Senátoři z ústavní komise podpořili jednokolový systém voleb do horní komory, ve kterém by si lidé mohli za pomoci preferenčních hlasů stanovit pořadí kandidátů. Senátorem by pak byl zvolen ten, kdo by jich dostal nejvíc. Tato změna by volby zlevnila a zároveň by odstranila problém nízké voličské účasti ve druhém kole senátních voleb. Ta v posledních letech klesá i pod dvacet procent.
Jak zatraktivnit senátní volby? Komise doporučuje jednokolový systém a preferenční hlasy
Změnu dvoukolového systému na alternativní hlasování doporučil komisi politolog Tomáš Lebeda, podle něhož by lidé měli mít nejméně tři preferenční hlasy. Označil to za „rozumné minimum“. Mezi dva nejpreferovanější kandidáty by se pak rozdělily hlasy voličů méně úspěšných kandidátů, kteří by některého z finalistů označili jako svou druhou či třetí volbu.
Lebeda varoval také před návrhy na skenování hlasovacích lístků namísto jejich ručního převádění do elektronické podoby. Kvůli skenování lístků, které doporučovali senátoři Jiří Oberfalzer (ODS) a Jan Látka (ČSSD), by totiž každá ze zhruba 5 tisíc okrskových volebních komisí musela být vybavena příslušnými čtečkami.
Podle jiného návrhu by lidem i před druhým kolem přišly lístky
Novelu volebního zákona chystá exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Jednokolový systém s preferenčními hlasy by byl protinávrhem proti zavedení prostého jednokolového systému, v němž by byl senátorem zvolen kandidát s největším počtem získaných hlasů, aniž by musel dosáhnout většiny.
Jinou změnu, podle níž by se finále senátních voleb konalo dva týdny po kole prvním podobně jako u prezidentských voleb, inicioval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Návrh počítá i s tím, že by lidé dostali do schránek hlasovací lístky se jmény finalistů.
Podle Dienstbiera by ale tato změna zvýšila voličskou účast jen o pár procent. Zároveň by nevyřešila náklady na organizaci druhého volebního kola, které podle exministra dosahují řádově stovek milionů korun.