Praha – Rozvoj pražského metra byl v 80. letech minulého století rychlý. Stavělo se takřka neustále, často i na několika místech současně. Pod zem ale museli i lidé, kteří by raději zůstali v ulicích a jezdili tramvajemi. Současně se stavbami nových kolejích pod zemí se vytrhávaly koleje na povrchu, z centra postupně mizely také městské autobusy. Velký vliv mělo na městskou hromadnou dopravu na povrchu i pod ním také prodloužení metra A pod Vinohrady 19. prosince 1980.
Druhá linka pražského metra označená písmenem A a zelenou barvou začala jezdit v roce 1978, kdy vedla z Dejvické (tehdy Leninovy) na Náměstí Míru. Procházela tedy pod Dejvicemi, Hradčanami, Malou Stranou, Starým a Novým Městem a částí Vinohrad. Její druhý úsek otevřený v prosinci 1980 vedl pod Vinohrady do stanice Želivského. Součástí trasy II.A byly tři nové stanice – Jiřího z Poděbrad, Flora a nová konečná Želivského. Trať byla dlouhá 2,6 kilometru. Její stavba stála téměř 1,5 miliardy korun.
Trasa II.A byla z větší části ražená, trojlodní stanice byly podobné těm vzniklým v první části „áčka“. Nechyběly ani barevné čtvercové panely, které každou stanici zahalily do jiné barvy.
Týden před zahájením provozu na podzemní trati z náměstí Míru na Želivského došlo k jedné z nejvýraznějších změn v povrchové dopravě v centru Prahy – v délce Václavského náměstí přestaly jezdit tramvaje. Dva roky sice jezdily z Vinohradské ulice na Václavské náměstí a po něm k Můstku, ale po prodloužení metra dále na Vinohrady se podle mínění tehdejšího vedení metra stala souběžná tramvajová trať zbytečná. Vznikla spojka do Škrétovy ulice, kam nově tramvaje z Vinohradské začaly jezdit, a tramvajová doprava ve Vinohradské byla omezena.
Pro metro A bylo prodloužení na Želivského dodnes nejdelší. Poté se trasa rozrostla ještě třikrát, vždy ale jen o jednu stanici – na Strašnickou se začalo jezdit v roce 1987, od roku 1990 jezdily vlaky na Skalku a v roce 2006 přibyla stanice pro cestující u hostivařského depa.
Nyní je trasa dlouhá 11,3 kilometru a má 13 stanic. V současnosti vzniká první její prodloužení západním směrem do Motola. V roce 2014 by tak mělo přibýt šest kilometrů trati a šest nových stanic. Do budoucna se počítá s rozšířením trasy A až na letiště Ruzyně.
