Při požárech v uplynulém roce zahynulo 95 lidí. Hořelo přitom výrazně častěji než v roce předcházejícím, hlavně kvůli suchu. To zvýšilo především počet požárů v přírodě. Statistiku zásahů v roce 2018 zveřejnili hasiči v pátek – vyplývá z ní, že kromě ohňů vyjížděli i k 22 tisícům dopravních nehod a také jedné radiační havárii.
Hasiči loni zasahovali u 20 tisíc požárů, mnohem více než předloni. Přispělo k nim extrémní sucho
Události: Hasiči loni zasahovali u 20 tisíc požárů (zdroj: ČT24)
Hasiči loni podle svých předběžných statistik zasahovali u 124 317 událostí. Více než polovina z nich byly technické zásahy, jako je odčerpání vody ze zaplaveného sklepa nebo překonání zabouchnutých dveří. Necelou pětinu zásahů pak představovaly výjezdy k dopravním nehodám a zbytek byly požáry.
Požárů bylo výrazně více, na vině je sucho
I když požáry tvoří relativně nejmenší část z celkového počtu zásahů hasičů, práce s nimi měli podstatně více než předloni – celkem hořelo v uplynulém roce 20663krát. Meziročně bylo výjezdů téměř o čtyři tisíce více. Příčina je podle hasičského sboru zřejmá.
„Byl to rok extrémně suchý, byl poznamenán vysokými teplotami, které jsou srovnatelné snad i s rokem 1961. To se odrazilo v naší zásahové činnosti, narostl počet požárů zejména v přírodním prostředí o 23 procent,“ uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba.
- 2014: 17 388 požárů, zahynulo 114 lidí
- 2015: 20 232 požárů, zahynulo 115 lidí
- 2016: 16 253 požárů, zahynulo 124 lidí
- 2017: 16 757 požárů, zahynulo 92 lidí
- 2018: 20 663 požárů, zahynulo 95 lidí
Nejdelší liniový požár v terénu měřil 14 kilometrů, a to v červenci, kdy hořelo podél železniční trati v úseku Lovosice – Malé Žernoseky.
Bilanční tisková konference Hasičského záchranného sboru (zdroj: ČT24)
Tragický požár hotelu: Na vině je nedbalost, nikoli málo přísná pravidla, tvrdí hasiči
Požáry si také loni vyžádaly více lidských životů než o rok dříve, zahynulo 95 lidí, tedy o tři více než v roce 2017. Jak podotkl Drahoslav Ryba, byl mezi nepřímými oběťmi požárů i jeden hasič. „Zahynul při cestě k požáru na Šumpersku,“ upřesnil.
Nejtragičtější následky však měl loňský lednový požár hotelu Eurostars David v Praze. Zahynulo při něm pět lidí. Podle závěrů kriminalistů k rozsahu neštěstí přispělo vypnutí protipožárního systému v budově, protože zaměstnanci nechtěli, aby rušil lidi.
Dvěma obviněným zaměstnancům hotelu nyní hrozí vězení, hasiči se přitom nedomnívají, že by kvůli tomu, co zjistila policie, bylo potřeba zpřísňovat pravidla požární prevence. Pravidla jsou podle nich dostatečná. To, co se v pražském hotelu stalo, považují za nedbalost konkrétních lidí. „Prvky požární bezpečnosti jsou dostatečné. Ve velké většině případů se jedná o selhání lidského činitelu, stejně jako to bylo v tomto případě,“ podotkla ředitelka oddělení prevence hasičů Květoslava Skalská.
obrázek
Největší škody v Mochově a Lysé
Kromě lidských obětí způsobily požáry i velké hmotné škody. Nejvážnější následky měly požáry mrazíren v Mochově a výrobní haly v Lysé nad Labem, v obou případech přesahují předběžné odhady škod částku 100 milionů korun.
Celkové škody, které požáry loni způsobily, činí zhruba 2,6 miliardy. To je i přes nárůst počtu požárů podstatně nižší číslo než v roce 2017. Tehdy byly škody po požárech o miliardu vyšší.
Požár u trati u Lovosic
Žádná povodeň ani ptačí chřipka, zato radiační havárie
I přes vyšší počet požárů celkově počet zásahů hasičů loni poklesl. Podle náměstka pro operační řízení z generálního ředitelství HZS Františka Zadiny to bylo hlavně proto, že nepřišly žádné velké povodně nebo třeba větrná smršť rozsahu srovnatelného s předloňským Herwartem. Nebyly ani nutné zásahy kvůli ptačí chřipce a prasečímu moru jako o rok dříve.
Zachránit nebo evakuovat pak potřebovalo celkem 84 480 lidí. Mezi evakuovanými bylo i 13 800 těch, kteří museli opustit objekty vysokých škol poté, co tam anonymní volající nahlásili přítomnost bomby. Jak přitom podotkl František Zadina, planých poplachů výrazně přibylo.
Planým poplachem však nebyla jedna radiační havárie, ke které byli hasiči přivoláni. Nešlo však o žádnou katastrofu černobylských rozměrů. „Je to nadnesený význam. Jednalo se o to, že v obci Leštice občan SRN hledal nerosty a při té příležitosti mu jeho detektor ukázal, že je tam zvýšená radioaktivita. Nejprve místo opustil, odjel na večeři, potom se mu to rozleželo v hlavě, nahlásil policii,“ popsal okolnosti „havárie“ náměstek Zadina.
Hasiči pak na místě našli několik kusů cesia-137, tedy zářiče, který vzniká při štěpení jader uranu v jaderných reaktorech nebo zbraních a používá se například v lékařství. „Ve spolupráci s policisty a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost byly tyto nálezy zlikvidovány,“ dodal Zadina.
Záchrana muže z dinosaura
Již dříve se hasiči pochlubili i některými zvláště kuriózními zásahy. Mimo jiné loni vyprošťovali člověka z útrob dinosaura – šlo o pasažéra visuté dráhy ve vyškovském dinoparku, jehož vozík se uvnitř zasekl. Dokázali také vyjmout živého ježka z gabionu a lovili pštrosa i hada, který vlezl do brněnské restaurace.
Generální ředitel sboru Drahoslav Ryba ocenil, že kromě práce přinesl uplynulý rok hasičům i zvýšení platů a že vláda schválila navýšení odškodného pro pozůstalé po dobrovolných hasičích, kteří zemřou při zásahu. Schválené zvyšování počtu hasičů o 150 lidí po následující tři roky podle něj vůbec poprvé umožní naplnit vyhlášku o výjezdových stavech.