Geolog Cílek: Když se metan lokálně nahromadí, stačí málo. Třeba bouchnout lopatou o pískovec

Nahrávám video

Po explozi metanu v Dole ČSM na Karvinsku zemřelo 13 horníků. Geolog Václav Cílek vysvětlil, že metan se v dolech vyskytuje přirozeně, je součástí samotné horniny. Když se v nějakém zákoutí lokálně nahromadí, stačí jen málo, aby plyn explodoval. Třeba udeřit lopatou o pískovec: přeskočí jiskra.

Podle dosavadních informací došlo k výbuchu metanu. Kde se v dole metan bere?
Metan je lehký plyn, který vzniká při prouhelňování. Uhlí neustále vzniká, neustále se dotváří, a metan, zejména v ostravsko-karvinském revíru, nemá kam utéct, protože nahoře jsou jílovité vrstvy. Zůstává dílem rozpuštěn nebo rozptýlen v hornině. Pak se snadno stane, že se z horniny uvolní. Často v dole máte určitá zákoutí, která jsou špatně větraná. Metan má navíc tu vlastnost, že když ho je více než 5 procent, tak 7 až 8 procent, tak je v dobrém poměru se vzduchem. Stačí opravdu malinkatá jiskřička, aby došlo k explozi.

Říkáte, že metan vzniká při prouhelňování. To znamená při práci s uhlím, nebo když uhlí geologicky vzniká?
Prouhelňování je geologický proces, při kterém z rašeliny vzniká nejprve hnědé uhlí, pak černé uhlí, pak ještě někdy antracit. Představte si to zhruba jako suchou destilaci obyčejného dřeva, z kterého vám utíkají nějaké dehty a plyny. To znamená, na většině uhelných slojí je metan neustále přítomen, neustále vzniká, akorát někdy geologické podmínky umožní, aby horními vrstvami utekl do atmosféry a neškodil v dole.

A někdy vnikne přímo do dolu. K tomu musí vzniknout nějaká prasklina? Někde musel být nějaký otřes? Nebo nějaká jiná nehoda?
Ne, ne. Je to úplně přirozené, metan je pod určitým tlakem obsažen v samotné hornině, ve vlhkosti, v uhlí, které je něco jako aktivní uhlí. Vejde se do něj nejenom metan, ale někdy i další uhlovodíky, které jsou typické právě pro OKD. Prakticky vždycky, když odhalíte uhelnou sloj, tak se dostáváte k malému nebo většímu zdroji metanu.

Čili to není nějaká kapsa, kde by byl metan, ze které by mohl najednou uniknout zrovna tam, kde se těží uhlí.
Takhle se to dříve dělalo, že byly kapsy nahoře v chodbách ve slojích, ale to už je doopravdy pravěk, 19. století. Tam se lehčí metan koncentroval a horníci ho vypalovali, což bylo na hranici života a smrti.

Dnes se to řeší jak? Odvětráváním? Je to technicky zvládnutá procedura?
Dneska se to řeší odvětráváním. Jenže! Uhelné doly jsou nerovnoměrné, jsou tam časté závaly, horniny jsou poměrně měkké, část uhlí se zapařuje a začíná doutnat. Při doutnání se někdy uvolňují další plyny. To znamená, na uhelné šachtě musíte být neustále připraven. Metan není vidět. Když máte čidla na hlavní chodbě a pracovištích, tam všude je to docela pěkně zabezpečené, tak je to v pořádku. Ale v nějakém zákoutí se něco třeba jen lokálně nahromadí, malé množství metanu, a pak stačí, když bouchnete třeba lopatou o pískovec. Přeskočí jiskra. Stačí doopravdy hodně málo, aby plyn, když zrovna máte tu smůlu a je namíchaný ve správném poměru se vzduchem, explodoval.

Slyšeli jsme informaci, že v dole může hořet i několik týdnů. To je možné? Toho plynu je tam tolik?
Nejedná se o plyn. Jde o to, že chytlo uhlí. Když byl ve větším měřítku otevíraný kladenský revír, někdy po roce 1830, tak ho otevírali měšťané, kteří neuměli moc těžit. Podařilo se, že kvůli zápaře, to znamená velké hromadě uhlí, která začíná doutnat, jim chytil revír a hořel dalších skoro 40 let. Je to pomalé doutnání, velmi žhavé. Vodou to nikdy pořádně nezalejete, často se ke žhavému jádru vůbec nedostane. Někdy se dokonce může přeměnit, což se stalo, na vodík a kyslík. Rozloží se – a to je ještě zoufalejší situace.

