Praha – Někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš chce peníze za svůj legendární projev na Červeném Hrádku. V rozhovoru pro časopis Týden řekl, že šíření nahrávky, která je prošpikovaná nechtěnými bonmoty, nechá prošetřit právníkem. Podle autorského zákona jsou však jeho šance na případný soud minimální.
„Ani po dvaceti letech některá média nemohou pracovat bez vzpomenutí Hrádku, vždycky musí pustit ten přeřek, kdy jsem místo brojler řekl bojler,“ říká osmasedmdesátiletý Jakeš. „Mám vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou, jsem vyučený elektrikář, tak přece vím, co je bojler. Dělal jsem v zemědělství, léta jsem řídil stranické zemědělství a navíc pocházím z malinkého zemědělství, takže vím, co je brojler,“ brání se.
Jakeš tvrdí, že z něj média „dělají blbečka“. „Oni to melou pořád dokola, při každém výročí to pustí a věnují tomu dvě hodiny, aby to celé odvysílali a poštěstili tím lid.“
Ten zazněl 17. července 1989 na Červeném Hrádku a později se přes Svobodnou Evropu dostal na veřejnost. Jakeš, v té době první muž země, ve vystoupení plném nesmyslů, sebelítosti a útoků na opozici fakticky deklaroval, že komunistická strana a nomenklaturní aparát jsou na konci svých sil.
Cédéčko se záznamem projevu se již několik let prodává třeba v Levných knihách. A Jakešovi to vadí. S jeho vydáním prý nesouhlasil. „Ani žádný honorář jsem nedostal. Žádný. Proto chci říct vnučce, která je právničkou, aby zjistila, co s tím mám dělat,“ dodává.
Co také zaznělo na Červeném Hrádku:
„Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok a další ne 600 tisíc, milion, dva miliony berou.“
„A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: “Ne, my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě."
Šance, že by z případného soudu mohl něco vytěžit, je však velice mizivá. Autorský zákon totiž mimo jiné tvrdí: „Politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání, autorovo právo k užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno.“
Na druhou stranu ale přiznává, že CD má doma. „Kdysi jsem koupil čtyři, už jsem je rozdal. Občas někdo přijde, abych mu ho podepsal,“ zakončil.
