Každá desátá stavba v Česku je v současnosti zahájena bez stavebního povolení, takzvaně načerno. Lidé patrně spoléhají na zpětnou legalizaci ze strany úřadů. Demolice na černo postavených domů totiž úředníci nařizují jen velmi výjimečně. Podle nového stavebního zákona, jehož věcný záměr vláda v červnu schválila, ale bude každá černá stavba odstraněna na náklady státu. Norma by měla platit od roku 2021.
„Současná situace je alarmující, je skutečně potřeba nějaký razantnější přístup,“ říká už delší dobu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Nedávná analýza právě jejího resortu ukázala, že každá desátá stavba je zahájena načerno. Je to podle ní jasný signál, že se stavebním právem je potřeba něco udělat.
Zdůrazňuje, že s novým zákonem už bude s každou černou stavbou nakládáno stejně. „Bude odstraněna. Bez kompromisů, žádná dodatečná stavební povolení,“ uvedla nedávno ministryně.
Pokud dojde k tomu, že investor zahájí stavbu na základě stavebního povolení, ale poté se od dokumentace odchýlí, stavební úřad podle ministryně nařídí okamžitě přerušit práce. V případě, že investor poslechne a přeruší stavbu, bude mu umožněno dodatečně povolit změny. Pokud rozhodnutí úřadu nezohlední a práce nepřeruší, stavba bude odstraněna.
Nařídit odstranění černé stavby lze samozřejmě i nyní, dochází k tomu ale jen zřídkakdy. Náklady totiž musí zaplatit obec, která na to většinou nemá peníze. Takže stavbu nechá nějaký čas stát, až nakonec přikročí k té jednodušší variant a zpětně ji zlegalizuje.
K takovému kroku sahají úředníci výrazně častěji. Třeba v Ústeckém kraji v posledních třech letech nařídili úředníci zbourat jen každou sedmou.
Nabídka peněz městům na rušení černých staveb se neujala
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídlo městům a obcím dotace na pokrytí nákladů spojených s odstraňováním černých staveb. O peníze se přihlásilo pouze jedno město. „Obec s tím má samozřejmě administrativní náklady, musí to vymáhat. Spíše je pro ně snadnější stavbu zlegalizovat,“ podotýká Dostálová.
Podle nového stavebního zákona budou stavební úřady spadat pod stát, nikoliv pod obce jako dosud. Podle Dostálové se tak zvýší zastupitelnost, protože zhruba čtvrtina ze 730 stavebních úřadů má jednoho zaměstnance. Pokud onemocní, nemá ho kdo zastoupit. V novém systému se mají úředníci vzájemně zastupovat.
Věcný záměr nového stavebního zákona schválila vláda v červnu. Harmonogram počítá s platností zákona od roku 2021. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které zákon předkládá, by měl hlavně přispět ke zkrácení povolovacího řízení u staveb, a to ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.
