Američany je třeba nejprve zaujmout nějakým tématem. V případě Česka by to mohly být české investice v USA, případně dlouholeté kontakty v Sýrii, kde má ČR stále velvyslankyni - jako jediná země Unie. V pořadu ČT Události, komentáře to řekl Zemanův zahraničněpolitický poradce Hynek Kmoníček, který se již brzy ujme funkce velvyslance v USA.
Úřadu by se měl Kmoníček ujmout za necelé dva týdny. „Je to velmi rychlé, je to výsledek dohody s ministerstvem zahraničních věcí,“ poznamenal k tomu v Událostech, komentářích.
Připravovat by měl návštěvu šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Do USA ale dorazí i český ministr dopravy Dan Ťok (nestraník za ANO 2011) a eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
„Kromě jednání s eurokomisařkou jsou všechna spojena s přípravou agendy na plánované jednání prezidenta (Zemana). To by mělo být shrnující, bereme různé úhly agendy po jednotlivých sektorových ministrech,“ podotkl budoucí velvyslanec.
Kmoníček tvrdí, že v česko-amerických vztazích dosud chybělo centrální téma. „Když je vztah nevyvážený, tak je pro nás důležité nejen to, co chceme my, ale hlavně aby něco z toho chtěla i druhá strana. Vytváření těchto témat na americké straně je pro nás klíčové. Musíme mít americkou story pro Američany, teprve pak je začne zajímat, že je vlastně česká,“ konstatoval Kmoníček.
„V zemi, která má tak obrovský vojenský a ekonomický potenciál a kde o její pozornost soutěží dalších 193 zemí na planetě, když nejste zemí tak velikou, abyste byli nutnou součástí agendy, musíte mít téma, které vás nese jako tygr na hřbetě,“ pokračoval budoucí velvyslanec.
Klíčový podle něj bude třeba boj s mezinárodním terorismem a ukončení syrské občanské války. „Jsme to my, kdo zastupuje Spojené státy v Sýrii. Jsme tam jediní z EU, jediní z NATO,“ podotkl Kmoníček. Pro Američany by podle něj mohlo být zajímavé i to, že nadále zůstane externím poradcem prezidenta ČR, přičemž součástí bude právě i syrské portfolio.
Pokud jde o ekonomiku, Kmoníček je přesvědčen, že Trumpa budou zajímat nejen americké investice v ČR, ale i to, jak „vrátit pracovní místa do USA“, což sliboval už v předvolební kampani. „To znamená české investice v USA. Máme vytipováno několik významných skupin v České republice, které se chystají investovat v USA. Pokud pomůžeme tomu, aby investice byly z obou stran, může to být pro obě strany nová věc,“ prohlásil budoucí velvyslanec.
Prezident Miloš Zeman se má do USA vypravit už na jaře. Podle Kmoníčka se státní návštěva nechystá, příprava by trvala rok. „Pan prezident se rozhodl, že není důležitý formát, ale rychlost,“ podotkl Kmoníček. „Je-li Česká republika malá ryba, musí to být rychlá ryba, velké ryby mohou čekat,“ dodal.
Zeman by měl dostat v New Yorku ocenění„bojovníka za pravdu“ od významných židovských organizací, které v minulých letech ocenily Trumpa. Pokud jde o samotné setkání ve Washingtonu, Zemana bude zajímat třeba Trumpův vztah k Evropě. „Můžeme se stát překladatelem toho, co Trump od Evropské unie očekává. Občas mluví, jak kdyby byl další visegrádský prezident, což nám vyhovuje,“ podotkl Kmoníček.
Dále se bude jednat o vzájemných bezpečnostních závazcích včetně výdajů na obranu. Na pracovní návštěvu plánovanou na druhou polovinu dubna by Zemana mohli doprovodit ministři financí Andrej Babiš (ANO) a vnitra Milan Chovanec (ČSSD), kteří se o to přihlásili. Kmoníček ale zdůraznil, že se ještě neví, kdo se Zemanem pojede, protože americká strana nepotvrdila, zda půjde o formát „jedna plus jedna“ nebo nějaký jiný.
Čtyřiapadesátiletý ředitel zahraničního odboru Hradu vystudoval obor hudební vědy na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. V roce 1989 získal titul PaedDr. V letech 1987 až 1991 studoval arabštinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, poté hebrejštinu v Jeruzalémě.
Byl zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, působil jako velvyslanec ČR při OSN v New Yorku a v letech 2006 až 2009 jako velvyslanec ČR pro Indii, Bangladéš, Nepál, Maledivy a Srí Lanku. Od roku 2010 působil jako velvyslanec v Austrálii.
Ve funkci ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře je od jara 2013. Urovnával kupříkladu spory mezi Hradem a Černínským palácem ohledně jmenování velvyslanců či rozepři mezi Zemanem a americkým velvyslancem Andrewem Schapirem – prezident totiž uvedl, že Schapiro má dveře na Hrad zavřené poté, co se diplomat pozastavil nad Zemanovou účastí na oslavách konce války v Rusku. Během letošního ledna se Kmoníček zapojil do předání polského občana zadržovaného v Sýrii zpátky do vlasti.
Kmoníček okomentoval i aktuální dění kolem Bílého domu. Ve čtvrtek vyšlo najevo, že americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions během loňské prezidentské kampaně dvakrát jednal s ruským velvyslancem ve Spojených státech. Po bezpečnostním poradci Michaelu Flynnovi, jenž rezignoval, je to už druhý člověk, který má problém kvůli vztahům s Rusy.
„Je to situace, která je nám často dobře známa, že volbami prezidenta volební kampaň nekončí, viditelně pokračuje dál,“ řekl Kmoníček. Podle něj tkví Trumpův problém ve výběru kandidátů v tom, že ty z řad demokratů nechce a ty z řad republikánů dělí na ty, kteří patří McCainovi, a ty svoje.
„Těch má ve funkci asi 25 ze 4100 míst, jež je třeba obsadit. Demokratická strana této situace využívá k tomu, že mu ty, které se mu podaří prosadit kongresovým slyšením, jednoho za druhým odstřeluje. Je to domácí politika,“ míní Kmoníček.
- Michael Žantovský (leden 1993 až únor 1997)
- Alexandr Vondra (květen 1997 až říjen 2001)
- Martin Palouš (říjen 2001 až 2005)
- Petr Kolář (prosinec 2005 až červen 2010)
- Petr Gandalovič (červenec 2011 až leden 2017)
