Geolog Cílek: Když se metan lokálně nahromadí, stačí málo. Třeba bouchnout lopatou o pískovec

9 minut
Cílek: Při správném poměru vzduchu a metanu stačí k explozi opravdu málo
Zdroj: ČT24

Po explozi metanu v Dole ČSM na Karvinsku zemřelo 13 horníků. Geolog Václav Cílek vysvětlil, že metan se v dolech vyskytuje přirozeně, je součástí samotné horniny. Když se v nějakém zákoutí lokálně nahromadí, stačí jen málo, aby plyn explodoval. Třeba udeřit lopatou o pískovec: přeskočí jiskra.

Podle dosavadních informací došlo k výbuchu metanu. Kde se v dole metan bere?
Metan je lehký plyn, který vzniká při prouhelňování. Uhlí neustále vzniká, neustále se dotváří, a metan, zejména v ostravsko-karvinském revíru, nemá kam utéct, protože nahoře jsou jílovité vrstvy. Zůstává dílem rozpuštěn nebo rozptýlen v hornině. Pak se snadno stane, že se z horniny uvolní. Často v dole máte určitá zákoutí, která jsou špatně větraná. Metan má navíc tu vlastnost, že když ho je více než 5 procent, tak 7 až 8 procent, tak je v dobrém poměru se vzduchem. Stačí opravdu malinkatá jiskřička, aby došlo k explozi.

Říkáte, že metan vzniká při prouhelňování. To znamená při práci s uhlím, nebo když uhlí geologicky vzniká?
Prouhelňování je geologický proces, při kterém z rašeliny vzniká nejprve hnědé uhlí, pak černé uhlí, pak ještě někdy antracit. Představte si to zhruba jako suchou destilaci obyčejného dřeva, z kterého vám utíkají nějaké dehty a plyny. To znamená, na většině uhelných slojí je metan neustále přítomen, neustále vzniká, akorát někdy geologické podmínky umožní, aby horními vrstvami utekl do atmosféry a neškodil v dole.

A někdy vnikne přímo do dolu. K tomu musí vzniknout nějaká prasklina? Někde musel být nějaký otřes? Nebo nějaká jiná nehoda?
Ne, ne. Je to úplně přirozené, metan je pod určitým tlakem obsažen v samotné hornině, ve vlhkosti, v uhlí, které je něco jako aktivní uhlí. Vejde se do něj nejenom metan, ale někdy i další uhlovodíky, které jsou typické právě pro OKD. Prakticky vždycky, když odhalíte uhelnou sloj, tak se dostáváte k malému nebo většímu zdroji metanu.

Čili to není nějaká kapsa, kde by byl metan, ze které by mohl najednou uniknout zrovna tam, kde se těží uhlí.
Takhle se to dříve dělalo, že byly kapsy nahoře v chodbách ve slojích, ale to už je doopravdy pravěk, 19. století. Tam se lehčí metan koncentroval a horníci ho vypalovali, což bylo na hranici života a smrti.

Dnes se to řeší jak? Odvětráváním? Je to technicky zvládnutá procedura?
Dneska se to řeší odvětráváním. Jenže! Uhelné doly jsou nerovnoměrné, jsou tam časté závaly, horniny jsou poměrně měkké, část uhlí se zapařuje a začíná doutnat. Při doutnání se někdy uvolňují další plyny. To znamená, na uhelné šachtě musíte být neustále připraven. Metan není vidět. Když máte čidla na hlavní chodbě a pracovištích, tam všude je to docela pěkně zabezpečené, tak je to v pořádku. Ale v nějakém zákoutí se něco třeba jen lokálně nahromadí, malé množství metanu, a pak stačí, když bouchnete třeba lopatou o pískovec. Přeskočí jiskra. Stačí doopravdy hodně málo, aby plyn, když zrovna máte tu smůlu a je namíchaný ve správném poměru se vzduchem, explodoval.

Slyšeli jsme informaci, že v dole může hořet i několik týdnů. To je možné? Toho plynu je tam tolik?
Nejedná se o plyn. Jde o to, že chytlo uhlí. Když byl ve větším měřítku otevíraný kladenský revír, někdy po roce 1830, tak ho otevírali měšťané, kteří neuměli moc těžit. Podařilo se, že kvůli zápaře, to znamená velké hromadě uhlí, která začíná doutnat, jim chytil revír a hořel dalších skoro 40 let. Je to pomalé doutnání, velmi žhavé. Vodou to nikdy pořádně nezalejete, často se ke žhavému jádru vůbec nedostane. Někdy se dokonce může přeměnit, což se stalo, na vodík a kyslík. Rozloží se – a to je ještě zoufalejší situace.

Jediný způsob, jak likvidovat pomalu doutnající, ale velmi žhavý a neprostupný důl, je to prostě obrovská doutnající hromada uhlí 800 metrů pod zemí, je udělat zátaras, něco jako přehradu, aby tam nemohl vzduch a nemělo se to čím živit. Pak uděláte přehradu z druhé strany, a ono to kupodivu i se zbytkem kyslíku vydrží někdy měsíce, někdy roky. Pak to teprve odvrtáte a vháníte tam dusík, aby se to konečně zastavilo. Pak to zase vychládá, klidně týdny či měsíce.

  • Rozhovor byl krácen a redakčně upraven. Celý je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...