Firmy nás špiclují, informace tak získává i Česko, nejen Čína, říká Jaroslav Kubera

27 minut
Firmy nás špiclují, říká Jaroslav Kubera v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Informace od telekomunikačních firem získává nejen Čína, ale také další státy, včetně České republiky. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) to prohlásil v Interview ČT24. Reagoval tak na kauzu společnosti Huawei, která v několika západních zemích čelí obvinění, že úzce spolupracuje s čínskou vládou a že její zařízení je uzpůsobeno pro špionáž.

Podle předsedy Senátu není kauza Huawei překvapivá. „Jakákoliv aplikace, kterou si nahrajete, tak od vás chce přístup ke kontaktům, fotografiím, často i k mikrofonu, k mailům, prostě ke všemu, co v telefonu máte. Samozřejmě se můžete svobodně rozhodnout, že tu navigaci nechcete, ale to je tak všechno, co s tím můžete udělat,“ uvedl Kubera.

Tímto způsobem podle něj získávají informace nejen technologické firmy, ale také tajné služby. Problém se přitom podle Kubery netýká jenom Huawei, ale i dalších společností. „Firmy nás špiclují z různých důvodů. Špiclují pro svůj obchodní profit, ale samozřejmě ta data jsou použitelná i pro jiné účely,“ upozorňuje Kubera.

Informace tak získává i Česko, tvrdí Kubera

Od firem pak citlivé informace získávají jednotlivé státy. „Podle mého názoru nepochybně, a to buď vědomě, nebo nevědomě. Některé státy si mohou dovolit (firmy) zaúkolovat, aby ty údaje dostaly, některé, takové ty poněkud více demokratické, to navenek neříkají a získávají to jinak, ale jsem přesvědčen, že to získávají,“ tvrdí.

Informace tak získává i Česko, uvedl předseda Senátu. „Všechny státy. Čína, Spojené státy, Rusko, Česká republika také, jsem o tom přesvědčen,“ prohlásil v Interview ČT24.

Čínské ministerstvo zahraničí přitom v pondělí vyzvalo k ukončení „výmyslů“ kolem čínské telekomunikační společnosti Huawei. Tato firma čelí v západních zemích obviněním, že úzce spolupracuje s čínskou vládou a že její zařízení je uzpůsobeno pro špionáž. Huawei to popírá.

S podobným varováním přišly i Český úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Bezpečnostní a informační služba (BIS). NÚKIB před Vánocemi upozornil, že používání softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu.

Podle Kubery je varování vážné, ale není evidentní, jak by mělo Česko reagovat. „Není úplně jasné, co s tím tak můžeme teď dělat, když ty technologie tady jsou, a ono není úplně jednoduché je najednou začít vyměňovat,“ uvedl politik.

Kubera jednal s čínským velvyslancem

Kubera minulý týden o kauze Huawei jednal s čínským velvyslancem. Diplomat Čang Ťien-min podle předsedy Senátu označil za chybu, že se na sociální síti vyjádřil ke schůzce s premiérem Andrejem Babišem ohledně českého varování před technologiemi společnosti.

„On (velvyslanec) to komentoval větou, že oba dva (Babiš a Čang Ťien-min) udělali chybu v tom smyslu, že místo aby ten požár hasili, tak ještě přilévali olej do ohně,“ uvedl po jednání Kubera. Podle něj velvyslanec uznal, že není šťastné, aby politici spolu komunikovali přes Twitter nebo Facebook.

Pochybnosti vůči uvedené čínské telekomunikační společnosti oživila zpráva z minulého týdne, že polská civilní kontrarozvědka (ABW) zadržela jednoho Poláka a jednoho Číňana a obvinila je ze špionáže pro čínské tajné služby. V případě čínského občana jde o jednoho z ředitelů polské pobočky firmy Huawei, která tohoto pracovníka hned propustila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...