Hradní stráž se rozroste. Čeká ji až třetinové navýšení vojáků

Hradní stráž čeká v budoucnosti třetinové navýšení počtu vojáků. Nabírat bude především strážné. Počítá s tím koncepce Hradní stráže do roku 2028, řekl velitel Hradní stráže Jiří Kývala. Hradní stráž se tak v příštích letech rozšíří o 221 lidí. V plánu je proto také přestavba kasáren a výstavba nových prostor.

 „Částečně Hradní stráž rozšíříme, abychom byli schopni zabezpečit veškeré úkoly spojené s ostrahou sídla prezidenta a ceremoniálními akty, popřípadě i dalšími úkoly, které mohou být na základě rozkazu prezidenta provedeny,“ řekl Kývala. Při plné naplněnosti by u Hradní stráže nyní sloužilo 672 vojáků a pracovalo 43 občanských zaměstnanců. Obsazeno je podle Kývaly asi 98,5 procenta míst.

Kývala předpokládá, že prvních asi 100 nových vojáků absolvuje od října výcvikový kurz ve Vyškově, k Hradní stráži by měli nastoupit od začátku roku. Další rozšíření nastane poté, co Hradní stráž dokončí výstavbu nové budovy na Petříně a po plánované přestavbě ve svém sídle. Cílem rozšíření je, aby vojákům zbyl čas na důkladnější výcvik.

Aby mohla Hradní stráž přijmout všech více než 200 nových příslušníků, potřebuje upravit své prostory. V první fázi postaví novou logistickou budovu na Petříně, kam se přesune asi 20 lidí z logistiky a sklady Hradní stráže. Zároveň v ní bude umístěn psinec s četou psovodů, který nyní sídlí ve Kbelích. „Nebudeme muset se psy jezdit přes celou Prahu,“ podotkl Kývala. Projekt by měl být zahájen v příštím roce.

Velitel Hradní stráže Jiří Kývala
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Zejména přestěhování skladů ze sídla v Kanovnické ulici umožní rekonstruovat uvolněné prostory na kasárny. Do nich se pak bude moct přestěhovat jeden strážní prapor, který nyní sídlí v Čínské ulici, i nově přijatí vojáci. Přestavba by měla být hotova do roku 2025.

Nové vojáky plánuje Hradní stráž přijímat především na pozice strážných, jde také o řidiče, psovody nebo motocyklovou četu. Počet pracovníků štábu se podle Kývaly rozšíří minimálně.

Vojáci Hradní stráže se mohou od loňska také účastnit zahraničních vojenských misí

Splnit podmínky přijetí k Hradní stráži není snadné. Nad rámec požadavků přijetí do české armády musí splňovat předepsanou výšku a váhu a nesmí mít tetování, piercing či náušnice. Podmínkou je také získání bezpečnostní prověrky. „Nicméně jsme optimisti. Věříme, že se nám podaří počty naplnit,“ řekl Kývala.

U strážních jednotek slouží téměř výhradně muži s výjimkou dvou žen. Podle Kývaly je důvodem fyzicky i psychicky náročná služba. Strážní musí zvládnout hodinové stání v pozoru v horku i chladu ve strážních budkách i zajišťování ochrany Hradu v davech turistů. V poslední době strážné především na stanovištích u vstupu do Hradu z Hradčanského náměstí trápily extrémní teploty. „Učíme je, aby dodržovali pitný režim, aby si nedali těžké jídlo před akcí,“ poznamenal Kývala.

Vojáci Hradní stráže mají od loňského roku možnost účasti na zahraniční vojenské misi. Zapojují se do spojenecké mise v Afghánistánu, kde působí na pozicích tzv. strážních andělů (Guardian Angels), kdy dohlíží na bezpečnost českých vojáků i amerických kontraktorů vyučujících afghánské jednotky. V létě odletí do Afghánistánu třetí skupina. „Jsem rád, že se tam vojáci Hradní stráže zapojili a že si své úkoly beze zbytku plní. Už se stali plnohodnotnými členy jednotek,“ řekl Kývala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 51 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 5 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...