Je to nepopulární, ale nutné, říká Kupka o zdražení dálničních známek. Podle Kolovratníka je částka příliš vysoká

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata o dálničních známkách
Zdroj: ČT24

Lidé zaplatí víc peněz za jízdu po dálnicích. Od pátku roční známka zdražila o osm stovek, na 2300 korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Událostech, komentářích nové ceny hájil s tím, že je to sice nepopulární krok, ale motoristé prý uvidí, že se dálniční síť rozrůstá. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) naopak míní, že jde o příliš vysoké, skokové zdražení.

Lidé si ve čtvrtek, těsně před úpravou cen, koupili dosud nejvíc dálničních známek v historii. Za jediný den pořídili skoro 220 tisíc vinět za 316 milionů korun. Prodávalo se i rychlostí pět kuponů za sekundu. Podle Kupky se s cenou dálničních známek deset let nehýbalo, a kdyby se do toho promítla ještě inflace, stála by o dvě stovky více. „Jako polehčující okolnost by mělo sloužit, že teď významně přibývá nových úseků dálnic,“ sděluje ministr.

Rostou tak prý náklady na to, aby stát tyto komunikace v létě i v zimě udržoval. „Všechny peníze, které se na dálničních známkách a na mýtném pro nákladní dopravu vyberou, tak se vracejí zpátky do dálnic,“ prohlásil. V letošním roce se podle ministra otevře 118 kilometrů dálničních úseků, zároveň se více než 100 kilometrů začne stavět.

Česko prý i teď musí čerpat úvěry, aby mohlo stavět dálnice. „Musíme udržet tempo investic i v těžkých dobách. (…) Je nutné zvýšit mýto a a je nutné zdražit dálniční známky. Je to nepopulární, ale věřím, že motoristé uvidí, že se síť rozrůstá,“ prohlásil.

Kolovratník: Vláda si zase vezme peníze od lidí

Podle Kolovratníka je částka 2300 korun za roční známku příliš vysoká. Je to podle něj skokové zdražení. V roce 2019 však prosazoval zvýšení na dva tisíce. Daný zákon tehdy podle něj ale vypadal trochu jinak než dnes. „Zákon definoval pouze limit s tím, že ho vláda může, nebo nemusí využít,“ sdělil.

Připustil, že ke změně dlouho nedošlo. „Určité zdražení by mohlo být, ale toto je velmi vysoké,“ prohlásil. Celkový rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je podle něj 150 miliard, vláda si ale „zase vezme peníze od lidí“.

„Kdyby to byla evoluce, nikoliv revoluce, kdyby známka zdražila o stokorunu nebo dvě, tak by to bylo férové,“ sdělil Kolovratník, který ale ocenil, že výstavba pokračuje, jedná se podle něj o projekty napříč volebními obdobími. Měli bychom se také podle něj dívat na dopravu jako na celek – úkolem je prý i dostupná veřejná doprava včetně lokálních a regionálních tratí.

„Kdyby tehdy vláda Andreje Babiše navýšila cenu dálniční známky o stokorunu, tak to mohlo být o významný krok lepší. Nemuselo se zdražovat o ten skok, a mohli jsme mít více peněz právě na investice,“ oponoval Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
před 24 mminutami

VideoReportéři ČT zmapovali problémy s přijímačkami na střední školy

Komplikace provázející přijímací řízení na střední školy se v minulosti týkaly kvality samotných přijímacích zkoušek i nedostatečné kapacity žádaných škol. Stát sliboval nápravu. Pochybnosti měly rozptýlit mimo jiné zkoušky nanečisto organizované Cermatem, který má přijímací řízení na starosti. Reportéři ČT získali zatím neveřejné údaje o jejich letošních výsledcích. Zejména testy z matematiky měly podle dat velmi špatné výsledky a děti spíše vystrašily, než aby jim s přípravou pomohly. Barbora Loudová se v reportáži zaměřila mimo jiné na to, co všechno v systému přijímacího řízení nefunguje a proč stát nedokáže zajistit spravedlivé a bezchybné testování.
před 1 hhodinou

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 1 hhodinou

Počet vysokoškolských oborů v angličtině roste, Čechů na ně ale chodí minimum

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.
před 2 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoBolavým kusem VZP je IT, říká její odvolaný šéf Kabátek

Dvě kauzy spojené s IT zakázkami, kterými Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v posledních letech prošla, byly jedním z témat Interview ČT24 se Zdeňkem Kabátkem, kterého správní rada v únoru odvolala po třinácti letech z funkce ředitele VZP. „Postavil jsem se k tomu čelem. Podnikli jsme veškeré kroky pro to, abychom nastavili procesy, které vyloučí opakování,“ vyjádřil se ke zmíněným kauzám a dodal, že důvody svého odvolání nezná. V rozhovoru s Barborou Kroužkovou rozebíral změny, které ve fungování pojišťovny provádí jeho nástupce Ivan Duškov, i ty, o které se snažil on. „Je nutné měnit zdravotnictví, měnit ho i v rámci těch úhradových mechanismů,“ komentoval Kabátek aktuální téma ve VZP, která chce mimo jiné cílit na kvalitu poskytovaných služeb. Její definice je dle exšéfa největší tuzemské pojišťovny velmi komplikovaná.
před 12 hhodinami

VideoPrezident Petr Pavel je ve funkci přesně tři roky

Prezident Petr Pavel zastává funkci prezidenta přesně tři roky, další dva má před sebou. V den jeho inaugurace 9. března 2023 na Pražský hrad dorazily stovky lidí, on v proslovu mluvil ke svým příznivcům, ale i těm, kteří ho nevolili – hovořil o spojování společnosti. K jeho dosavadnímu působení je kritičtější vláda, která ho považuje za opoziční hlavu státu. Opozice si to však nemyslí a rovněž k němu má některé výhrady.
před 12 hhodinami

Bezúročné půjčky místo dotací. Červený oznámil změny v Nové zelené úsporám

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí představil novinky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Zásadní ohlášenou změnou je, že stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí zájemcům bezúročný úvěr. Na státní dotace budou mít nově nárok jen nízkopříjmové domácnosti. Brífink se konal po skončení Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...