Letošních sněmovních voleb se může zúčastnit až 370 tisíc prvovoličů. ČT to řekl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Podle něj jde o podobný počet jako před čtyřmi lety. Oslovení politologové a sociologové upozorňují, že mladí lidé chodí k urnám výrazně méně než ostatní voliči a že se na tom nic nezmění nejspíš ani letos.
„Data k určení alespoň přibližného odhadu počtu prvovoličů pro letošní volby lze získat na základě demografické statistiky. Po odečtení cizinců, kteří nemají volební právo, dospějeme k číslu zhruba 370 tisíc prvovoličů,“ vysvětluje Cieslar s tím, že za prvovoliče pro sněmovní volby považuje lidi, kteří se od těch minulých v říjnu 2017 stali plnoletými.
Mezi ně patří čtvrtina lidí narozených v roce 1999, celé ročníky 2000 až 2002 a asi tři čtvrtiny lidí, kteří se narodili do začátku října 2003, nejpozději v druhý den voleb 9. října. V rozpětí to podle Cieslara může být zhruba 360 až 380 tisíc lidí. „Jde tak o obdobné číslo jako v roce 2017,“ dodává.
Nízká volební účast mladých lidí
Podle oslovených expertů mladí lidé nechodí k volbám tak často jako ostatní voličské skupiny a nic se na tom pravděpodobně nezmění ani letos. „Zatím se nezdá, že by přišel nějaký opravdu hodně silný mobilizační impuls, který by navýšil účast mladých alespoň na průměr celé populace,“ říká politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. Podotýká, že průměrně chodí volit asi 60 procent lidí.
Vyšší účast prvovoličů neočekává ani sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. „Je to nejslabší voličská skupina. Žádná data nenaznačují, že by se aktivizovala. Volit tak půjde necelých 200 ze 370 tisíc prvovoličů,“ odhaduje Buchtík. Podle něj má vliv i to, že kandiduje málo lidí do 29 let.
Buchtík ale upozorňuje na to, že nižší účast mladých lidí není jen záležitostí této generace. „Spíš je to věc životní fáze. Je chyba si představovat, že úderem osmnácti let se vám otevřou oči a najednou se stanete uvědomělým občanem, který chodí volit,“ popisuje. Doplňuje, že v mediálním prostoru jsou vidět především aktivní osobnosti. „Proto tu vzniká pocit, že hodně mladých lidí se angažuje. Rozhodně to ale nejde připsat celé generaci,“ říká.
Prvovoliče podle Kopečka více zajímají témata jako kvalita vzdělávání, dostupné bydlení nebo ekologie. „Není to ale vyčerpávající výčet. Speciální program pro prvovoliče nemá nikdo, na to jsou příliš malá skupina,“ myslí si. Podle Buchtíka však nezáleží tolik na věku, ale spíše na životní situaci. „Pokud nemáte co jíst, tak asi nebudete řešit lidská práva. V jiných lidech to ale vzbuzuje nejistotu. Situace mladých lidí je různorodá a tím pádem je těžší na ně cílit než na jiné skupiny,“ tvrdí sociolog.
