Ministerstvo životního prostředí souhlasilo s dalšími 11 chráněnými územími pro možnou výstavbu vodních nádrží. Dohromady tak přijalo 21 z 31 lokalit, které chtělo ministerstvo zemědělství hájit. Území, na kterých panuje shoda, mají doplnit seznam lokalit pro akumulaci povrchových vod, který dosud čítal 65 míst, nyní jich bude 86.
Jedenáct nových lokalit pro možnou stavbu přehrad. Ministerstvo rozšiřuje seznam
UDÁLOSTI: Podle vlády mohou být velké nádrže řešením každoročních potíží se suchem (zdroj: ČT24)
Ministerstvo životního prostředí nově dalo souhlas s lokalitami Batelov, Blazice, Bělkovice, Ostružno, Tuřany, Chlum, Smilov, Albrechtice, Střížov, Hředle II a Chumava. Na sklonku května vyjádřilo souhlas s lokalitami Kačenka, Vosovec, Zaječí, Brodce, Chotěbudice, Skřiváň, Rybník, Stěbořice, Nabdín a Stříbrný potok.
V rámci schválených lokalit jich nejvíce, konkrétně pět, připadá na Vysočinu, následuje Středočeský kraj se třemi schválenými místy.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zdůraznil, že zařazení do takzvaného generelu území neznamená, že v lokalitě přehrada nakonec opravdu vznikne.
„Rozhodně nejde o vydání stavebního povolení. Lokality v generelu budou nyní chráněny proti případnému jinému strategickému využití území, aby nedošlo ke znehodnocení vynaložených investic v případě budoucí výstavby nádrží,“ řekl.
Na hájených územích se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení, která by mohla narušit geologické poměry daného místa.
Brabec už dříve upozornil, že pokud by se rozhodlo o vybudování některé z nádrží, musí být na každou zpracován posudek o vlivu na životní prostředí EIA, plán projde veřejným projednáním a dalšími postupy.
Záměr kritizují ekologické organizace
Záměr ministerstva zemědělství dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Plán na stavbu přehrad nevidí jako efektivní boj se suchem. Jan Skalík z Hnutí Duha uvedl, že uvažovat o stavbě nových přehrad není „otázkou tohoto dne“.
„My si myslíme, že žádná z těch přehrad by nyní neměla být vážně zvažována, protože to jsou projekty, které v důsledku nemohou moc pomoci proti suchu ani proti povodním,“ tvrdí. Dodal, že podle propočtů organizace by byla účinnější opatření blízká přírodě, včetně zachycení vody v polích. Ekologové dlouhodobě prosazují, že je nutné vytvářet například remízky, průlehy a meze.
Také ministerstvo životního prostředí zdůraznilo, že resort bude dál podporovat obnovu mokřadů a přirozených koryt řek. „Určitě stojí za to, aby stát investoval velké prostředky do revitalizace vodních toků. Průběh revitalizace toků, ale i rušení meliorací je velmi pomalé, pokrok tam není,“ kritizuje Skalík.
Dodal, že důvodem je potřeba velkého administrativního zázemí i domluvy s vlastníky. Míní, že stát by na tyto oblasti měl klást větší důraz.
Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad, a to Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále Nových Heřminov na Bruntálsku, Vlachovic ve Zlínském kraji a Skaličky na Bečvě, která je na hranici Olomouckého a Zlínského kraje.