Silvestrovská noc před třiceti lety byla ve znamení oslav pádu komunistického režimu a zvolení Václava Havla prezidentem tři dny před koncem roku. Během nich Havel vyměnil hradního kancléře a vyřešil dosud neobsazené místo ministra vnitra, které bylo klíčové kvůli kontrole stále ještě fungující struktury Státní bezpečnosti.
Jak slavil Silvestr před třiceti lety Václav Havel
„Všichni mají čas být dojatí, jenom já nemám čas,“ postěžoval si Havel při prezidentské oslavě Silvestra v Národním domě na Smíchově v roce 1989. Dodal tehdy, že se národ stará o jeho krátké kalhoty a nechápe, že hlava státu má jiné problémy.
„Vy jste si mě vymysleli za prezidenta, ale přitom vůbec nevíte, co to je práce – být prezidentem. Zvláště když ten prezident musí za dva dny řešit věci, co žádní prezidenti…“ uvedl tehdy Havel.
V prvních dnech musel řešit třeba to, aby hradní ochranka pouštěla do prezidentské kanceláře nové zaměstnance, které jmenoval. Propustky jim psal na druhou stranu vizitek.
Díky nově nabyté autoritě ale Havel dokázal už den po zvolení vyhrát spor s komunistickým premiérem Mariánem Čalfou o resort vnitra. Ten byl tři týdny bez ministra, protože Čalfa odmítal jmenování lidovce Richarda Sachera. Havel premiéra přesvědčil během šestiminutového telefonátu na východní Slovensko, kde Čalfa trávil Vánoce.
„Situace začíná být dost vážná, protože se ukazuje, že v tom vnitru jakési síly a složky kalí vodu v nejrůznějších sférách, včetně těch věznic a televize a prostě všude. To všechno je práce zahálející StB,“ řekl v telefonu Havel Čalfovi 30. prosince 1989.
Nový rok s Havlem vítali Václav Klaus a Miloš Zeman
Nový rok tehdy s Václavem Havlem vítali i jeho pozdější nástupci Miloš Zeman a Václav Klaus. „Kdy jsem se nejvíc upřímně usmál a rozchechtal, když za mnou přijeli maďarští novináři a řekli, že v Maďarsku se proslýchá, že nejvhodnějším kandidátem na prezidenta by byl Václav Klaus,“ uvedl na třicet let starých záběrech Klaus.
Na Nový rok dopoledne přišli Havlovi popřát hodně štěstí kominíci, kteří obnovili tradici novoročních návštěv u prezidentů z dob Masaryka a Beneše.