnou horlivost při stavění zdí přitom zaznívá roky.
„Překvapuje mě to, na řadě tratí máme obydlí poměrně vzdálená a přesto tam máme protihlukové stěny, nevyužíváme protihlukové vlastnosti zeleně,“ poznamenal už před několika lety tehdejší děkan Fakulty dopravní ČVUT Petr Moos. Přidali se i hasiči, kteří stěnu zkoušeli rozřezat, ale jejich běžná technika vůbec nestačila.
Rozdíl v hluku před a přímo za stěnou je asi dvojnásobný, tedy deset decibelů. Dál od ní se zmenšuje. Správa železnic tvrdí, že současné hlukové normy ji zkrátka nutí stavět. „Musíme skloubit jednak přání místních obyvatel, jednak hlukové limity a jednak materiály dostupné na trhu,“ řekl Ivo Jauris z odboru traťového hospodářství SŽDC.
Řešením jsou i výklopné stěny. Ale ne všude
Za poslední roky zkoušeli železničáři hned několik šetrnějších variant, zatím ale zůstalo jen u pokusného zavádění. Další novinkou je sklopná stěna. Normálně bude ve zvednuté poloze, jakmile však bude potřeba k trati, stačí na její sklopení pár desítek vteřin.
Stěna je zkonstruovaná tak, aby povolení v případě nouze bylo co nejjednodušší. Stačí vlastně obyčejný, byť trochu větší klíč.
„Potom je možnost sklopné stěny položit a tím vznikne plocha pro zásah integrovaného záchranného systému,“ dodal Jan Beránek ze stavební správy západ SŽDC.
Nedá se čekat, že by taková konstrukce byla všude, ale i díky ní se aspoň zpomalilo tempo stavění klasických stěn na zhruba pětinu předchozích hodnot. Betonové stěny se nelíbí ani cestujícím, ani samotným železničářům.