Sněmovna schválila trojici branných zákonů, které mimo jiné počítají s tím, že by se lidé mohli dobrovolně přihlásit k branné povinnosti a účastnit se vojenských cvičení. Sobotkova vláda přitom původně navrhovala plošné odvody bez výcviku. Poslanci by také ve třetím čtení měli schvalovat normu, která zvyšuje příjmy krajů a případně obcí z DPH. Vedle toho by mohli začít projednávat i zákon o prokazování původu majetku.
O zařazení do branné povinnosti budou moci lidé požádat v době míru poté, co dosáhli věku 18 let. Mezi podmínky pro jejich účast na vojenském cvičení bude patřit zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost i to, že tito lidé nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. Cvičení bude až tříměsíční, uskuteční se do dvou let od podání žádosti.
Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) jsou aktivní zálohy standardní součástí i těch největších armád. „I armády, které jsou desetkrát větší než naše, do značné míry s aktivními zálohami počítají,“ podotkl.
„Institut dobrovolnosti není špatný pro ty, kteří si budou chtít vyzkoušet, zda by pro ně byl případný vstup do armády. Protože když se rozhodnou vstoupit do aktivních záloh, tak rovnou podepisují tříletý kontrakt,“ vysvětlovala ve Studiu ČT24 členka branného výboru ve sněmovně Jana Černochová.
Kabinet původně navrhoval opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Poté, co se proti tomu zvedl mezi poslanci odpor, přišlo ministerstvo s dobrovolnými. Původnímu záměru poslanci vyčítali hlavně to, že by se jednalo jen o administrativně náročnou registraci. Plán totiž nepředpokládal žádný výcvik.
„To znamená, že byste pouze formálně – byrokraticky – některé ročníky donutil přijít k odvodu, ale tito lidé by pro armádu neměli žádný efekt, protože by se nemuseli účastnit cvičení,“ uvedla Černochová.
Schválená předloha ovšem nemění všeobecnou brannou povinnost pro lidi od 18 do 60 let. Za stavu ohrožení nebo za válečného stavu stanoví vláda nařízením počty občanů, kteří budou muset k odvodu, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.
Zvyšuje se odměna pro „záložáky“
Další zákon, který schválili poslanci, má přilákat nové zájemce do aktivních záloh armády. Zatímco teď dostávají „záložáci“ odměnu šest tisíc korun za rok, nově by se měla zvýšit na 18 tisíc. Podmínkou bude účast na cvičení nebo v operačním nasazení v daném kalendářním roce. Zaměstnavatelé by pak za nasazení vojáka v aktivní záloze měli dostávat odškodnění.
Rezervisté se také budou moci účastnit zahraničních misí. „Je to varianta doplnění expertů, kteří nám mohou významným způsobem pomoci,“ upřesnil náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Bootcampy pro středoškoláky
O členství v zálohách teď není moc velký zájem – aktuální počet „záložáků“ je asi 1200, armáda jich ale chce mít do budoucna až 5000. Armáda chce nalákat hlavně vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání, a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády. Studenti by měli dostat navíc motivační odměnu 6000 korun.
Podle Černochové by se mohl podpořit vstup do profesionální armády nebo do aktivních záloh například i tím, že by na středních školách ve třetím ročníku proběhl nějaký bootcamp. „My jsme jezdili na lyžařské výcviky, na chmel nebo na brambory, oni by v rámci výcviku mohli vyzkoušet i své fyzické schopnosti. Není to jen o tom hrát si na vojáky, důležitá je i zdravověda,“ řekla v Interview ČT24.
Branný zákon přináší změnu i v tom, že v kontraktu profesionálních vojáků bude doplněk, že po ukončení své služby budou muset být několik let k dispozici pro aktivní zálohy. „To by mělo posílit stavy aktivních záloh,“ uvedl ve vysílání ČT24 poslanec Antonín Seďa (ČSSD). To ale ještě několik let potrvá – přáním Sedi proto je, aby se armáda domlouvala s vojáky, kterým končí služba a odchází do civilu: „Aby je přemluvila, aby vstoupili do aktivních záloh. Pokud by se jí to podařilo, tak věřím, že naplněnost aktivních záloh bude vyšší.“
„Všichni víme, že Armáda ČR je za prvé postavena na profesionálních vojácích, na druhém místě jsou to aktivní zálohy, které jsou součástí armády – o tom byl ten druhý, velmi podstatný nový zákon. A až na třetím místě jsou dobrovolníci,“ dodala Černochová.
Poslední ze schválené trojice zákonů pak má usnadnit nasazování vojáků při živelních katastrofách. Platný zákon teď vyžaduje, aby třeba při povodních byly nejprve povolány specializované záchranné oddíly: ty ale čítají jen asi 200 vojáků a podle ministerstva obrany ani nemají potřebné vybavení. Schválená novela tyto oddíly ruší a počítá s tím, že by bylo možné na záchranné práce vyčlenit vojenské útvary s potřebným počtem vojáků i vybavením. Účinnost všech tří zákonů je od 1. července 2016.
Obce dostanou příjmy z DPH?
Ve středu poslanci ve třetím čtení schválili také novelu, která mění rozdělování příjmů z DPH. Tu dolní komoře vrátil Senát. Poslanci se dostali také k zákonu, který stanoví desetitisícovou pokutu za urážku policisty nebo úředníka. Takový čin má být nově přestupkem, bez zákona ale není možné pokutovat jej.
Prvním čtením také prošel zákon, podle kterého by politici museli přiznávat majetek již při nástupu do funkce.