Jediný způsob, jak likvidovat pomalu doutnající, ale velmi žhavý a neprostupný důl, je to prostě obrovská doutnající hromada uhlí 800 metrů pod zemí, je udělat zátaras, něco jako přehradu, aby tam nemohl vzduch a nemělo se to čím živit. Pak uděláte přehradu z druhé strany, a ono to kupodivu i se zbytkem kyslíku vydrží někdy měsíce, někdy roky. Pak to teprve odvrtáte a vháníte tam dusík, aby se to konečně zastavilo. Pak to zase vychládá, klidně týdny či měsíce.

  • Rozhovor byl krácen a redakčně upraven. Celý je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci v prvním čtení podpořili růst rodičovského příspěvku a posun elektronizace správy voleb

Poslanci po úvodní debatě podpořili růst rodičovského příspěvku. V rozpravě někteří opoziční zákonodárci kritizovali nepředvídatelnost kvůli chybějícímu valorizačnímu mechanismu. Rovněž v úvodním kole jednomyslně k dalšímu projednání dolní komora posunula senátní novelu o odkladu spuštění elektronizace voleb spolu s usnadněním hlasování pro lidi se zrakovým postižením. V prvním čtení je rovněž koaliční novela, která mimo jiné upravuje státní úhradu České poště. Na začátku úterní schůze složil slib nový zákonodárce Motoristů Libor Forman, který nahradil Karla Berana, jenž rezignoval.
14:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

„Ztratili jsme důvěru mnoha obětí.“ Memorandum má zlepšit prevenci proti zneužívání v církvi

Prevenci proti sexuálnímu zneužívání v církvi, ochranu a podporu obětí a citlivý přístup k nim by mělo zlepšit memorandum o spolupráci mezi Českou biskupskou konferencí (ČBK) a necírkevním spolkem Někdo Ti uvěří. Dokument podepsali pražský arcibiskup Stanislav Přibyl jako místopředseda ČBK a předseda spolku Jiří Kylar.
12:32Aktualizovánopřed 13 mminutami

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo, dva lidé zemřeli

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo. Nehodu nepřežili dva lidé, kteří byli na palubě, informovala policie na síti X. Okolnostmi pádu letadla se budou nyní zabývat kriminalisté společně s pracovníky Úřadu pro civilní letectví.
16:51Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 2 hhodinami

Středočeský a Jihočeský kraj od července propojí své dopravní systémy

Středočeský a Jihočeský kraj propojí od 1. července dopravní systémy PID a nově vznikající jihočeský systém IDESKA. Cestující budou moci využívat jednotné jízdné napříč kraji a snadněji kombinovat vlakovou i autobusovou dopravu. S jízdenkami PID budou moci cestovat například až do Tábora, Plané nad Lužnicí nebo Orlíku nad Vltavou, s jihočeským tarifem se dostanou do Benešova, Sedlčan, Vlašimi či Příbrami. Změny se dotknou i organizace některých autobusových linek.
před 2 hhodinami

VideoAntimonopolní úřad připravil návrh zákona, který mu má zpřístupnit důvěrná data, popsali Reportéři ČT

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) připravil návrh zákona, který by významně rozšiřoval jeho pravomoci. Umožňoval by mu získávat důvěrné statistické údaje, prolomil by mlčenlivost finančních úřadů vůči němu, a dokonce by ÚOHS mohl vyžadovat údaje o pohybu mobilních telefonů. Posledního zmíněného nároku, který odbor kompatibility Úřadu vlády ČR označil za neslučitelný s právem EU, se ÚOHS po kritice vzdal. V čele úřadu s rozsáhlými pravomocemi a relativně nízkou mírou kontroly stojí od roku 2020 Petr Mlsna. Ten se v minulosti pokoušel ovlivnit skrze soukromé zprávy připomínkové řízení zákona, který měl oslabit jeho silnou pozici v rámci úřadu. Podrobnostem návrhu zákona z pera ÚOHS, postojům politických lídrů vůči němu a minulosti i budoucnosti úřadu se věnoval v pořadu Reportéři ČT Michael Fiala.
před 2 hhodinami

Opozice má podpisy na svolání schůze sněmovny k dotacím pro Agrofert

Opoziční strany posbíraly podpisy pro svolání mimořádné schůze sněmovny kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro Agrofert, řekl v úterý novinářům předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Návrh podá opozice v řádu dní, doplnila místopředsedkyně strany Olga Richterová.
před 3 hhodinami

Začaly samosběry jahod, lidé si připlatí

Sezona samosběrů jahod se naplno rozbíhá napříč Českem. První farmy otevřely už v posledním květnovém týdnu, další spouští sběr během prvních červnových dnů. Ve většině regionů letos lidé zaplatí za kilogram nasbíraných jahod mezi 90 a 99 korunami, což je u řady pěstitelů zhruba o deset korun více než loni.
před 5 hhodinami
Načítání...