Lidovci si v sobotu zvolí na mimořádném sjezdu nového předsedu. Končícího Marka Výborného nahradí jeden z trojice Marian Jurečka, Tomáš Zdechovský a Jan Bartošek. Uchazeči o předsednický post byli hosty Událostí, komentářů. Shodli se na tom, že chtějí posilovat značku KDU-ČSL, stranu zmodernizovat a přiblížit se voličům.
V úvodu debaty kandidáti na předsedu lidovců rozebírali, co by bylo jejich prvním krokem ve funkci. Bartošek by do dvou týdnů svolal krajské předsedy a kandidáty do Senátu a domlouval by další postup. Jurečka by svolal předsednictvo a rozdělil role, aby mohla strana systematicky pracovat. Podobně by podle svých slov postupoval i Zdechovský.
Hlavní prioritou europoslance je zmodernizování KDU-ČSL, aby se profilovala jako moderní konzervativní strana evropského střihu. Exministr zemědělství považuje za hlavní úkol lepší porozumění současným i budoucím problémům. Místopředseda strany Bartošek chce lidovce ukázat jako „partu fajn lidí, která drží pohromadě a myslí to dobře s rodiči, dětmi a touto zemí“.
Bartošek oceňuje, že sobotní mimořádný sjezd nabízí otevřenou soutěž, ve které může uspět kterýkoliv kandidát. „Pro mě to není o slabinách, ale o tom, co nabízím. Chci jít cestou pozitivní, nabízím novou moderní KDU-ČSL,“ zdůrazňuje. O slabinách svých soupeřů nechtěl hovořit ani Jurečka, oba považuje za silné soupeře. Sám chce nabídnout pracovitost a zkušenosti, konečné rozhodnutí je ale na delegátech, připouští.
Zdechovský míní, že jeho sokové mají ve stranickém klání lépe našlápnuto, protože vychází z českého prostředí. „Já se dotahuji z toho evropského, za poslední dva měsíce jsem se snažil zdatně konkurovat. Bude hodně těžké přesvědčit lidi v KDU, aby volili mě,“ je přesvědčen.
Všichni tři kandidáti předpokládají, že pokud v soutěži o křeslo stranického lídra neuspějí, dostanou se do předsednictva.
Silná KDU-ČSL na prvním místě, koalice až poté
Uchazeči o předsednictví se shodují také na tom, že chtějí budovat silnou stranu. „Jdu do sjezdu s vizí toho, že chci budovat suverénní, svébytnou KDU-ČSL, která má ambici získat důvěru voličů,“ konstatuje Jurečka a poukazuje na to, že současný potenciál strany je zisk až jedenácti procent.
Exministr nemá ambici aktivizovat členskou základnu pro to, aby potom lidovci šli do voleb s ODS. „Chci udělat maximum pro to, aby KDU-ČSL nepotřebovala z pětiprocentní hranice pošilhávat po tom, jestli se jí někdo ujme, a na jiných zádech bude chtít do sněmovny,“ má jasno Jurečka.
Stranickou značku chce budovat také Zdechovský, v budoucnu ale volební koalici nevylučuje. „Jestli bude situace, kdy bude opravdu výhodné a důležité pro tuto zemi, aby se síly z pravice a pravého středu spojily, tak jsem připraven o tom jednat,“ avizuje europoslanec.
Bartošek se v současnosti o hranici pěti procent pro vstup do Poslanecké sněmovny přestává obávat, lidovci podle něj posilují. Zároveň je přesvědčen, že se lidovci spojí v některých krajích v klání o hejtmanská křesla – v Ústeckém kraji by mohli jít do voleb s ODS, na jihu Čech s TOP 09.
Pokud se podle místopředsedy strany spolupráce osvědčí, je možné debatovat o další kooperaci. „Kdyby k něčemu takovému mělo dojít, tak se o tom pobaví členská základna a ta rozhodne, jakým způsobem půjdeme dál,“ zdůrazňuje.
