Karanténa, nebo izolace? A na jak dlouho? Co dělat, když máte pozitivní test či rizikový kontakt

Nahrávám video
Události: Nová pravidla izolací a karantén
Zdroj: ČT24

Pravidla pro karanténu a izolaci se od 11. ledna změnila. Oboje je kratší, jen pětidenní, ale mění se i jiné věci. Především jde nově do karantény i člověk, který má pozitivní antigenní test, aniž by byl znovu otestován metodou PCR. Podle nového pokynu hlavní hygieničky do karantény nemusejí ti, kdo mají dokončené očkování, posilující dávku nebo ti, kdo nemoc prodělali v posledních 180 dnech, ačkoli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) původně hovořil o tom, že by do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým měli chodit nově všichni. Od příštího pondělí by ale výjimky pro očkované opravdu měly skončit.

Upravené znění pravidel pro izolaci a karanténu se týká pouze lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus v úterý a později. Všech sedm tisíc lidí, kteří byli pozitivní v pondělí, se ještě musí řídit starými pravidly se čtrnáctidenní izolací. Hrozí jim proto, že budou sedět doma ještě týden poté, co skončí izolace některým z lidí pozitivně testovaných v úterý.

Co čeká každého po pozitivním PCR testu

Pozitivní výsledek rozboru metodou PCR je nezvratným potvrzením, že má člověk v těle nový typ koronaviru. Jako nakaženého jej tedy čeká izolace, její podmínky se neliší podle toho, zda je člověk očkovaný, nebo ne, případně zda covid již prodělal. Nově však může být výrazně kratší než dosavadních čtrnáct dní.

Záleží na tom, zda má nakažený příznaky respiračního onemocnění. Tomu, kdo příznaky nemá, končí izolace šestým dnem po pozitivním testu. V izolaci by měl sice být již od chvíle, kdy se dozví výsledek testu, ale pokud jej laboratoře stihnou vyhodnotit již v den odběru, počítá se tento jako „nultý“. Potom následuje pět celých dnů izolace. Na konci izolace není nutný žádný další test.

Kdo příznaky má, musí v izolaci zůstat dál, skončí dva dny poté, co pominou. Záleží však i na rozhodnutí lékaře. Ten může usoudit, že příznaky nesouvisejí s covidem-19 a izolaci po pěti dnech ukončit.

Po skončení izolace by měl člověk, který v ní byl, ještě pět dní nosit respirátor. Zatímco však podle toho, co původně avizovala vláda, mělo být jeho nošení povinné, nakonec se do vydaných pravidel dostalo pouze jako doporučení.

Co čeká každého po pozitivním antigenním testu

Dosud znamenaly dvě čárky na antigenním testu – které značí pozitivní výsledek – pouze „vstupenku“ na další test, který se tentokrát vyhodnotil metodou PCR. To se mění. Nově jde člověk rovnou do karantény. Ta je stejně dlouhá jako izolace, tedy pětidenní v případě, že se při ní neobjeví příznaky nemoci.

Kdo je přesvědčen, že se antigenní test mýlil a že koronavirus v těle nemá, může i nyní požádat o potvrzující PCR test. Když je ten negativní, karanténa končí okamžitě. Je-li ovšem pozitivní, čeká nakaženého izolace, která se počítá až ode dne odběru vzorku pro PCR.

Tedy kdo má pozitivní antigenní test, druhý den se rozhodne, že nechce být ještě čtyři dny doma, zajde na PCR test a má i na něm pozitivní výsledek, pobude naopak doma ještě o den déle. PCR test by měli hygienici nařídit tomu, u koho se v době karantény nebo i po ní až do čtrnácti dnů od pozitivního antigenního testu objeví příznaky covidu.

Pokud se v době karantény objeví příznaky respiračního onemocnění, musí člověk, který ji má nařízenou, zavolat svému lékaři. Ten jej pošle na PCR test. Je-li negativní, nemělo by se nic změnit a karanténa končí po pěti dnech. Je-li pozitivní, následuje pětidenní (nebo delší) izolace.

I po karanténě platí doporučení – nakonec tedy ne nařízení – nosit ještě dalších pět dní po skončení karantény respirátor.

Co čeká neočkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Karanténa se od izolace liší z pohledu hygieniků tím, že člověk do ní uvržený nemá nezvratně potvrzeno, že se nakazil koronavirem, ale je u něj vážné podezření, že se to stalo. Nově do této kategorie patří i lidé s pozitivním antigenním testem, ale nic se nemění na tom, že karanténu nařizuje hygiena i těm, kdo se dostali do rizikového kontaktu s nakaženým (podle ministra Válka se netrasují ti, kdo mají pozitivní antigenní test bez potvrzujícího PCR).

Podle metodiky hygieniků se za rizikový kontakt považuje člověk, který žije s nakaženým ve společné domácnosti, ten kdo s ním měl přímý fyzický kontakt, jako je objetí, a neměl při něm nasazený respirátor, případně na ně infikovaný nakašlal nebo spolu sdíleli sklenici nebo cigaretu. Dále hygienici trasují lidi, kteří s nakaženým byli déle než pět minut ve vzdálenosti do metru a půl, případně seděli méně než dvě řady od něj a metodika se zmiňuje i o spolucestujících a posádce z letadla i jiných dálkových dopravních prostředků.

Kdo se do rizikového kontaktu dostal, stráví pět dní doma, přičemž v tomto případě je první dnem ten, kdy se ozve hygiena, a ne až den následující. I u kontaktů nakažených platí, že negativní PCR test ukončí karanténu dříve, pozitivní ji naopak změní v izolaci, která trvá dalších pět dní a že musí na PCR test v případě, že se u nich objeví příznaky.

Co čeká očkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Toho, kdo se setkal s nakaženým člověkem a byl očkován, by hygienici ani po 11. lednu neměli poslat do karantény. Ministr zdravotnictví původně hovořil o opaku, ale nakonec stanovil jeho úřad výjimky, které se v důsledku týkají většiny lidí v Česku. Mají ji lidé očkovaní – a to jak ti s posilující dávkou, tak i ti bez ní – i lidé, kteří covid-19 prodělali a od prvního pozitivního testu uplynulo nanejvýš 180 dní.

Výjimka platí pouze pro ty, kdo nemají příznaky covidu.

Pravidla, která ministerstvo zdravotnictví zavedlo k 11. lednu, nebudou platit dlouho. Leccos se změní již příští pondělí 17. ledna. Tehdy začne plošné testování v zaměstnání, které se má týkat všech lidí bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice také opravdu již skončí výjimka z karantény po rizikovém kontaktu pro očkované a lidi, kteří prodělali covid. Zároveň se očkovaným zvýší počet PCR testů, které bude možné každý měsíc podstoupit na náklady zdravotní pojišťovny.

Nahrávám video
Studio ČT24 - V Česku převládá varianta omikron
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 4 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 5 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 14 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 16 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 22 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
včera v 11:08

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...