Praha – Podle mezinárodní statistiky trpí hluchoslepotou více než 40 lidí na 100 tisíc obyvatel. Na ulici je poznáte podle charakteristické červenobílé hůlky. Od začátku devadesátých let u nás pomáhá lidem s tímto handicapem občanské sdružení LORM. Učí je především komunikaci a prostorové orientaci. Poskytuje ale i poradenství a organizuje pobytové i sportovní akce. Po celé České republice se stará o 170 klientů.
Jedním ze způsobů komunikace hluchoslepých je Lormova abeceda. Každý bod na ruce nebo tah po dlani a prstech znamená nějaké písmeno. „Výhoda Lormovy abecedy je v tom, že se dá poměrně rychle naučit,“ řekla ČT terénní pracovnice občanského sdružení LORM Zuzana Krajáková. Další možností je taktilní znaková řeč. „Klient si položí své ruce na moje ruce a tím si odhmatá ty znaky, protože je už nevidí,“ popsala terénní pracovnice Jana Kašparová.
Klienti si mohou sami vybrat, zda chtějí docházet do center sami, nebo zda za nimi budou jejich pracovníci dojíždět. Občanské sdružení LORM poskytuje své služby zdarma. „Našla jsem tu svou druhou rodinu,“ řekla ČT o svých zkušenostech jeho hluchoslepá klientka Stanislava Kníchalová.
„LORM“ je pseudonym hluchoslepého básníka, filosofa a novináře, rodáka z Mikulova Heinricha Landesmanna (9. 8. 1821 – 3. 12. 1902). Poté, co v 15 letech náhle ztratil sluch a postupně se mu zhoršil i zrak, se stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v ČR, ale i v celé řadě dalších zemí. Abecedu zveřejnila Lormova dcera až v roce 1908. Brzy se rozšířila po celé Evropě a prošla nejrůznějšími úpravami.
