Je nám hůř, vzkazuje čtvrtina domácností. Velké problémy mají i firmy, po zavření obchodů nemají kde prodávat

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Podle analytiků přichází hospodářství o dvě miliardy denně
Zdroj: ČT24

Více než čtvrtina českých domácností hodnotí svoji ekonomickou situaci jako horší než před rozšířením pandemie covidu-19 do Česka. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi. Zároveň čtyři pětiny dotázaných uvedly, že dodržují vládní nařízení, ostatní je dodržují zčásti kromě procenta dotázaných, kteří je zcela ignorují.

Většina obyvatel souhlasí podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi s vládními opatřeními, která mají zpomalit šíření nového typu koronaviru. U jednotlivých opatření se ale míra podpory liší.

Podíl lidí, kteří souhlasí s opatřeními
Zdroj: ČT24

S tím, aby se pracovalo z domova v provozech, kde je to možné, souhlasí 86 procent respondentů. S tím, aby byly uzavřené domovy pro seniory i za cenu přerušení konktaktu v rodině, 80 procent dotázaných. Tři čtvrtiny respondentů přijímají i to, že se nesmějí stýkat s přáteli. Noční zákaz vycházení má podporu 58 procent oslovených.

Téměř tři čtvrtiny oslovených souhlasí i s pokračováním nouzového stavu, který vláda v pátek se svolením poslanců prodloužila do 20. listopadu.

Prodloužení nouzového stavu
Zdroj: ČT24

Podíl lidí, kterým se delší trvání nouzového stavu nelíbí, je jen o málo nižší než procento těch, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie zhoršila ekonomická situace jejich domácnosti. Těch je 27 procent (lepší je situace dvou procent domácností, stejná 71 procent). Sedm procent respondentů dokonce uvedlo, že situace jejich domácnosti je nyní mnohem horší než v březnu.

Jak epidemie změnila ekonomickou situaci domácností
Zdroj: ČT24

Minus dvě miliardy denně

Kromě domácností trpí i celá česká ekonomika. Podle analytiků přichází kvůli uzavření velké části obchodů a služeb každý den o dvě miliardy korun. Po krátkém letním zpomalení propadu proto očekávají další velké ztráty.

„Očekáváme, že ve čtvrtém čtvrtletí česká ekonomika poklesne přibližně stejným tempem jako ve druhém čtvrtletí,“ upřesnil analytik Komerční banky František Táborský. Ve druhém čtvrtletí klesla česká ekonomika o necelých jedenáct procent, což bylo nejvíce v historii.

Ztráty nepočítají pouze majitelé obchodů, které musí zavřít, nebo například zřizovatelé divadel. Výrazný úbytek zájmu eviduje i výrobní sektor. „Dopad na náš segment a na náš byznys je relativně velký. Pohybujeme se o 25 procent níže než v minulém roce,“ upozornil ředitel obchodu a marketingu výrobce svítidel Preciosa Lighting Jan Volšík. Zároveň ale není situace firmy kritická. „Zakázky máme,“ ujistil Volšík.

Velké problémy mají podniky, které jsou závislé na prodejnách, na něž se nevztahují výjimky z plošného uzavření obchodů. Společnost Draci co letí.cz, která vyrábí létající draky, nemá odbyt, protože její výrobky se prodávaly ve stáncích a v nich se nyní může prodávat jen jídlo v rámci farmářských trhů. Na podzim přitom bývá zájem o draky největší. „Kvůli opatřením, která nastávají, se naše sezona zkrátila více než o třetinu,“ poukázal obchodní zástupce Draků co letí Petr Doležal. Firma proto propouštěla, v dílně zůstaly pouze dvě šičky. 

Oživení výrazně nepodpoří ani spotřeba domácností. Mzdy totiž rostou podle odhadů pomaleji než inflace. Zatímco loni výdělky stouply o sedm procent, letos se počítá se dvěma a půl procenty. A podobná čísla se čekají i příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...