V Poslanecké sněmovně skončilo druhé čtení návrhu KSČM na zdanění náhrad církvím, které dostávají od státu za nevydaný majetek. Zákonodárci předlohu posunuli do závěrečného schvalování, na které může dojít už v lednu. Předloha ale bude ve sněmovním finále čelit návrhu na zamítnutí. Avizoval to Dominik Feri z TOP 09.
Poslanec ODS Marek Benda podotkl, že by dnešek vyhlásil dnem trapnosti. Sněmovna si podle něho jen „utrhne ostudu“, protože Ústavní soud zdaňovací zákon, pokud bude přijat, záhy zruší. „Nejvíce poškodíte menší církve, které žádný majetek neměly,“ vzkázal Benda podporovatelům novely.
„Sněmovna se zabývá starým evergreenem, který stejně Ústavní soud podle mého názoru shodí, a tisíce lidí jsou na dálnici a nemůžou se dostat tam, kam potřebují,“ poukázal místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Ondřej Benešík na kolaps dálnice D1, zatímco se poslanci přou o zdanění náhrad církvím.
„Ale možná ty opravy mohly být dávno hotové, kdyby ty prostředky, které se věnovaly na takzvané církevní restituce, mohly být věnovány právě do obnovy, údržby a výstavby dálnic,“ kontroval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
„Žádáme to, co je naprosto logické a normální, zdůvodnění oprávněnosti výše konkrétních finančních náhrad a jejich zdanění tak, jako je tomu u každého jiného příjmu v České republice,“ přidal se na stranu komunistů předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„Navíc žádná jiná země neobdarovala církve tak štědře jako převážně ateistická ČR,“ řekl před poslanci komunistický poslanec Miroslav Grebeníček. Ve svých projevech se často odvolával na papeže Františka. Náhrady označil za dar, který je nutné zdanit. Komunisté se vraceli i do starší historie, když místopředseda KSČM Stanislav Grospič poukazoval na to, že církve majetek nevlastnily, jen spravovaly. „Hovořit o tom, že byl tento majetek po roce 1948 ukraden, je velice mylné,“ řekl.
Do debaty se během pěti hodin zapojily desítky poslanců – nejčastěji komunisté s pravicovou opozicí.
- Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
- Většina žádostí o majetek byla už vyřízena, sporné případy řeší soudy, u kterých jsou stovky žalob.
- Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během třiceti let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).
- Zdroj: ČTK
Lidovec Marek Výborný (KDU-ČSL) poukazoval na to, že zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi napravil křivdy spáchané komunistickým režimem po únoru 1948. Komunistická novela je podle něho v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi po účinnosti restitučního zákona uzavřel. „Právní jistota je v České republice zpochybňována,“ soudí Výborný.
„Řešíme jestli na toho okradeného ještě jednou zaklekneme a pěkně mu to zdaníme. Tak jestli vám to nepřijde jako lumpárna, tak nám tedy ano,“ hájila náhrady církvím Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně TOP 09.
„Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, že záměrem církve není majetek zdefraudovat, jak tomu bylo za dob socialismu, ale naopak naložit s ním k užitku všech, věřících i nevěřících,“ vyzvala poslankyně KDU-ČSL Pavla Golasowská.
Kritici zdanění několikrát neprosadili odročení debaty do přítomnosti některých ministrů. Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) se jednalo o snahu obstruovat. „Napravování starých křivd nelze dělat tak, že se dějí křivdy nové. Poškozenými jsou zejména daňoví poplatníci,“ řekl o zákonu o majetkovém vyrovnání, který prosadila před šesti lety navzdory obstrukcím levice pravicová vláda Petra Nečase (ODS).
Staněk uvedl, že církve vedou o další majetky navzdory někdejším slibům pravicových politiků více než 2500 soudních sporů. „Církev rozjela soudní kolotoč, který tato republika nepamatuje,“ řekl ministr. Jeho stranický kolega Lubomír Zaorálek vnímá jako neférové to, že vyrovnání s církvemi není v souladu s ostatní restituční legislativou, která pojednávala jen o částečné nápravě a zmírňování křivd.
„Náhrada se nemá zdaňovat, nikde v žádné jiné oblasti se nezdaňuje, odškodnění se nezdaňuje,“ uvedl pro Českou televizi generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
Mimořádná byla schůze i v tom, že na ní poslanci diskutovali o zákoně, který je ve druhém čtení, během něj se ale normy neschvalují, pouze poslanci podávají pozměňovací návrhy, jenže během řádné schůze se druhé čtení už třikrát nepodařilo dokončit, i proto komunisté požádali o svolání schůze mimořádné.
Otázka ústavnosti
Ke svolání mimořádné schůze shromáždili komunisté 65 poslaneckých podpisů. K iniciativě, která má čelit obstrukcím ze strany pravice, se podle šéfa sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika přidala část poslanců SPD, ANO a ČSSD.
K myšlence na zdanění náhrad se přiklání i premiér Andrej Babiš (ANO).
Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by bylo nemravné a protiústavní. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona jsou připraveny bránit se u Ústavního soudu.
Zdanění církevních restitucí je jedním z požadavků, jejichž naplněním podmínili komunisté tichou podporu menšinovému kabinetu ANO a ČSSD. Ve sněmovně ale podle komunistů návrh čelil obstrukcím, druhé čtení by podle Kováčika mělo zajistit, aby byl zákon odhlasován „v dohledné době“. „Využijeme všechny procedurální záležitosti, abychom ten zákon prosadili,“ doplnil předseda KSČM Vojtěch Filip.
V roce 2013 činila finanční náhrada 1,96 miliardy korun a každým rokem mírně roste až na letošních 2,08 miliardy. Návrh rozpočtu na příští rok počítá se sumou 2,13 miliardy korun.
Vedle napravení majetkových křivd z doby komunistického režimu si zákon prosazený za vlády Petra Nečase (ODS) kladl za cíl nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená jejich odluku.
Dosavadní příspěvky státu církvím se postupně do roku 2030 snižují až na nulu. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. V letošním roce to bylo 1,23 miliardy a příští rok to má být 1,16 miliardy korun.
Zástupci církví působících v České republice vyzvali ve středu k razantnímu odmítnutí návrhu na zdanění církevních restitucí. Podle nich je nehorázný a odporuje právu člověka vlastnit majetek, které zakotvuje Všeobecná deklarace lidských práv. Prohlášení podepsali zástupci České biskupské konference, Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v ČR.
Obávají se také toho, že kvůli politickým diskusím nad otázkami, které souvisejí s navrácením církevního majetku, se rozpoutá další kolo veřejné nenávisti vůči institucím, které po léta bojují s hluboce zakotvenými předsudky a stereotypy.
Druhé čtení zákona o zdanění církevních restitucí bylo na programu už na zářijové schůzi sněmovny. Zdanění náhrad podporují vládní ANO a ČSSD, stejně jako opoziční KSČM a SPD. Proti jsou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, počátkem září podpořil ústavně právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor.
Prezident republiky Miloš Zeman návrh KSČM podporuje. Původně přitom hlava státu zastávala neutrální postoj. Zemanovi vadí to, že se církve domáhají majetku žalobami na obce i kraje. „Mě poněkud dožralo, jestliže svatá církev se domáhala žalobami různého pofiderního majetku i po uzavření restitučních zákonů jak na obcích, tak na krajích,“ uvedl prezident v září na TV Barrandov.
