Praha - Omezí si zákonodárci imunitu, nebo zůstane vše při starém? Podle ústavní novely, která je ve sněmovně před závěrečným hlasováním, by imunita měla trvat jen po dobu mandátu. Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek navrhl omezit imunitu ještě víc - jen na projevy v parlamentu. Poslanci budou o novele rozhodovat patrně příští týden. Ačkoliv většina politiků je pro plošné omezení imunity, dosud se změnu ústavy ani po několika pokusech nepodařilo od 90. let schválit.
Hlavní změna: Po skončení mandátu by bylo možné politika stíhat
Kalouskův návrh už dříve nepodpořil sněmovní ústavně-právní výbor. Ministr financí jej zdůvodňuje tím, že zákonodárci stejně podle něho neumějí instrument využívat, jak by měli. Vydávání poslanců k trestnímu stíhání by se nestávalo předmětem politického boje, poznamenal.
Stejnou poslaneckou novelu, která ruší doživotní imunitu, sněmovna schválila loni v únoru. Později ale narazila v Senátu, senátoři ji i kvůli absencím řady z nich nepřijali o dva hlasy. Poslanci a také senátoři obratem předložili úpravy znovu.
Nadále by podle předlohy platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce.
Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 17 poslanců. K nejznámějším případům posledních let patří vydání tehdejšího předsedy poslanců Věcí veřejných Víta Bárty kvůli obvinění z podplácení. Na začátku loňského léta potvrdila sněmovna trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha. V červenci 2012 přichází o imunitu exministryně obrany Vlasta Parkanová v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu.
