Praha - Prezident Václav Klaus rozhodne o svém postoji k Lisabonské smlouvě až jako poslední v Evropě. Řekl to dnes v rozhovoru pro Český rozhlas. Počká podle svých slov nejen na vyjádření Ústavního soudu ČR a irské referendum, chce také znát rozhodnutí německého ústavního soudu a polský postoj. Irské referendum se má konat na podzim. Podle právníků oslovených ČT by ale mohl dokument začít platit i bez jeho podpisu.
„Já určitě spěchat nebudu,“ zdůraznil Klaus, podle kterého Lisabonská smlouva povede k obrovské centralizaci a „jednotnému evropskému nadstátu“. Smlouvu by měl znovu posoudit Ústavní soud ČR, přípravu ústavní stížnosti oznámila skupina senátorů. Dokument už přitom schválily obě komory českého parlamentu. „Dopředu vyhlašovat, že já budu ten poslední, to si myslím už hraničí s obstukcí,“ domnívá se exministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Švédské předsednictví zatím prohlášení Klause nechává v klidu. Těší se ale, že smlouva dojede do cíle právě během jejich éry. „Doufáme v to, ale samozřejmě máme velký respekt k názorům v jakékoli zemi a chápeme místní překážky a problémy,“ uvedl předseda švédského parlamentu Per Westerberg při návštěvě Prahy.
Právníci už spekulují o tom, že by lisabonský dokument mohl začít platit i bez Klausova podpisu. „Musel by zdůvodnit, proč ji nepodepsal a proč jeho vůle je ještě svrchovanější a ještě lépe reprezentuje český národ, nežli tedy parlament,“ uvedl teoretik práva Jiří Pribáň v Otázkách Václava Moravce.
Německý ústavní soud se má ke smlouvě vyjádřit zřejmě v poslední červnový den. Dublin si vyžádal minulý týden na summitu EU určité záruky o svrchovanosti nad některými oblastmi. Podle Klause garance smlouvu mění, a proto je nezbytná ratifikace dohody s Irskem v parlamentu. Podle české vlády, která v rámci předsednictví EU záruky na bruselském summitu vyjednala, ale garance smlouvu nemění, proces ratifikace se znovu neotevře.
Smlouvu ještě nepodepsal také polský prezident Lech Kaczyński, který čeká na výsledky podzimního irského referenda. Unii ale především znepokojuje politická situace v Británii. Vládnoucí labouristé, kteří smlouvu schválili, by totiž mohli prohrát nadcházející volby. Případný nástup konzervativců by ratifikační proces mohl zpochybnit. Lisabonská smlouva, která má reformovat rozšiřující se unii, může vstoupit v platnost jedině tehdy, pokud ji schválí všechny členské země.
