I když je Babiš na odchodu, znovu znělo na náměstích Proto! na jeho Proč?

Na Václavském náměstí v Praze i na dalších místech napříč zemí se sešli lidé k demonstracím proti Andreji Babišovi (ANO) a Miloši Zemanovi a na podporu ústavy. Pod názvem Je to na nás! Proč? Proto! navázaly na masové protesty z minulého týdne.

K protestům proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi se lidé sešli v osmi městech. Žádali, aby politici dodržovali ústavu a kritizovali jejich postup a chování během vládní krize. V Českých Budějovicích se před začátkem akce střetli stoupenci prezidenta Zemana s jeho odpůrci. Účast byla však viditelně slabší než před týdnem. Pražské Václavské náměstí se zaplnilo zhruba v oblasti mezi sochou sv. Václava a Opletalovou ulicí.

Řečníci se shodovali na tom, že mimořádný vliv na budoucnost Česka budou mít podzimní parlamentní a lednové prezidentské volby. Řada z nich nabádala účastníky, aby přesvědčili své blízké, aby Andreje Babiše, potažmo hnutí ANO, ani Miloše Zemana nevolili.

Lidé si přinesli transparenty, na kterých stálo například „bahno“ se zvýrazněnými písmeny A, N a O či s fotografií Babiše a nápisem „Bohatým bral a chudým mával“ nebo škrtnutými koblihami. Zatímco ve většině měst skončil protest po hodině, v Praze pokračoval déle. Zhruba po hodině a půl pak lidé odešli z Václavského náměstí a část se vydala na závěrečný pochod na Hradčanské náměstí, kde protest završili zpěvem státní hymny. Hloučky, které skandovaly „Zemane, odejdi“, se nadobro rozešly kolem deváté večer.

Pražská demonstrace byla zdaleka nejpočetnější. V Brně se na náměstí Svobody sešlo podle policie asi tisíc lidí, což byla jen čtvrtina ve srovnání s předchozím protestem. Jen málo lidí přišlo v Ostravě či Olomouci, kde ovšem na protest zavítal i bývalý hejtman Oto Košta, který loni kandidoval za ANO, ale samo hnutí letos iniciovalo jeho odvolání. K protestům se sešli lidé také v Hradci Králové, Liberci, Českých Budějovicích a Uherském Hradišti.

Protesty tentokrát probíhaly za situace, kdy Andrej Babiš dal najevo, že napevno počítá s tím, že z vlády odejde a již se dohodl s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), že jej ve funkci nahradí poslanec ANO Ivan Pilný. Prezident Zeman se potom ještě nevrátil z Číny, domů má přiletět až v noci na čtvrtek.

Demonstrace v Brně
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Organizátorka protestů Šárka Fialová výsledek politických jednání, díky kterým by se měl Ivan Pilný stát ministrem financí, kritizovala. Premiérův souhlas s návrhem ANO považuje za jeho porážku. „Nemile nás to překvapilo vzhledem k tomu, že podpora veřejnosti byla docela velká. Doufali jsme, že premiér udrží kurz, který nabral. Teď udělal úplný opak,“ řekla Fialová.

Ivan Pilný ovšem řekl, že demonstranty chápe. Míní, že politická krize trvá již příliš dlouho. „Jsme v situaci, která už potřebuje nějaké řešení, trvá příliš dlouho. Když jsem viděl ty demonstrace, já s těmi lidmi velmi sympatizuji. Už je to potřeba ukončit,“ řekl Ivan Pilný v pořadu 90' ČT24.

Protesty mají podporu opozičních politiků, a to přesto, že zejména ODS se proti demonstracím v minulosti vymezovala a prosazovala názor, že se lidé mají k politice vyjadřovat hlavně ve volbách. Když v roce 1999 svolala iniciativa Děkujeme, odejděte protest na Václavské náměstí, tehdejší předseda strany Václav Klaus charakterizoval  jeho pořadatele jako politické protivníky. Poslankyně ODS Miroslava Němcová však srovnání Děkujeme, odejděte s Proč? Proto! odmítla.

„Vidím to jako výjimečný protest. I tím, že se zapojilo tolik mladých lidí. Když si představím, že náplní sedmnáctiletých lidí je hrát si někde na sociálních sítích, když mají volno – kromě toho, že chodí do školy – a najednou se zvedli a šli, tak to znamená, že si uvědomují, že jde také o jejich život,“ řekla o současných demonstracích.

Velké protesty proti postupu Andreje Babiše a Miloše Zemana během vládní krize proběhly 10. května, demonstranti zaplnili část pražského Václavského náměstí či brněnské náměstí Svobody, další den následovala ještě menší demonstrace před Pražským hradem.

Oba politici, které demonstranti kritizovali, protesty zlehčovali. Prezident Zeman řekl, že lidé, kteří jsou s jeho postupem nespokojení, jsou „patologická sedlina české společnosti (…), můžeme jim také říkat kraválisté“. Pokud jsou lidé nespokojeni, mají to podle něj dát najevo při volbách a ne v ulicích. Andrej Babiš potom prohlásil, že tolik lidí, kolik se k protestům sešlo, lajkuje jeho příspěvky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 13 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 14 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 14 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...