Praha - Účinný lék na rakovinu hledají desítky až stovky laboratoří po celém světě, které krok po kroku získávají znalosti a zkušenosti. „Získat zázračný lék na rakovinu ze dne na den je naprosto iluzorní,“ tvrdí imunoložka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR Blanka Říhová s tím, že jde o „mravenčí práci“. V pořadu Interview ČT24 ale také zmínila problematičnost investic a financování medicíny. Rozpočet Akademie věd prý dlouhodobě klesá, nejvíce peněz prý šlo do vědy a výzkumu v letech 1998 až 2006.
Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli preparát, který pacientovu imunitu při léčbě nádorového onemocnění nejenže nenarušuje, ba dokonce ji během léčby stimuluje. Imunitní systém pokusných myší, které byly tímto preparátem vyléčeny a následně opět záměrně nakaženy a ponechány bez léčby, se už s nemocí dokáže vypořádat.
Léčba prvotního nádoru bývá už dnes při včasné diagnóze velmi úspěšná, lidem by tak tento lék mohl pomoci zejména před metastazováním. Problém ale zatím spočívá v nedostatku finančních prostředků na výzkum na lidech. Firmy totiž většinou požadují návratnost své investice v řádu několik málo let, což je podle Říhové v medicíně nereálné. Ta prý mnohdy bývá deset až třicet let. Žádný lék prý navíc nebude fungovat na všechny typy rakoviny.
Vědci si už podle Říhové zvykli na to, že prakticky veškeré vládní politické reprezentace slibují více peněz do vědy a výzkumu. V investicích se ale musí čím dál častěji škrtat, a výzkumná pracoviště tak prý musí omezit nákup nejmodernější techniky. „Nejvíce peněz jsme měli v letech 1998 až 2006. Od té doby jde rozpočet Akademie věd dolů,“ uvedla. Stát by podle ní měl podporovat mladé nadějné vědce, kterých má Česká republika vzhledem ke své velikosti hodně.