Do vlády s trestně stíhaným člověkem lidovci nepůjdou
Pokud by se lidovci měli v budoucnu stát vládní stranou, nemůže v takovém kabinetu sedět trestně stíhaný člověk, shodují se kandidáti na předsedu. „Dali jsme si jeden limit, a to že nepůjdeme do vlády s trestně stíhaným člověkem. Jsem přesvědčen, že tuto hranici bychom neměli překročit,“ věří Bartošek.
Podle Jurečky si KDU-ČSL mantinely vytyčila v roce 2017 a ty stále platí a platit budou i v budoucnu. „Trestné stíhaní je věc, kterou nejsme ochotní tolerovat,“ tvrdí exministr a doplňuje, že nepřijatelný je i střet zájmů.
Zdechovský vedle střetu zájmů a trestního stíhání vidí jako neakceptovatelné také chybějící lustrační osvědčení. „V současné době můžu definitivně vyloučit, že bych se osobně účastnil koalice, který tyto podmínky nesplňuje. Politika je o idejích, vizích a prioritách a ty se dají naplňovat pouze s lidmi, kteří splňují základní morální předpoklady,“ soudí Zdechovský.
- Jan Bartošek (48)
- V současnosti je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředsedou strany.
- Od října 2013 je poslancem, v minulém volební období byl místopředsedou sněmovny. Je šéfem jihočeské krajské organizace strany, členem zastupitelstva Dačic na Jindřichohradecku a zastupitelstva Jihočeského kraje.
- Do KDU-ČSL Bartošek vstoupil v roce 2006. Na předsedu kandidoval i loni v březnu na řádném sjezdu, kdy nepostoupil do druhého kola. Jako místopředseda má na starosti oblast národního hospodářství, obrany, bezpečnosti a dopravy.
- Rodák z Jihlavy vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Českou zemědělskou univerzitu v Praze a specializační studium dramaterapie na univerzitě v Olomouci. Pracoval jako terapeut v Terapeutické komunitě Podcestný Mlýn u Dačic a jako externí pedagog na vysokých školách v Olomouci a Jihlavě. Je ženatý, má dvě děti.
- Marian Jurečka (38)
- V současnosti je poslancem. V éře Pavla Bělobrádka byl prvním místopředsedou KDU-ČSL, v Sobotkově vládě ministrem zemědělství.
- Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v říjnu 2013, krátce působil jako předseda poslaneckého klubu své strany. Ministrem byl v letech 2014 až 2017. Je také členem zastupitelstva Olomouckého kraje.
- Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999, místopředsedou strany byl poprvé zvolen v listopadu 2010. Funkci prvního místopředsedy lidovců zastával v letech 2011 až 2019. Na loňském březnovém sjezdu strany kandidoval na předsedu KDU-ČSL, ve druhém kole ale prohrál s Markem Výborným. Poté Jurečka již na žádnou funkci v předsednictvu nekandidoval. V minulosti byl místopředsedou krajské KDU-ČSL v Olomouckém kraji. V tomto regionu se také bude v letošních krajských volbách ucházet o hejtmanský post jako lídr lidovecké kandidátky.
- Rodák z Přerova vystudoval obor rostlinolékařství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Má rodinnou farmu v Rokytnici u Přerova. Je ženatý, má pět synů.
- Tomáš Zdechovský (40)
- V současnosti je europoslancem, ve stranickém předsednictvu nezasedá ani nezasedal.
- Členem KDU-ČSL je od roku 2006. V Evropském parlamentu se angažoval například v kauze chlapců Michalákových, kteří byli v Norsku odebráni jejich české matce. Sleduje také případ dvou Čechů, kteří byli v Turecku odsouzeni za spolupráci s bojovníky kurdských milicí YPG. Loni byl do Evropského parlamentu znovuzvolen, stal se jedním z místopředsedů výboru pro zaměstnanost a sociální věci.
- Rodák z Havlíčkova Brodu vystudoval vědu o sociální komunikaci v Římě na Papežské salesiánské univerzitě, studoval také na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vedl společnosti Commservis a WIFI Czech Republic. Jako mediální poradce působil Zdechovský na několika ministerstvech. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.
